Reklama

Asi poslední jméno, které byste tu čekali, je Uwe Boll. Nicméně démon je tu. Vysvětlím. Někdy v roce 2007 "někoho" napadlo dát více než 1 000 000 000 Kč (slovy jednu miliardu korun) Uwe Bollovi, aby natočil adaptaci počítačové hry Dungeon Siege. Film naprosto neuvěřitelně a po právu propadl. Otevírací víkend $2,98 milionů dolarů, tržby z Ameriky nepřelezly 5 milionů, svět na tom nebyl o moc lépe. Bylo třeba najít viníka. A tím nebyl nikdo jiný než Ice Cube. Ice Cube byl hvězdou (jak rád bych tu použil smajlíky) filmu First Sunday. Tato černošská komedie si ve státech dovolila startovat jako konkurence Uweho Bolla a dočkala se pěkného prvního víkendu o velikosti necelých 18 milionů dolarů.

Že kolem sebe náš oblíbený německý boxer dští síru pří každém neúspěchu jsme si již zvykli. Tentokrát ale k falešnému oznámení, že na nás kaká a přestává natáčet filmy s větším než malým rozpočtem, přidal nějaké relevantní informace. A mě dodnes přijde neskutečně úsměvné, že to byl právě Uwe Boll na začátku roku 2008, který to malé tajemství prokecl. "Poslat dnes do kin jakýkoliv film stojí obrovské peníze a ty částky jsou čiré bláznovství. First Sunday stálo nějakých 10 - 15 milionů dolarů a oni dali dalších 20 milionů dolarů do reklamy. A minimálně takové peníze dnes potřebuje každý film otevírající široce v kinech. Jinak si prostě neškrtne."

Pomiňme bollovskou logiku per excellence (ne, ta chyba nebude ani trochu v tom, že je Ve jménu krále prostě špatné) a zamysleme se nad tou následně potvrzenou informací o rozpočtech na reklamu. Americký trh je v tomto trochu jiný. Pořád tam přetrvává kultura vysedávání před televizí. A většina peněz na reklamu směřuje právě televizním stanicím, které ve dnech předcházejících kino releasu filmu rotují klipy a scény z filmů s četností větší než je reklama na cereálie Cini Minis. Váš film se prostě musí vyloženě vlýsat do přízně televizních diváků. A to není levné.

O milionech za kraťounké Super Bowl spoty asi dobře víte, ale to je jenom špička ledovce. Pokud chcete svůj film zpropagovat třicetisekundovým spotem během Teorie velkého třesku nebo Živých mrtvých, připravte si 300 tisíc dolarů (někdo toho Sheldona zaplatit musí). Pokud byste snad byli tak troufalí a chtěli diváky lákat v neděli večer o fotbalové přestávce, připravte si 600 - 700 tisíc dolarů. Za jedno odvysílání třicetivteřinového spotu. A tak rozpočty na reklamu rostou a rostou.

Asi nejmarkantnější je výše zmíněný fakt u nízkorozpočtových filmů. Tak třeba horory. Jednou z nejviditelnějších značek posledních let je (dnes už fakticky mrtvé) SAW. Mučení lidí pro potěšení diváků začalo s rozpočtem v okolí jednoho milionu dolarů, a byť byl každý další díl o něco dražší, pořád se velmi dlouho jednalo o neuvěřitelně výdělečné záležitosti. Jenomže trend se začal obracet a mohly za to právě rozpočty na reklamu, které tolik lidí dodnes matou.

Saw 1 - rozpočet $1.2 (milionů dolarů) - tržby celosvětově $103
Saw 6 - rozpočet $11 - tržby celosvětově $68

Zatímco první SAW (mimochodem natočené Jamesem Wanem) v roce 2004 vydělalo tak obří peníze hlavně díky šuškandě, (rozpočet na reklamu nepřekročil dva miliony dolarů) z každého dalšího dílu se dělala větší a větší halloweenská událost a díky přestřelenému rozpočtu na reklamu (20 milionů jenom US release pro šestku) už poslední díly nevydělávaly zas tak zajímavé peníze. V roce 2010 tak značka nadobro zakončila svou pouť kiny a je dost pravděpodobné, že podobný osud čeká za pár let i jejího nástupce, Paranormal Activity. Ten halloweenský slot je totiž velmi exkluzivní a film, který v něm startuje, musí zákonitě vydělávat obří peníze.

Jiným příkladem obřích nákladů na reklamu je vzhledem k rozpočtu například Don Jon, toho času režisérský debut Josepha Gordona-Levitta (děkuji za upozornění Jokerovi). S rozpočtem 4 miliony dolarů a tržbami 30 milionů celosvětově by se mohlo zdát, že se jedná o obří úspěch, ale distribuční firma Relativity narvala neuvěřitelných 25 milionů dolarů do reklamy. A to pouze v USA. Na těchto nízkorozpočtových filmech jsem chtěl ilustrovat, že otevřít dnes film ve 2000+ kinech má smysl pouze tehdy, pokud budou tržby mířit za 30 milionů dolarů. Máte rozpočet 1 milion a myslíte si, že vám výdělky 10 milionů budou stačit? Pokud s filmem nebudete válčit v pár stovkách kin, tak na to zapomeňte. Proděláte kalhoty jako ten koumák, co si zaregistroval doménu www.slapky.cz a začal na ní prodávat doplňky pro horská kola.

Podobná situace je u obřích blockbusterů. Tyto filmy se dnes neobejdou bez rozpočtů na reklamu ve výši 150 milionů dolarů a víc. Ten poměr vychází tak půl na půl na reklamu v USA a ve světě. Podle Hollywood Reporteru se situace čím dál více dramatizuje a rozpočty na reklamu u těch největších filmů se blíží k 200 milionům dolarů. Znovu tu musíme zmínit šetřílka J. J. Abramse, který zvládnul „vyreklamovat“ první Star Trek za nějakých 100 milionů dolarů. Na opačném pólu je Michael Bay. První Transformeři měli rozpočet na reklamu 150 milionů, čtvrtí podle Hollywood Reporteru již 200...

Takže nákladová složka rozebraná? Ani náhodou. Máme tu ještě ta výše zmíněná procenta pro tvůrce, herce, scenáristy, peníze za soudy ("Ten scénář jsem původně napsal já, akorát ta rasa byla zelená a chci 100 milionů!"), ale tím už vás teď nebudu zatěžovat. Je na čase rozebrat si světlou stranu síly - pojďme k tržbám a ziskům z kin.