Redakční tip – Zfetovaná jízda a souboj ve Vlkovi z Wall Street

Martin Scorsese se vrátil ve velkém stylu a jeho Vlk z Wall Street nás po pár minutách donutil zapomenout na to, že poslední filmy tohohle veterána vypadaly jako práce důchodce bojujícího se senilitou. Vlk byl jízda, na kterou nemá většina o třicet let mladších režisérů. Drsná, divoká, vulgární a zábavná. A v momentě, kdy DiCapriovi explodoval mozek a on se musel dostat zpátky domů, aby Jonah Hill něco omylem nevykecal policii, i prakticky dokonalá. Celá patnáctiminutovka, při níž se s nefunkčním tělem DiCaprio cpe do vlastního auta, bojuje se stejně zfetovaným Hillem a na konci ho s pomocí kokainu a Pepka námořníka zachrání před tím, aby se udusil vlastními zvratky, je vtipnější než cokoliv, co jsme letos v kině viděli.

Osobní tip Civala: Úvodní povídka Divokých historek - Je cynická. Je skvěle gradovaná. A je pekelně trefná. Vtipný (a kratinký) start výborné komedie je dobré podrobně nepopisovat, protože moc chytřeji vymyšlených miniatur v kině nepotkáte.

Osobní tip imfa: Finální honička v Johnu Wickovi - Tenhle film je neuvěřitelná jízda. Nejen díky perfektním akčním scénám, ale především punkovému přístupu ke scénáři, který dílem znásilňuje žánrová klišé a dílem se jim směje do ksichtu a ledabyle je háže po divákovi. Středobodem většiny skečů je hlavní záporák v podání Michaela Nyqvista, který během závěrečné honičky začne bořit čtvrtou stěnu a pošle film na vyšší level. Jednoho člověka z deseti to bude rušit, zbylých devět začne spontánně tleskat. Můžete třikrát hádat, co jsme dělali my s Hladem...

Osobní tip KarlaR: Závěrečné titulky 22 Jump Street - "Jaký problémy se smlouvou?" Hollywoodská sequelidita je bolestivý problém, o kterém studia raději moc nemluví, a druhý Jump Street se mu vysmál lépe než kdokoliv předtím. Vymyslet tolik falešných sequelů a ke každému ještě přihodit vypiplaný plakát si totiž zaslouží minimálně obří potlesk.

Osobní tip Mr. Hlada: Tatum zjistí, že Schmidt spí s kapitánovou dcerou - Nikdy jsem neměl moc rád Channinga Tatuma a jeho ksicht mi vyloženě vadí, od doby, kdy hraje víceméně idioty a hovada, mě ale baví a v 22 Jump Street je absolutní hovado. Miller s Lordem mě hodně rozesmáli už scénou, ve které se Ice Cube dozví, že jeho dceři dělá v posteli společnost Jonah Hill. Druhé kolo téhle piškuntálie je ale ještě mnohem zábavnější, a když Tatum snad minutu běhá po kanceláři, řve, že jeho kolega ojel dceru kapitána a pak se i jemu samotnému nelítostně směje do ksichtu, šel jsem do kolen.