Redakční tip -  Sledování záznamu v Interstellar

Loňská sci-fi pecka Christophera Nolana byl film, který chtěl být především dramatem než opulentním výletem do jiných světů. A šlo mu to skvěle. Těch dojemných scén, u nichž mrazilo v zádech a i militantní fandové filmů Jasona Stathama bojovali s tím, aby se v kině nerozbrečeli, tu bylo hodně, ale nejzásadnější byla asi ta, kdy se hrdinové vrátili po dlouhých letech, jež jim připadaly jako pár minut, zpátky do „svého času“ a zjistili, o co všechno přišli. Cooper tu musel sledovat, jak přišel o dvacet let života své dcery a syna, vyrovnat se se smrtí tchána i s výčitkami svých nejbližších. A celé to bylo jednoduše a nevlezle natočené a dokonale funkční. Právě v tenhle moment bylo jasně vidět, o čem že Interstellar vlastně je. O nutnosti obětovat se, i když to někdy kurevsky bolí.

Osobní tip Civala: Postelové hrátky ze Zmizelé - Nelítostná katarze, která postavy z Fincherova filigránského thrilleru dotlačí do opravdu radikálních průšvihů, v hlavě zůstane ještě hodně dlouho poté... poté, co zjistíte, že ženské jsou potvory.

Osobní tip imfa: Super Slow-motion v X-Men: Budoucí minulosti - Tady rozhodně nejsem originální, ale vzpomínáte si na jinou scénu, která by z blockbusteru loni víc vystupovala? Tohle je ekvivalent robotího salta v prvních Transformerech. Čelisti padají, hlavy se vykrucují ze závitů a na diskuzních fórech se měsíce po premiéře řeší, jak moc cool to bylo. 

Osobní tip KarlaR: Invaze v Normandii z Na hraně zítřka - Doteď není úplně jasné, proč je Na hraně zítřka jedním z nejlepších blockbusterů roku a ne totální průšvih. Každopádně jsme ale dostali skvělou akční podívanou, jejímž středobodem je sci-fi verze invaze v Normandii. Napoprvé je to super, napodruhé taky, napotřetí... no, snad chápete. Vyždímat jednu scénu milionkrát a pořád jí brilantně bavit je zkrátka husarský kousek!

Osobní tip Mr. Hlada: Proslov ve Vlkovi z Wall Street -  Podobně jako v Casinu dokázal i ve Vlkovi z Wall Street Martin Scorsese člověka – nebo alespoň mě – přinutit, aby chtěl být součástí toho všeho. Bylo to nelegální, amorální, zlé a pokleslé, ale jakmile Leonardo DiCaprio začal hecovat svoje kolegy a slíbil jim, že je nehodí přes palubu a že bude bojovat proti FBI, měl je v hrsti a kdyby jim řekl, šli by za ním klidně i zapálit Bílý dům. No, a já bych šel asi taky. Tohle bylo totiž strhující.