Trochu teď vlezu imfovi do tematického zelí, ale Amerika právě dokázala, že kyberterorismus funguje. Studio Sony totiž zrušilo devět dní vzdálenou premiéru komedie The Interview, v níž Seth Rogen a James Franco hrají novináře, kteří mají na žádost CIA zavraždit severokorejského vůdce Kim Čong-una. Co přesně se stalo? A jak to může filmový svět ovlivnit do budoucna? Vítejte do tmavě šedého dne západní kinematografie.

Všechno samozřejmě začalo nedávným hackem studia Sony, při kterém se teroristická skupina zvaná Guardians of Peace zmocnila mnoha gigabytů interních dat a také několika filmů. Mr. Turner, Fury, Still Alice a Annie ihned skončili na internetu, ve středu zájmu ale od začátku stála komedie The Interview. Pojítka hackerů se Severní Koreou jsou i v tuhle chvíli stále jen spekulativní. Včera se nicméně objevilo oznámení, které nepříliš dobrou angličtinou varovalo před přítomností kdekoliv, kde se film bude promítat (a nezapomnělo u toho zmínit 11. září).

Americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Homeland Security) rychle reagovalo tím, že žádná reálná hrozba nehrozí, a jediným opatřením ze strany Rogena s Francem bylo zrušení blížících se televizních rozhovorů. Pak ale dali hlavy dohromady kinaři a největší americké řetězce oznámily, že film nehodlají promítat. Mezi důvody samozřejmě figurovala hlavně bezpečnost zaměstnanců a návštěvníků kin. Ehm... a když Severní Korea prohlásila, že The Interview bere jako válečný akt, to nikoho netrápilo?

Co se dělo dál? Logicky následovaly zvěsti o tom, že film poputuje rovnou na internet (formou tak zvaného VOD - video on demand). A v zápětí přišlo oficiální prohlášení od Sony, že se premiéra vzhledem k rozhodnutí kinařů ruší a začíná se řešit, co s The Interview vlastně bude. Na jednu stranu asi bude zajímavé sledovat, kolik může ostře sledovaný film vydělat přes VOD. Tenhle možný experiment ale pochopitelně kalí fakt, že nastalou situaci vyrobilo pár anonymních lidí s přístupem k internetu, kteří si ve správnou chvíli otevřeli pusu.

Celá tahle kauza je mimochodem ošemetná hned z několika důvodů. Když pomineme ty nejočividnější, ustupování hackerům a ignoraci Ministerstva vnitřní bezpečnosti, dostaneme se především k moci kinařů, kteří se jak vidno mohou sejít a snadno donutit studio k tomu, aby zrušilo premiéru nadcházejícího filmu. Kdo říká, že podobně nepůjde odstranit jakýkoliv odvážný (a tudíž nepohodlný či finančně nevýhodný) projekt? Očividně k tomu stačí jen anonymní prohlášení, že (dosud neviděný!) film někoho uráží. A zmínění správného data jako pojistka.

The Interview tak dost možná vytvoří nebezpečný precedens, který může Hollywood držet u tematicky okleštěné filmové nabídky. A to zabolí nejen kvůli tomu, že ohlédnutí do minulosti inspiruje k pravému opaku. Když v roce 1940 Chaplin natočil Diktátora, film se úspěšně prohnal kiny, Hitler dokonce dostal vlastní kopii a nikomu se přitom nic nestalo. Dnes je ale práce se strachem úplně jinde a bohužel jsme dospěli do bodu, kdy stačí nereálná hrozba k tomu, aby se trocha kontroverzního humoru nedostala na velké plátno.

Neříkám, že je to čistě problém Ameriky (v Evropě by se zřejmě dělo to samé). Země, která ráda machruje tím, jak nevyjednává s teroristy, teď ale díky pár vyděšeným manažerům přišla o další špetku mezinárodního respektu. Budou podobné hrozby přicházet dál? Zcela nepochybně, americké agentury jich musejí mít plné mailové schránky. Jakmile ale pár chabě splácaných vět proběhne médii a přinutí tak byznysmeny k tomu, aby ostatním upírali neškodnou zábavu, je bolestivě zjevné, jak snadné je zmanipulovat libovolnou složku našeho společenského života.

Čeho se tedy můžeme bát do budoucna? To, že by někdo vstal od počítače a šel vybíjet diváky rogenovských komedií, mezi pravděpodobnými událostmi není. Třeba ale někdo pozítří napíše, že Mojžíš rozhodně nevypadal jako Christian Bale (přičemž zmíní, jaké chemikálie má v garáži), a o Vánocích definitivně nebude na co chodit...