15) Tropická bouře (2008)

Začneme zlehka, ale ne jemně. Ben Stiller sice po Zoolanderovi mohl nabídnout víc, i tak ale jeho Tropická bouře vyklopí plno skvělých gagů. Už jen ty nezapomenutelné fakeové trailery s námi zůstanou. A taky Tom Cruise bez makeupu. A taky černý Downey jr.. Kusých humorů tu zkrátka najdeme kupu, jen ten celek se maličko rozpadá a je zakončený až moc navážno. Z bláznivých komedií o šílených filmařích ale tenhle kousek pořád patří mezi ty lepší, které se vyplatí sledovat i šest let po premiéře, což se o většině komedií říct nedá.

14) Americká noc (1973)

Truffautovo pověstné vyznání lásky k filmu, v němž vzpomíná, jak jako malý chlapec kradl z výlohy fotografie Občana Kanea, aby si je prohlížel zas a znovu. Filmové natáčení samo je méně vzletné, plné ošklivých kabelů, dlouhého čekání a rozhádaných členů štábu, člověk si ale musí zachovat startovní nadšení. Pak přežije každou nástrahu. Jeden z nejznámějších filmů o filmu možná postrádá tempo, pro hodně diváků však jde o srdeční záležitost a nezapomenutelný zážitek, jenž věrně zachycuje život filmového štábu. Jestli jsou filmy víc než život, jak se tu tvrdí, už je asi na rozhodnutí nás všech.

13) Mulholland Drive (2001)

Variace Davida Lynche na Sunset Blvd. si v ničem nezadá s... Vlastně jinak, s touhle Lynchovou variací na Sunset Blvd. si nezadá nikdo jiný než zase Lynch. Pověstný film o podivném příběhu jedné herečky sice má řešení, tedy přinejmenším k nim lze dospět, především ale sebevědomě motá hlavu a v surrealistické jízdě nejednou šokuje prvky, které se nevidí snad nikde jinde. Tenhle přísně promyšlený mišmaš musíte milovat, nebo nesnášet, ale jen těžko vám bude ukradený. A pokud ano, tak Lynch selhal. Každopádně jde o jeho vrcholný počin, po němž už to šlo jenom dolů.

12) 8 1/2 (1963)

Skoro se zdá, že 8 1/2 by mělo být buď první na seznamu nejlepších filmů o filmech, nebo by tu raději nemělo být vůbec, protože jiné místo mu nenáleží. Já byl ohledně tohohle Felliniho kousku vždycky poněkud skeptický a jakkoliv ho oceňuju coby experiment a zásadní milník, koukat se na něj už taková extáze (jako třeba v případě Dolce Vita) není. Ale klidně mi nadávejte. Příběh filmaře v krizi, jak točí o filmaři v krizi o krizi, má nepochybně šmrnc, nicméně působí poněkud utahaně a zahleděně do sebe. Co naplat, vidět se to musí, o tom žádná, litovat se taky nebude, ale mistr může předvést víc...

11) Adaptace (2002)

Nejen Fellini, ale i Charlie Kaufman natočil film o tom, jak těžké je pro umělce natočit film a nezbláznit se při tom. Pseudoautobiografická podívaná režírovaná Spikem Jonzem o tom, jak komplikované je zadaptovat knihu, v níž v podstatě chybí jakýkoliv děj, si s hranicemi absurdity hlavu neláme. Přitom zůstává chytrým snímkem, jemuž nechybí přesah i do života nás, normálních lidí. Nicolas Cage tu navíc předvádí svou životní roli - hraje dva Nicolase Cage! To už netrumfne ani tradičně snaživá Streepová. Adaptace nakonec není o nic míň divná než jiné Kaufmanovy scénáře, a to se tváří tak nenápadně!