Téma: Godzilla slaví 60 let
09:30 | 14.05.2014 |
3. listopadu tomu bude přesně 60 let, co se poprvé rozduněly enormní kroky gigantického ještěra s atomovým dechem. Monstra, jež se stalo vůbec prvním produktem japonské popkultury a rozrůstajícího se zábavního průmyslu, který komerčně uspěl i v zámoří a plnil kinosály po celém světě. Tato globální ikona dnes představuje nejstarší a nejdelší sérii v dějinách kinematografie, která v konečném součtu čítá třiatřicet filmů, z nichž osmadvacet vyprodukovalo japonské studio Toho, dva vznikly v americké produkci a tři představují „poameričtěné“ a „poevropštěné“ verze původních filmů. Premiéra Edwardsova remaku tak nabízí příhodnou příležitost ohlédnout se za historií a oslavit zasloužené šedesátiny krále všech monster.
Působivá obraznost a inovativní triky rezonovaly s japonskými diváky a z Godzilly se stal nečekaný hit. Toho neotálelo a pouhých pět měsíců po premiéře vznikl sequel Godzilla Raids Again (1955). Přestože režie se ujal někdo jiný - Honda v té době pracoval na filmu Jûjin yukiotoko (Half Human, 1955), Tomoyuki Tanaka svěřil vznik všech budoucích monster projektů studia Toho právě Hondovi. Se svým osvědčeným týmem Tanaka-Tsuburaya-Nakajima-Ifukube tak vedle godzillí série vytvořil další populární tituly Rodan (1956), Varan (1958), Mothra (1961) či Atoragon (1963), které daly vzniknout specifickému žánru daikaijû eiga, tedy monster nadměrné velikosti.
Všechny tyto filmy operovaly s Tsuburayovým principem trikové animace, označovány souhrnným termínem tokusatsu, neboli trikové filmy. Sám Tsuburaya si v roce 1963 založil vlastní trikové studio, které začalo produkovat televizní seriály a rozjelo novou, neméně populární frančízu Ultra series. S koncem atomového věku Godzilla prodělala zásadní transformaci. Ekonomický růst v 60. letech způsobil, že se Tanaka rozhodl pro optimistický pohled a z obávaného monstra udělal národního hrdinu, ochraňující Japonsko před nebezpečím z cizích světů. Po vzoru konkurenční Gamery, která příští rok oslaví 50. výročí svého vzniku, přesvědčil Hondu, aby Godzillu zpřístupnil i dětskému publiku. Ve výsledku se celá série stala natolik infantilní, že byla roku 1975 předčasně ukončena.
Gigantický ještěr tak na dlouhých devět let opustil japonské ostrovy a vydal se dobývat Ameriku. Stal se hvězdou animovaného seriálu z produkce Hanna-Barbera a v roce 1977 se poprvé objevil na stránkách západního komiksu, když si našel cestu do marvelovského univerza, kde odolával nejen S.H.I.E.L.D.u a jeho nejmodernější technologii, ale i týmu Fantastické čtyřky či samotným Avengers. Od roku 1987 se komiksové příběhy Godzilly přesunuly pod hlavičkou Dark Horse a o 13 let později koupilo práva na všechny monstra IDW, jejichž aktuální Godzilla: Rulers of Earth patří k tomu vůbec nejlepšímu, co tohle nakladatelství v současnosti nabízí.
O oživení filmové produkce se postaral až Hondův asistent Koji Hashimoto. Jeho reboot The Return of Godzilla (1984) ignoroval všechna předešlá pokračování a navázal přímo na původní film. Hashimoto upustil od veškerých infantilních atrakcí a navrátil Godzille její záporné kořeny, čímž otevřel novou filmovou éru, pokračující až do roku 1994. Po Emmerichově příšerném remaku se rozhořčené studio Toho rozhodlo ukázat Američanům, jak se to dělá, a rozjelo prozatím poslední sérii, obsahující všechny atributy, které se v minulosti zasloužili o enormní popularitu ikonického monstra, včetně Tsuburayovy staromilské suitmace. K 50. výročí svého nejvýdělečnějšího produktu studio natočilo megalomanskou řež Godzilla: Final Wars (2004), kterou sérii definitivně uzavřelo. Na jak dlouho, to se ještě uvidí.
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
28 filmů natočilo studio Toho, k tomu vznikly 2 americké remaky. Pak máš dvě poameričtěné verze, kdy v šestapadesátém Morse sestříhal původní Hondův film a dodal tam nově natočený materiál s Burrem. Tahle verze vyšla jako Godzilla, King of the Monsters. Stejná situace nastala u Hashimotovy Gojiry (1984), kterou přestříhal Kizer, doplnil o nové scény s Burrem, aby to navazovalo na King of the Monsters, a vydal pod názvem Godzilla 1985. Původní verze je dostupná pouze v Japonsku. V sedmasedmdesátem Luigi Cozzi sestříhal King of the Monsters (protože nedostal práva na Hondův film) a doplnil o válečné záběry z filmových týdeníků. Film šel do kin jako Italská Godzilla, ale přezdívá se mu Cozzilla. Proto 33, ale to jsem uváděl už v článku, že je to "včetně".
Píšeš, že infantilní byl pouze Son of Godzilla, a co potom All Monsters Attack? Tam podle mě veškerá infantilita dosáhla svého vrcholu, když se z Godzilly stala atrakce pro to nejmladší publikum. Stejného efektu dosáhly i vkládané animované scény z pozdějších filmů. Navíc právě ona zmiňovaná infantilnost, spojená s ochabujícím zájmem diváků, byla důvodem Tanakova rozčarování a vedla k ukončení shôwa série.
A jinak teda promiň mě, a vůbec všem historikům, že nazýváme celou šestiletou, vojenskou správu nad Japonskem "okupací".