7. The Hotel Mon Signor (Čtyři pokoje, 1995, Allison Anders, Alexandre Rockwell, Quentin Tarantino, Robert Rodriguez)

Charisma tohohle hotelu pramení spíš z postaviček, které ho obývají, než z jeho architektury. Jenže jsou to přece právě lidé, kdo tvoří místa, takže se to nepochybně taky počítá. Všemu vládne roztěkaný poslíček Tim Roth, jenž by si za slušné spropitné nechal vrtat koleno, nebo by vám přinejmenším na požádání usekl ruku. Čtyři režiséři se sešli, aby na stejném prostoru předvedli své představy o nejbláznivější hotelové příhodě. I přes obecnou oblíbenost Tarantinovy etudy je mým favoritem blbnutí Rodriguezových dětí. Sice v něm najdeme předzvěst Robertovy úchylky na infantilní filmy, zdejší povídka ale ještě funguje.

Proč se zde ubytovat: Kvůli personálu... samozřejmě!

Zajímavost: Bruce Willis hrál ve filmu zadarmo - jen aby potěšil kámoše Tarantina.

8. Park Hyatt (Ztraceno v překladu, 2003, Sofia Coppola)

V Japonsku je všechno jiné, a to i v případě, když jste ubytovaní v hotelu určeném převážně pro zahraniční turisty, kde by všechno mělo zhruba odpovídat západním standardům. Bill Murray tu chtě nechtě poznává cizí kulturu, i kdyby si mnohem spíš rád odpočinul od vší té bizarnosti, jíž nedokáže porozumět. Obecně milovaný debut protekční dcerky s nesporným talentem Sofie Coppoly se v žebříčku ocitá dokonce výš než hotel nabídnutý jejím tátou... asi za to může japonský výběr televizních stanic, ten je přece jenom k nezaplacení.

Proč se ubytovat: Protože když nejste cynický herec unavený životem, rozhodně vás dostane ten výhled z okna!

Zajímavost: Giovanni Ribisi ztvárňuje postavu sepsanou podle Coppolina ex - dobře známého režiséra Spikea Jonze.

9. Hotel (Rozhovor, 1974, Francis Ford Coppola)

Někde mezi sterilitou a prázdnotou jsou uvězněny pokoje, v nichž Gene Hackman odposlouchává své cíle, aby jimi byl postupně víc a víc fascinován. Osamělost, morální pochybnost jeho povolání a jednolitost hotelových prostor ho postupně zcela pohlcují a on se stává jen párem uší přitisknutých na stěnu. Pověstná studie lidské psychiky Francise Forda Coppoly, natočená mezi prvními dvěma Kmotry, polovinu svých diváků nenechá spočinout, druhou může začít i poměrně nudit. Samotný hotel je každopádně zcela anonymní, bezcharakterní, ale právě perfektním vykreslením těchto vlastností si ho zapamatujeme.

Proč se ubytovat: Tady těžko říct. Snad když jste rádi, když vás někdo poslouchá.

Trivia: Coppola sepsal scénář už v polovině šedesátých let, až úspěch Kmotra mu ale zajistil podporu studií.

A jaký je váš favorit?