Scorsese už moc filmů nenatočí. Takový holt je koloběh života - a sám Marty to přiznává. Pokud jste ale byli rozpačití třeba z Huga, Letce nebo předvídatelného Prokletého ostrovu, Vlk z Wall Street by vás mohl přesvědčit o tom, že na filmařský důchod má Marty ještě čas.

Jeho burziánská epopej totiž patří určitě k tomu nejpodstatnějšímu, co letos Hollywood světovým kinům dal. A podobně jako u Nymfomanky jsme se pak ještě před sepsáním regulérní recenze zeptali některých kolegů z novinářské obce, co jim nový Scorsese dal.

První dojmy Civala

Fantazie! Ani jsem v takový film nedoufal. Protože tohle je scorseseovská esence, v celé své velké nádheře. Rozmáchlé vyprávění o chlápcích, kterými na stránkách novin opovrhujete, ale ve filmu je musíte nejdřív obdivovat, pak jim fandit a nakonec je milovat, řeže přesně do tepny západního kapitalismu. Dělá to nejen odvážně a originálně, skrze maniakální fascinaci penězmi, ale hlavně neskonale zábavně, protože kromě série plnokrevných dramatických scén tu dostanete i neskutečné komediální etudy o tom, jak si parta snaživých buranů dokáže užít miliony. Scorseseho typická freska se může pochlubit střemhlavým tempem, mnohostí významů a samozřejmě tunou poutavých scén se skvělými herci, kterým totálně vládne Leonardo DiCaprio. Klobouk dolů i před ním.

První dojmy Standy Šulce (E15)

Nádherný film a jedna z nejlepších komedií, které jsem letos viděl. Scorsese se vrací ke svému rozmáchlému, opulentnímu vyprávění, které tolik milujeme v Mafiánech a Casinu. A Leonardo DiCaprio opět dokazuje, že je nejlepším hercem posledních dvou dekád. Snad mu ten Oscar konečně neuteče. A Scorsese by si jej zasloužil taky, přeci jen je tenhle vlčák mnohem lepší film než oceněná Skrytá identita.

První dojmy Radka Londina (Maxim.cz)

Prožil jsem asi nejkratší tři hodiny letošního roku. Scorsese se dostal nejblíže komediálnímu žánru za celou svou kariéru a omamnou satirickou jízdu dovnitř nenasystné duše kapitalismu ukočíroval s mladickou lehkostí a rock’n’rollovým drajvem. Nedočkal jsem se anticky klenutého dramatického oblouku o vzestupu, pádu a prozření, co přišlo příliš pozdě. A místo soustředěného rozkrývání prohnilých mechanismů finančního byznysu jsem sledoval partičku vyšinutých antihrdinů v situacích jak z GTA. Všichni na něčem frčí, protože kdo chvíli stál, už stojí s prázdnou peněženkou opodál. Burzovní kometa Jordan Belfort při svém hříšném desetiboji střílí „fuck-shit“ s kadencí rotačního kulometu a prokládá to virtuózními motivačními proslovy ze zlatého fondu příruček na úspěch a bohatství. DiCaprio válí. Jenom za scénu, kdy se coby ochrnutá housenka snaží "trefit“ domů, by si zasloužil speciálního Oscara se Zlatým glóbem navrch. Být s ním je jako zabořit nos doprostřed Sněžky koksu. „Vraaaau, nasrat, tohle je Amerika!!!“ Scorsese nesundá celý film nohu z plynu a některé jinak výtečné scény se proto trochu ztrácí v intenzivním proudu vjemů. Ale garantuju, že ten proud strhne jako letos máloco. Bravo Marty, bravo!

Recenze se nejspíš dočkáte ještě v tomto kalendářním roce...