Tak jsme s Hladem viděli Gravitaci. Cuarónův dlouho odsouvaný sci-fi survival do nás napumpovali v pražském IMAXu, tj. v jediné české lokaci, ve které vás může ohromit na úplné maximum. Stojí za to, se tam vydat? Odpověď vám už za chvíli bude nad slunce jasná...

Jak to vidí Mr. Hlad

Gravitace vás nejdřív ukolébá nádhernými záběry na planetu Zemi, uklidní charismatem a hláškováním George Clooneyho, a pak vás bez milosti nakopne do koulí a možná donutí i hledat kýbl na zvracení. Jakmile dojde ke katastrofě, servíruje Cuarón jednu dech beroucí scénu za druhou a je sakra těžké rozhodnout se, jestli je působivější přílet na ruskou vesmírnou stanici, mrazivý boj o čas při nedostatku kyslíku či požár ve stavu beztíže. Gravitace má jen hodinu a půl a režisér do diváků celou dobu pumpuje jeden kulervoucí záběr za druhým a nemá problém přiletět na scénu z dálky raketoplánem, ukázat naši planetu, podívat se, jak Sandra Bullock opravuje zařízení na gigantickém teleskopu a pak to všechno rozsekat na kusy. A to vše bez jediného střihu s detaily na vyděšené tváře hrdinů i obrovskými záběry, při nichž se bortí gigantické satelity. Beze srandy říkám, že minimálně do IMAXu by měli jít jen lidi, kteří důvěřují svému žaludku, protože jakmile budou kosmonauti padat do nekonečného vesmíru, schopnost udržet v sobě oběd se vám bude hodit. Technicky jde o naprosto úžasnou podívanou. Navíc i hodně zábavnou, protože až na nějaké dvě scény, v nichž je potřeba nějaký ten sebemotivační monolog, se na plátně pořád něco děje. Od prvního vesmírného průseru až do poslední minuty je Gravitace napínavější než cokoliv, co jsem letos v kině viděl. Kdyby se mě teď někdo zeptal na nejlepší film roku, mám jasno.

Jak to vidí KarelR

No.... technologická špička dorazila. Osobně bych sice hnidopišsky dloubl do pár ohnivých záběrů, ale jinak se Cuarón opět vydal rozsévat vizuální dokonalost. O mrazivých vesmírných sekvencích se nicméně bude psát úplně všude, takže bych raději rychle uhnul k tomu, že Gravitace díky bohu funguje i po stránce příběhové. Sice vykoukne pár otravných scenáristických kliček a chvílemi si budete říkat, že se tu na to, že někomu dochází kyslík, nějak moc kecá. Mexický mistr ale svůj příběh o boji s tichou prázdnotou zvládá roztočit do takových otáček, že za těch 90 minut prakticky nevydechnete. Má možná až příliš klasický mustr? Jistě. Neutuchající napětí se tu ale ladně snoubí s příjemným charakterním obloukem, takže těch pár hollywoodských momentů není problém odpustit. V krajním případě je tu pak Clooney, který dostává své pověsti ultimátního sympaťáka a prodá prakticky cokoliv. A neselhává kupodivu ani Sandra, která má kliku v tom, že ji Cuarón nenechá herecky rozjímat víc než pár minut. Zbytek času musí překonávat jednu zákeřnou překážku za druhou, a věřte, že to je na IMAXovém plátně zatraceně intenzivní podívaná. Jestli jste zvažovali cestu na Floru... pouhé zvažování by mělo být u konce.