Pamatuju si to jako včera. Zatímco já v londýnské Forbidden Planet procházel sběratelská vydání od DC a Marvelu (většinou bichle o váze půldruhého kilogramu), moje přítelkyně znuděně brousila v hlubokých kontejnerech, kde byly halabala nasypané komiksy za jednotnou cenu 0.99 liber. A na památku si odnesla druhý díl mangy jménem Berserk. Vlastně ani příliš neřešila obsah, jen se jí líbilo, že se to čte zprava doleva, je to černobílé a na obalu je chlápek s gulometem místo ruky. Nikdy jsem vlastně tu mangu neotevřel, až do chvíle kdy jsem narazil na velkolepou anime trilogii Berserk s jejím ikonickým hlavním hrdinou Gutsem, jehož meč by zahanbil snad i Cloudovo nářadí z Final Fantasy VII. Má zvědavost byla neukojitelná, takže jsem se snažil zjistit, co je vlastně celá sága Berserku zač, kdo je vlastně onen Black Swordsman, a hlavně kde má tahle šílená japonská reimaginace temného evropského středověku svoje kořeny. A našel jsem je u sebe na WC. Tam ležel přikrčený onen kdysi zakoupený výtisk. Samozřejmě byl druhý v řadě, takže začínal v půlce a končil velikým cliffhangerem. I z několika protočených stran jste ale obvykle zjistili, že hlavní hrdina Guts je děsněj borec a umí se ohánět mečem jako málokdo. Ve světě plném slizkých démonů, všehoschopných žoldáků a lokálních válek, mu nakonec nic jiného nezbývá. Přesně taková postava na sebe pak v anime adaptaci strhne pozornost. Tím spíš když nešije do generických ninjů, ale cílí na klasické rytíře v brnění.

Berserk (2012) (IMDB, ČSFd)

Pokud vás doposud anime trilogie Berserk, která je v podstatě předehrou ke stejnojmennému manga titulu, obloukem míjela, můžete v jejím těsném objetí strávit tři po sobě jdoucí večery. Doporučuji zhlédnout všechny tři díly v rychlém sledu, protože jedině tak oceníte způsob, jakým se děj zbortí z brutálního akčňáku v temný psychologický horor. V komiksové předloze jsou všechny tyto aspekty přítomny neustále a navzájem si pomáhají. Záporáci jsou téměř výhradně neuvěřitelně silní démoni, mučící lidi po desítkách, znásilňující malé chlapečky, případně žeroucí jejich rodiče zaživa. Je to ošklivý, ošklivý svět, a proto jste vděčni za každý Gutsův švih obrovským mečem, který přinese alespoň dočasné osvobození. Slabým je v tomto světě souzeno umírat a autor mangy Kentaro Miura to dává jasně najevo v každém panelu. CGI anime trilogie je oproti černobílému komiksu čajíčkem, ale krví rozhodně nešetří. Naše dnešní scéna ovšem pochází už z původního televizního seriálu z roku 1997, který vypráví Gutsův příběh pozvolněji (=nevynechá toho tolik). V obou verzích najdete souboj hlavního hrdiny s obrovitým rytířem jménem Bazuso. Nezastavitelný titán s obří sekerou. Skončí přesně tak, jak si představujete. Kinetika relativně krátké scény je neuvěřitelná - krásně prodává nejen Gutsovu nadlidskou sílu, ale i nekašírovanou brutalitu. I když při rozkrojení Bazusovy lebky jste v seriálu odměněni jen gejzírem krve a nikoliv vyhřezlými bulvami jako v předloze a novější filmové verzi. Poučení? Podívejte se na obě verze scény a pak si kupte komiks! Opravdu stojí za to a seznámí vás s bad motherfuckerem, kterého jste vždycky chtěli mít ve sbírce. Jenom jste o tom nevěděli.

P.S. Omlouváme se za dvojité (německé a anglické) znásilnění. Člověk míní a YouTube mění.