Automobilová honička ve Skále, nálet v prvních Expendables, první zkouška obleku v Iron Manovi, Arnieho vyzbrojování v Komandu, Rockyho trénink ve čtyřce. Každý z nás má určitě nějakou tu scénu, co ho tu a tam nakopne. Prostě si jí pustí a hned je mu líp. Proto tu ostatně máme YouTube, protože hledat v té haldě DVDček to správné, proklikat se reklamami, a pak trefit tu správnou scénu, je zkrátka příliš náročné. Důkazem, že v tom nejsme sami je ostatně fakt, že ty správné klipy na YouTube opravdu najdete. A díky nim konec konců funguje i tahle rubrika. Občas to zkrátka není o odhalování exotických klenotů, občas si jen chceme udělat dobře a třeba zjistit, že v téhle úchylce na konkrétní film a scénu nejsme sami. A právě to je dnešní případ, protože Gladiátor je miláčkem publika. A to je samozřejmě myšleno doslova. Nebo se snad někdo z vás nebavil? Pak se znovu podívejte na uvedenou scénu. A čekejte, že v případě nesouhlasu vám na talíři přistane krví zbrocený meč.

Gladiátor (2000) (IMDB, ČSFd)

Vybírat památné scény z tohohle Scotta eposu samozřejmě není snadné. Russell Crowe se hlavní role zhostil tak přesvědčivě, že vás mrazí kdykoliv promluví. Jeho hláška o pomstě, kterou vykoná v tomto nebo příštím životě, je přednesená s takovým gustem, že se schováváte pod postel. Jeho souboj s tygry a obřím Svenem Ole Thorsenem vás nutí tleskat a nedobrovolně na sebe strhávat pozornost okolí. Ale já jsem vybral scénu, ve které se Maximus teprve rozkoukává v gladiátorském cirkuse. Z generála se stal otrok, kterého nikdo nezná. Chlápek, co vlastně bojovat nechce, ale vidí v řinčení oceli pro pobavení publika cestu ke svojí pomstě. A tak se do toho pořádně opře. Jeho destrukce šesti lépe obrněných protivníků není nikterak převratná. S lehkým a krátkým římským mečem nasekává obratný generál neohrabané rytíře na malé plátky s takovou lhostejností, že lidem v publiku zaskočí kachní paštika. Je to brutální, je to samozřejmé a je to příliš rychlé. A my jsme se u toho bavili, zvlášť když na důraz své nadcházející hlášky Maximus ukončil trápení nešťastníka s prasečí helmou a dvojitým švihem oddělil jeho hlavu od těla. To byl moneyshot, který naznačil, že to Maximus v tomhle byznysu dotáhne až do Říma. Záběr, ze kterého se až cítíte provinile, že vám ta jatka přijdou tak... krásná. I kvůli tomuhle vnitřnímu konfliktu jsem tu scénu viděl tolikrát. Je to zvrhlé, je to dechberoucí, je to zásah přímo na komoru, který nepotřebuje hlubokomyslný voice-over nebo další vysvětlivky. Poslední záběr na skandující publikum totiž mluví za vše.