Nedá mi to, abych se ještě nevrátil k jednomu z největších diskuzních témat posledních týdnů. Muž z oceli vs. generál Zod, resp. Muž z oceli vs. Metropolis. Zapálení diskutéři neúnavně řeší, jak si vůbec Kal-El dovolil (jsou to tři týdny, ale dám vám jeden řádek na to, abyste tenhle článek zavřeli, pokud si nechcete kazit překvapení) zabít generála Zoda. Pro pamětníky Supermana 2 z roku 1980 to pravděpodobně pohoršení není, protože v něm Superman nejdřív Zoda zbaví jeho superschopností, pak mu zláme ruce v loktech a hodí ho do propasti. Až americké televizní verze přidaly do filmu scény, ve kterých jsou Kryptoňané (teď už jako běžní smrtelníci) zatčeni. Pro veškeré televizní verze druhého Supermana ovšem platí, že jsou kráceny co se násilí a nadávek týče. Proto můžeme počítat s tím, že Superman Zoda zabil už v první zfilmované verzi, z mnohem povrchnějších pohnutek než v případě Snyderova filmu.

Úplně pak přeskočme syndrom liduprázdných budov, protože pokud budeme řešit tohle, musíme se pozastavit nejen nad Pacific Rim a třetími Transformery, ale v podstatě nad každým filmem, jehož akční finále se odehrává uprostřed nějaké známější metropole. A samozřejmě bychom skončili někde u druhého Supermana, ve kterém sice Superman pomáhá lidem z odhozených autobusů apod., ale v případě Snyderovy verze byli obyvatelé Metropolis varováni předem, a pak ještě popostrčeni hroutícím se podložím v důsledku aktivace Světového motoru. Kdo uteče, vyhraje. Kdo neuteče, umře a nemá smysl nad tím lamentovat. Vraťme se k jedinému krveprolití, které je v téhle epické bitvě vidět. A trochu si ho rozeberme ve světle ostatních komiksů a především blockbusterů jako takových. U Supermana samozřejmě jeho schopnost někoho "ukončit" vnímáme intenzivněji než u ostatních superhrdinů, ale díky mravenčí práci kolegů z Collideru máme celkem slušný přehled toho, jak si stojí co se týče úmyslných smrťáků kolegové pana Pláštěnky.

V prvním Batmanovi Bruce Wayne zabije Jokera, ve druhém Tučňáka a ve třetím Two-Face. První dva smrťáky můžete považovat za "já nic, on spadnul sám", ale k oběma pádům do záhuby Batman výrazně přispěl. Stejně tak ponechal svému osudu Ra´s al Ghula, ale to je mimochodem jediná smrt v celé Nolanově trilogii. Všechny ostatní záporáky vyřídil někdo jiný, nebo šlo o neúmyslnou fatalitu (Talia). Náš novodobý temný rytíř zas tak temný není. I když počkat, úplně jsem zapomněl na scénu, ve které Bruce na konci tréninku Ligy stínů odmítne zabít člověka, aby následně podpálil celý klášter a v následné explozi nepřímo zabil desítky, možná stovky příslušníků Ligy. Ale co oko nevidí...

X-Meni? Tady zabíjí jen Wolverine a výjimečně Magneto (mluvíme o skonech klíčových postav), ale dohromady to dá sotva tři postavy! (Deathstrike, Phoenix, Sebastian Shaw) Fantastická čtyřka je vyloženě rodinná sranda, takže tam se pro jistotu neumírá vůbec a stejně je na tom i Spider-Man (i když restartovaný Peter Parker svou lhostejností způsobí smrtí hned několik). Dokonce i Hulk nezabil kromě zmutovaných psů žádnou ze svých nemesis. A když už jsme u kluků z Marvelu, kdo myslíte, že sejmul Obadiaha Stanea, Aldricha Killiana nebo vojáky nakažené Extremis. Tony to rozhodně nebyl, ve všech případech má krev na rukou buď Pepper nebo automaticky ovládané obleky. Stejně tak Thor nezabil Lokiho a Kapitán Amerika nezprovodil ze světa Rudou lebku. Do Starkových trofejí můžeme počítat snad Ivana Vanka, ale to byla společná akce s Rhodeym a vlastně si ani nevzpomínám, jestli to náhodou Mickey Rourke nerozchodil. V jeho případě bych se ani nedivil.

Kdyby byli ti noví superhrdinové jenom útlocitní, pozastavovali bychom se nad tím méně. Prostě by předali všechny ty zločince do rukou spravedlnosti a celé generace diváků by byly vychovávány v tom, že zlo je potrestáno a dobro bdí nad jejich životy. Jenže většina těch záporáků se řízením nějaké vyšší karmy buď sebeobětuje, nebo odejde ze světa rukou někoho úplně jiného, takže kdybychom dělali statistiky o tom, kolik těch desperátů vlastně naši superhrdinové za poslední dvě dekády pochytali, bylo by to hodně smutné čtení. Magneto vždycky uteče, Loki stejně tak, a když už se třeba Starkovi povede někoho dostat za katr, je to jen nastrčená figurka.

Jistě, můžete říct, že takhle to prostě chodí a superhrdinové musí sekat dobrotu. Ale co ti chlápci, kteří - ač se stejně tvarovanými bicepsy - přídomkem super nedisponovali a přesto svou práci odvedli a byli odměněni potleskem. Ano, mluvím o klasických akčních hrdinech osmdesátých a devadesátých let. Mám jmenovat? John Rambo ve čtvrtém Rambovi (87 zabití), John Matrix v Komandu (81 zabití), Tequila v Hard-Boiled (77 zabití) nebo Braddock ze Ztracen v akci (59 zabití) nebo El Mariachi z Desperada (53). Tihle chlápci uměli vzít za práci a zůstavala po nich jen těla, jak trefně poznamenal John Matrix. Žádné papírování, žádné pochybnosti, žádné výčitky. Něco podobného si v komiksech dovolily jen erkové pokusy jako Blade, Punisher nebo Kick-Ass (kde se navíc zabíjí nad rámec nutné sebeobrany - viz první setkání Hit-Girl a Kick-Asse, kdy je parta chabě ozbrojených a nekoordinovaných zločinců bez milosti rozkrájena). Zkrátka minoritní komiksové adaptace pro geeky, kteří ocení patřičné přisátí k předloze.

Mainstreamoví hrdinové se ale opravdu bojí byť jen zkřivit padouchovi vlásek na hlavě. Ohánějí se temnotou, zdrsnělostí v reakci na reálný svět tam venku. Posmívají se dušínovským atributům ranných fází svých předloh, ale je to jen laciná zástěrka. Kdyby byl Muž z oceli akční film, ugriloval by Kal-El Zoda za to, co provedl jeho otci, pokud možno ve zpomaleném záběru s triumfálním odchodem do Slunce během kterého byste zatlačili slzu. Že plácám nesmysly a tahle doba heroického oko za oko už je dávno pryč? A proč jste si teda tak moc užili Třístovku? Pokrytectví souboje dobra se zlem, během kterého se obě strany nějak domluví, že budou hodné, případně si to srovnají v hlavě a vymažou své hříchy aktem vlastní oběti, nakazilo už dost filmů, ne?

A hlavně mi neargumentujte tím, že je zásadní rozdíl mezi armádou bezejmenných pěšáků a vydatným, pečlivě budovaným záporákem. Zaprvé pořád platí pravidlo "zabili jste mi strejčka, tak tady máte po držce" a hlavně - i pěšáci mají manželky a kámoše. Tak bacha!