A je to za námi. Tedy za námi až tak ne, protože letos jsme Vary docela ošidili a nakoukli do nich jen na pár dní. Bylo to dáno spíš vnějšími okolnostmi – ne že bychom předem věděli, že filmové menu bude přeci jen letos slabší. Samozřejmě menší počet opravdu zvučných novinek od velikánů světové kinematografie šlo odečíst už z programu zveřejněného pár dní před slavnostním zahájením. Soudě z reakcí kolegů, kteří poctivě nakoukávali desítky filmů, ale filmové menu letos opravdu přeci jen patřilo k těm méně výživným.

O rozruch se staraly uvadající hollywoodské legendy John Travolta, jenž se pochlubil béčkem Killing Season, a nezkrotný levičácký křikloun Oliver Stone. A zásadní požitky přinášely spíš klasiky vpasované po letech zpět na velké plátno: Vidět Zjizvenou tvář, Alexandra Velikého, Nebeskou bránu nebo i tu rozvernou Pomádu znovu (nebo poprvé) v kině, to prostě stojí za to. Já si takhle, bezmála orgasticky, vychutnal snad nejlepší český film vůbec, totiž Jasného Všechny dobré rodáky. Na to se nezapomíná.

Ulice i kinosály nicméně působily prázdnější, stejně tak navoněný Jameson stan, ve kterém se producírují telebrity, a rovněž stylový Aeroport, v němž popíjí národ hipsterů (přeci jen plahočit se v noci do lesů nad Vary, kam se Aeroport letos musel přestěhovat, dá zabrat). Kdo ví, třeba jde o trend a pomalu se vracíme zpátky do komornějších časů. Nezlobil bych se.

Vary nicméně mají stále ve filmovém světě svůj zvuk, který pomůže hlavně evropské koprodukci Velký sešit maďarského režiséra Jánose Szásze, která vyhrála v soutěží Křišťálový glóbus. Zvláštní cena poroty připadla jednomu z nejzajímavějších režisérů současnosti Benu Wheatleymu (autor psychárny The Kill List) za novinku Pole v Anglii. A Janu Hřebejkovi se vyplatilo protlačení se do soutěže, protože uzmul cenu za režii za Líbánky. Kompletní soupis cen pro filmy, které nikdy v životě nejspíš neuvidíte, si můžete přečíst zde. :)

Všimněte si tam i divácké ceny pro Alici Nellis za komedii Revival, která jasně dokazuje, že z kdysi vzývané naděje české kinematografie je teď lidová bavička a popíková přebornice. V jejím případě ale platí nejspíš to, co u Perfect Days, tj. že lepší svižná a suverénně odtočená oddychovka, než upocený art lačnící nemotorně po přesahu.

Nejzajímavější snímky samozřejmě přijdou do regulérní kinodistribuce, řadu z nich si navíc můžete vylovit z hlubin internetu nebo si na ně už za pár hodin zajít do některých z pražských kin v rámci Ozvěn. Je to jen na vás. Stejně jako to, jestli se potkáme za rok na předjubilejním 49. ročníku.