Exploze všech Ultra Force, Red Force, Karate tygrů, Tygřích spárů a Tygřích klecí by dospělým lidem udělala v hlavě pěkný bordel, protože vysledovat původ těch filmů musela být tajenka už tehdy, natož pak po letech. Dvanáctiletým klukům ale pokročilá lingvistika problémy nedělala. Prostě jsme zahřívali videorekordéry a s vykulenýma očima osahávali stojany v nově otvíraných videopůjčovnách. Revoluce pro nás neznamenala vysněný zájezd k moři, ale invazi amerických filmů. A zdaleka nešlo o dohánění klasik jako Kmotr nebo Indiana Jones. Nic proti nim, ale Karate Tygr 1-3 s nasvalenými borci? To má prostě přednost! Právě odtud si můžete pamatovat Lorena Avedona, šikovného taekwondistu, který se mimo tuhle sérii nikdy výrazněji neprosadil. Jeho největším majstrštykem jsou Pokrevní bratři (Karate Tiger 3... snad) a Král Kickboxerů (čtyřka). Obojí má na svědomí režisér Lucas Lowe, ale jde o koprodukci s hongkongským Seasonalem Ng See Yuena. Ten byl zodpovědný za start kariéry Jackieho Chana a... prostě věděl co dělá. Lucas Lowe mimochodem o rok později natočil Americký Shaolin, další kultovku. Škoda, že se nad ním pak zavřela voda.

Proč zrovna Král kickboxerů, když se o mě všeobecně ví, jak miluju finále Pokrevních bratrů (napovím, že všechny ty filmy jsou v geniálním českém dabingu a poměrně slušné obrazové kvalitě na YouTube - to pro nenapravitelné nostalgiky)? Protože finále Krále kickboxerů má úplně všechno. Pomstu za bratra, vysvobození hezký holky, naplnění mistrova učení a božího Billyho Blankse jako obřího záporáka uprostřed největší bambusové klece, co jste kdy viděli. A navíc je to pojaté jako film ve filmu. Tenhle film má prostě přesah!

Karate Tiger 4: Král kickboxerů (1990) (IMDB, ČSFD)

Typický příklad dobře poskládané scény. Samozřejmě je vidět, že Billy vypadá líp na fotce než v pohybu a Avedon na něj občas musí trochu čekat, ale schválně si všimněte dějové konstrukce celé pětiminutové scény. Bitka se rozjede, pak si kluci vyříkají, proč vlastně bojují, přičemž nechybí flashbacky, takže vás ani nemusí mrzet, že jste zbytek filmu neviděli (ale mělo by!), načež záporák chvíli vyhrává, pak se hrdina vzchopí - spolu s nástupem hudby je ten okamžik dostatečně výrazný, to abyste si ho napodruhé nebo napodesáté patřičně užili - s pomocí mistrova know-how odvrátí smrtonosnou trojkombinaci a... PROFIT! Ale teď bez ironie - bambusová bitka je mezi fanoušky oblíbená právě proto, že je předvídatelná. A je tu opravdu pár přesahů. Všimněte si, jak kameraman svému thajskému asistentovi naznačí, že má udělat polodetail a hle, v dalším záběru je polodetail. Jasně, není to zrovna Spielberg, ale podobné legrácky potěší, stejně jako erková brutalita a zvuky, které připomínají partu výrostků mlátící do vraku Škody 120. Vřele doporučuji si dát tuhle sérii komplet (resp. do pětky - série Best of the Best (Karate Tiger 6-8) už je o něčem úplně jiném)), včetně Van Dammeova Kickboxera, který stojí trochu mimo ní, ale rozhodně se hodí do party. Některé z filmů zestárly víc než ty ostatní, ale zábavné jsou pořád. Ideálně nakoukat v partě podobně postižených jedinců. Popcorn je povinný, alkohol doporučený.