Úvodní scéna šestého Rychle a zběsile je přesně ta scéna, kterou končí pětka. Velkolepý závod Toretta a O´Connera po zakroucených silničkách tropického ráje (jsou to našimi spoluobčany dodnes uctívané Kanárské ostrovy). Toretto jede v novém Challengerovi, O´Conner sedlá nové GT-R. Tenhle symbolický souboj japonských a amerických muscle cars se line celou sérií (Toyota Supra vs. Charger ve finále jedničky, GT-R se smallblockem z amerického auta ve trojce atd. atd.), ale šestka trochu mění zaběhlá pravidla. Podíváme se v ní totiž do Londýna, a tak je na čase, aby své svaly ukázala i evropská automobilová produkce.

Záporáci mají kromě generických velkých SUV k dispozici i předloňské BMW M5 (verze s atmosférickým desetiválcem o výkonu 507 koní), Letty vyměnila americké svaly za evropské v podobě kultovního Jensenu Interceptor, hlavní záporák jezdí v Aston Martinovi, což je snad jediné auto, které ujde absolutní destrukci, a dokonce i O´Conner se zpronevěří japonským vehiklům, když v závěru přesedlá do legendárního Fordu Escort RS2000 - to je úplně ten první a nejslavnější Escort, nikoliv taková ta kulatá věc, která tu a tam dohnívá na českém venkově.

Vzpomínáte si, jak jste si v dětství (já osobně minulý víkend) hráli doma na koberci s angličáky. Propracované matchboxové modýlky, které jste díky jejich váze a rozměrům mohli srážet ve fiktivních bouračkách, mohli jste s nimi přeskakovat desky stolů, odhazovat je do dáli, samozřejmě za doprovodu beatboxových zvukových efektů simulujících explozi a kroucení plechů. Někteří lidé z toho zjevně nevyrostli a za velké peníze od Universalu dělají z fiktivních bouraček skutečné. A jediným stropem je jejich fantazie. Nutno dodat, že v případě šestého Rychle a zběsile byl tenhle strop několikrát proražen. Na film se spotřebovalo něco kolem čtyř stovek aut. A většina z nich skončila na vrakovišti.

Ve scéně s tankem se zrušilo nejméně sto techničáků, jedna z prvních honiček filmu si vyžádala čtrnáct BMW M5 (některé z nich byly jen přemaskované 535i, ale i tak nás to mrzí). Policejní auta, která babicovsky prohodí Shawův flip-car ani nepočítáme, protože jsou to sériové Astry, a těch není žádná škoda. Důležité ovšem je, že byly zničeny postaru - klasickým trhnutím obrovského ocelového lana, nikoliv nějakou digitální manipulací. Pár digitálních veleskoků se tu samozřejmě najde, ale jinak je většina scén orchestrovaná hezky naživo. Nejdřív s angličáky na stole (previzualizace), a pak už s reálnými auty. Netřeba se divit, kam zahučel stopadesátimilionový rozpočet. Na své si ovšem kromě zástupců automobilek přišli i majitelé autobazarů.

V závěru totiž hrdinové musejí kvůli jistému zvratu přesedlat do aut bez elektroniky. Každý to řeší trochu jinak. Toretto si koupí oblíbenou Daytonu, O´Conner už zmíněného Escorta, ale ostatní většinou drží basu se svými kořeny a např. Roman Pierce jde do klasického Mustanga (toho, který nakonec skončí pod koly tanku). A tady přichází ke slovu kalifornský tuningový guru Dennis McCarthy, jehož rukama prošla většina aut z filmu. U nových modelů se v zásadě nic neměnilo, jenom se kvůli honičkám občas natvrdo odpojilo ABS (mnohdy jediný způsob jak u dnešních zabezpečených aut vypnout kontrolu trakce a užít si trochu "zábavy"). U bazarovek to bylo trochu složitější.

Jensen Interceptor, Dodge Daytona nebo Ford Mustang se musely nakoupit v počtu minimálně deseti kusů, víceméně bez ohledu na stav, protože se okamžitě po zakoupení dostaly do Dennisovy dílny. Všechny dostaly stejný motor, převodovku a vůbec vnitřnosti - základem je osmiválec o objemu 6,2 litru, známý např. z Chevroletu Corvette nebo sportovního Camara (SS). Je naladěný na 500 koní, protože jak říká Dennis - 500 koní by mělo stačit všem a na kameru už větší stádo nezachytíte tak, aby to vypadalo nějak zásadně rychleji. Ke změnám se přistoupilo, aby byly vnitřnosti filmových aut navzájem zaměnitelné, podle toho, co zbude použitelného z případných vraků. Přicházíme tak o původní motory zmíněných aut, ale V8 LS3 od Chevy zní tak parádně, že by to mělo dělat vrásky na čele jen opravdovým puritánům. Dennis původní vozy nakoupil normálně na online bazarech jako je Craigslist, a pak od základu zrenovoval. Díky tomu mohou být speciálně naladěné pro užití ve filmu. A některé z nich jsou samozřejmě ještě trochu přilepšené - Daytona má kolem 600 koní a samozřejmě jsme ji upravili, aby se uměla postavit na zadní, dodává Dennis další info k Torettovu autu.

Tzv. flip-cars mají stejné motory a převodovky, ale jedná se v podstatě o odstrojenou rámovou konstrukci postavenou na klasickém muscle podvozku. Takže formulka s osmiválcem? Takovou bychom si koupili. I když neumí ty auta odhazovat tak snadno a musí se jí pomoct nájezdovými kolejničkami. Úprav nezůstaly ušetřeny ani kamerové vozy - ostatně honičky neprobíhají zrovna v rekreačním tempu, takže Dennis vytunil i pár Nissanů 370Z, Subaru Impreza WRX STi, zatímco pro větší kamerové setupy se používalo kultovní El Camino. Samozřejmě s osmiválcem o výkonu pět set koní. Jak jinak...

Ve filmu jsou ale i docela obyčejná auta, která náhodou sedí v břiše záporákova obřího letadla. Product placementu zkrátka musí být učiněno zadost. Na své si přišel tentokrát nejen Dodge (Chargerů je tu podobně jako v pětce docela dost), ale třeba i Alfa Romeo. Její červená Giulietta je nepřehlédnutelná, takže toho firma náležitě využila v marketingu.

Toto auto ve filmu neuvidíte, stojí, resp. odpočívá v Bratislavě. Jako reklamní tahák ale dobrý (za tip díky uživateli JAKLA):

Všechna filmová auta byla dostupná minimálně v deseti kusech (Bryanův Escort v šesti, protože je to na zakázku stavěná věrná replika rally verze, a proto i trochu dražší, co se týče použitých materiálů). To je taky důvod, proč ve filmu nejsou exotiky jako ve videoherním Need for Speed. Milionářští hrdinové by si je mohli dovolit (ostatně Tej a Roman mají oba Koenigseggy), jenže pro natáčení je jich potřeba víc - a většina z nich se rozmlátí na hadry. V případě aut, která stojí od 200 do 500 tisíc dolarů minimálně, je to už značný zářez do rozpočtu. Ferrari nabídlo, že dodá model California... ovšem pouze v jednom exempláři. A proto z dohody sešlo. V sedmičce by se však mohl objevit Hennessey Venom GT - 1250 koní a jen o fous pomalejší než Bugatti Veyron SS (ovšem s lepší akcelerací z místa tři sta (0-300 km/h za 13,6 vteřiny). John Hennessey totiž souhlasil s tím, že by se pro natáčení mohly vyrobit nějaké "trochu pomalejší" verze. Hmm...

Přemýšlíte nad tím, že byste něco takového zvládli ukočírovat? Představím vám na závěr jednoho ze stunt driverů Rychle a zběsile 6, abyste měli o čem přemýšlet. Jmenuje se Mark Higgins a vyrůstal na britském Isle of Man - jediném místě v celé Evropě (pokud nepočítáme vybrané části německých dálnic), kde neplatí rychlostní limity. A to mluvíme o zakroucených, rozbitých a pořádně zrádných okreskách, které jsou většinu roku utopené v klasické britské mlze. Jezdí se tu jeden z nejnebezpečnějších závodů na světě - Isle of Man TT - 37 mil zrádných vracáků a nenadálých zatáček, které závodníci v jedné i dvou stopách krájí v rychlostech kolem 230 km/h. Když se vám v takové rychlosti auto trochu smýkne, většinou stihnete už jen zanadávat. Mike Higgins ovšem neřekl ani slovo a ustál drift v rychlosti, ze které by vám na třicet metrů široké německé dálnici v rovné přímce naskakovala husí kůže. Jeho Subaru WRX STi pak dojelo bezmála šedesátikilometrový okruh v čase těsně pod dvacet minut. To znamená průměrnou rychlost 180 km/h. Tak to jen tak pro pořádek. Teď se na Mikeův smyk podívejte. A pak teprve přemýšlejte o tom, že si půjdete s oktávkou zadriftovat na parkoviště před Albertem.