Wilson Yip a Donnie Yen. Tahle dvojka měla před pár lety na hongkongskou kinematografii jednoznačně revitalizující účinky. Natočili noirovou akční kriminálku SPL, thrillerový Flash Point a samozřejmě dvojici filmů o Yip Manovi. V téhle kreativní lajně se dost často zapomíná na Dragon Tiger Gate, adrenalinovou adaptaci hongkongského komiksu, ve které Donnie Yen hraje skoroteenagera a jednoho z bratrů nadaných kung-fu schopnostmi tak silnými, že z toho běžní pěšáci létají jako v Matrixu. Film je často opomíjen kvůli dějové jednoduchosti, ale nelze mu upřít dokonalé vystižení dynamiky, kterou všichni známe z mangy a anime. Pestrobarevné charaktery, teatrální gesta a neuvěřitelně kinetické akční scény. Donnie a Wilson to zmákli na jedničku, a když k tomu filmu přistupujete s čistou myslí a očekáváte něco jako adaptaci videoherní mlátičky Double Dragon, nemůže vás zklamat. Tím spíš, že na rozdíl od ostatních Donnieho filmů téhle éry využívá naprosto kouzelným způsobem dráty, zvlášť v dnešním souboji hrstky proti milionu.

Dragon Tiger Gate (2006) (IMDB, ČSFD)

V podstatě každá akční scéna filmu, snad s výjimkou drobně nepřehledného finále, by si zasloužila větší rozbor. Yipova práce s kamerou (Všimněte si v druhé půli záběrování jednotlivých místností shora, coby komiksových panelů), agresivní barevná paleta a piplavá práce s kulisami (závěrečný záběr skrz meče zabodnuté všude možně). Ale středem pozornosti je tu samozřejmě Donnie Yen. Jeho dva pomocníci (Nicholas Tse a Shawn Yue) se sice snaží ostošest, ale narcis Donnie má nejen větší skills a charisma, ale především chce oslňovat dokonalým účesem, který pohodí ve slow-motionu. Všude jinde by to působilo nepatřičně, ale v téhle komiksové skládance to zapadne přesně na to správné místo. Zvlášť když k tomu vyhrává přebujelá hudba, jak z epického souboje obřích mecharobotů. Ano, všechno v téhle scéně je trochu "příliš", ale právě to jí dělá zajímavou. Můžete zavzpomínat na Matrix Reloaded, ale tohle je prostě o něco divočejší a roztomilejší. Nemyslím si, že chtěl Donnie za každou cenu trumfnout svého sifu, Yuen Woo-Pinga, ale s pomocí Yipova vizuálního citu se mu to povedlo. Je to audiovizuální fetiš a ukázka jedné z nejfajnovějších choreografií v jednom. Jen blázen by si to nepustil alespoň třikrát dokola.