hudba možná jo exteriéry možná taky ale Norton ... mám jiný koně

Asi ne. Imho je to esence romantiky, ovšem třeba se ti bude líbit hudba, exteriéry nebo Edward Norton:)

nezalíbí když chci sci-fi kouknu se na Válku světů nebo Minority report ale ne Pretty women ale díky raděj to zkoušet nebudu počkám až bude v televizi a pak to zkusím

aria: JE to romantický film, ale tak trochu jinak ;)... Na tvojem místě bych to asi nezkoušel, ale zase na druhou stranu se může stát, že se ti tímto filmem romantický žánr zalíbí ;):D:D:D

jen skromnej dotaz nenávidím romantický filmy tenhle by mě mohl nějak oslovit nebo ne?

KARLOS: poslední scéna - myslím, že to šlo jasně pochopit z předešlého

Silence: Já vám to neberu a říkám, že jak kocourovo, tak tvoje hodnocení je hezké... Ale pro mě je to ještě o dost víc ;)... Myslím, že není na škodu, že jsem tomu dal hodně...:D

Nejsi povrchní ani zaslepený, popsal jsi to perfektně. Bohužel k tomu, aby ten film oslovil i mne jako tebe, mi tam překáželo a naopak chybělo několik věcí, jak jsem popsal a některé ani nepospal. Dokonce všechny ty "skryté" i očividné motivy, které jsi zmínil, jsem ve filmu viděl! Ale to se prostě stává, škoda. Naomi a Edward si každopádně natočili hezký snímek za směšných $19.4M dolarů. A myslím, že mých 7/10 není žádná ostuda. ;)

Jak začít u filmu, kde je hlavním motivem nešťastná láska v exotických krajinách daleké Číny, navíc za dob konce koloniální anglie, fraků s motýlky a zkracování sukní? A že je to celé zpestřeno epidemií cholery? Uf, taková chrakteristika by jednoho udolala v přesvědčení, že by z toho mohl být vysokorozpočtový výpravný velkofilm a la Titanic, s malým detailem, že nějakým zázrakem se podařilo tento film zaplatit minimální částkou...
Takové očekávání jsou však naprosto lichá... U tohoto filmu se vůbec vyplatí očekávání a jakékoli vědomosti hodit stranou a čekat neznámé. Je to především konverzační drama se spestřením v podobě parádní výpravy a trochou cholery v ovzduší...
Ovšem ani tato charakteristika nemůže postačit - je to mnohem složitější film, než se zdá... Tři důvody, proč si to myslím a proč na něj nedám dopustit ;):
Prvním důvodem je naprosto odlišně stavěná linie vyprávění příběhu. První čtvrtina filmu je ve stylu flasbacků, kdy se prolínají různé časové roviny. Člověk si řekne - ok, zatím se i s pomocí přehledného střihu a kamery dokonale orientuju, doufám, že se to nezvrtne. Jaké však přichází překvapení po zmiňované půl hodince, kdy se naprosto bez varování přejde ke klasickému vyprávění a to ještě tak doslovnému, že se ptáme, jestli se na začátku panu promítači nepopletly kotouče s filmem... Někdy až průzračně přímočaré, i když hlavní myšlenky se skrývají za nápaditými dialogy. Když pak film končí a my se dočkáme posledního posunu v čase, mnozí tuto scénu označují za přebytečnou až křečovitou, ale jak jinak vyjádřit, že si žena z několika měsíčního zážitku něco odnesla a pochopila, v čem tkví základ lásky? Rozhodně mi ta scéna nevadí.
Ono i samotný vzrah hlavních postav není budovám podle klasické šablony - i když už se spolu vyspí a zdálo by se, že je všechno ok a není co řešit, ukáže se, že za to tak nějak mohl alkohol a lidské pudy. Svoji lásku si snaží získat jinak - vzájemným pochopením, které ovšem už tak doslovné není...
Dalším důvodem jsou okolní vztahy a problémy, které se tu jen buď to naťuknou, nebo jen zobrazí a řešení těchto situací se prostě nechají vyznít do neznáma... A tady začíná konfrontace s doslovností obrazovou, tak možná i příběhovou ;)... Cholerový mor je tu jedním z hlavních "hrdinů", ale jak vůbec dopadne (vymře celá vesnice, podaří se epidemii zastavit, či jiné řešení) se jednoduše nedozvíme, stejně jako fakt "čí je to dítě"... Možná jsou to nepodstatné otázky, ale jistě hrály roli ve vztahu hlavních hrdinů. Pokud mám ještě poukázat na jeden příběh, tak je to koloniální anglický soused a jeho čínská společnice. Zdá se, že by měl plnit jen jakousi úlohu zprostředkovatele s neznámým světem, ale z toho se v jeho přítomnosti objeví čínská kráska a vy si říkáte, že si ji vydržuje jen pro svoje pohodlí. V průběhu jedné scény (která se ve filmu kvůli obrazu a stylu vyprávění jeví jako stežejní, ve své postatě tak stěžejní není) se však dozvídáme, že to byla právě ona, kdo si koho vybral. A na otázku proč vůbec se starým a ne zrovna pohledným morousem je, odpovídá, že je to "good man". A v tomto okamžiku scénář vlastně staví na hlavu všechny ty principy, podle nichž by měla hlavní hrdinka začít svého manžela milovat. Ono totiž vůbec nejde o to, že si o něm tohle myslí, doslovnost filmu to jen potvrzuje. Protiřečení? Ne, skryté významy filmu ;)...
U posledního a snad nejsilnějšího důvodu si vezmu na pomoc poslední dílo Sofie Coppoly - Marii Antoinetu. Pojítka mezi těmito filmy jsou až k neuvěření, přesto tu jsou. Oba filmy vyprávějí především o vztahu ženy k milovanému muži a její bezradnosti ve svém vlastním světě. Oba jsou historickými filmy, se zajímavou a chytlavou hudbou a oba pro někoho tak nějak skrývají něco pod povrchem a pro jiného jen povrchní, nic neukazující obrázky. A je zajímavé, že každý si vybere jen jeden z těchto filmů pro své absolutorium, aby druhý mohl tak bájně strhat.
Zatímco Marie je pro mě jen ta zbírka hezkých obrázků se skvělou výpravou a hudbou, u závoje jsem se dokázal ponořit a závoj odhrnout. Hlavní postavy jsou narozdíl od Marie lidmy velice prostými - lidskými a například Naomi Watson je zde prezentovaná jako jednoduchá postava, která má záda zábavu, tanec a hudbu, ale nakonec dochází svého poznání. Kirsten jen vzdychá a je bezradná... Naomi má milence a s milencem prochází nějaký vývoj. Kirsten má milence a je to jen nějaký "zoufalý" akt, který nemá žádný smysl... Paralela s Marií by se dala vyčíst i z jinak stavěného vyprávění (viz horní řádky)... A tady jako nějakým zázrakem mi tenhle způsob vyprávění nevadí, naopak ho považuju za přínos...
Co ještě víc říct? Myslím, že jsem si dokázal, že tento film je pro mě víc než jen "láska za časů cholery"...
Aby jsem obhájil udělené absolutorium, usím samozřejmě pochválit výborné herecké výkony, režii, výpravu, kostýmy, kameru a samozřejmě hudbu... ta tomu nasazuje mysteriózní královskou korunu;).
Jaký je tedy verdikt? 9/10. Možná jsem povrchní a zaslepený, ale kdo jednou nahlédne za barevný závoj a vidí opravdovou lidskou duši, nedá míň ;):D:D:D

Btw.: Nechci Edwarda v nějakém Hulkovi!!!!

Uf, oba jste mě donutili, aby jsem přece jenom sesmolil tady ten svůj názor ;)... A přitom sem se do toho pouštět nechtěl, poněvadž mám na to zase trochu jiný náhled jak vy a papř u Prázdnin se mi to krutě vymstilo, protože jsem byl považován za blázna, že se mi to tak líbilo ;)...
Prozradím zatím tolik - po týdnu od premiéry se mi to uleželo a líbí se mi to ultra mooooc :D:D:D... Však si ještě přečtete...

Myslíme totéž, říkáme to jinak. Jak originální.
A Edward Norton...ta jeho rezervovanost, chlad a pýcha...Pan Darcy v koloniálním stylu a v zoufalém duševním (posléze i tělesném:) rozpoložení.

Já nemyslel doslovnost "slovní", ale spíš obrazovou. :) Co povídají je imho výborné, ale máš pravdu, že ten film je celkově vlažný - jako jejich vztah. Každopádně Norton mě zase jednou (hodně dlouho jsem ho v ničem neviděl - my fault) nadchnul svojí postavou hajzlíka - přesto v podstatě hodného člověka. :)

warning-spoilerodní obsah:
Ten původní vztah byl jeho jednosměrkou a ona zabloudila do slepé uličky-resp. tam byla dotlačena svou otravnou máti. To nastínění se mi líbilo, včetně jeho žádosti o ruku, kdy se mimochodem zmíní mezi řečí, že jí tedy miluje:)
S tím pozdějším vývojem souhlasím, i když to beru jako klišoidnost než doslovnost, slovy v zásadě neplýtvají. Vadily mi předvídatelné a přitom emočně vlažné posuny, proto jsem tomu dala relativně nízké body, vyšumí to bleskově. Škoda:-)

(Spoilers) Doslovnost mi vadila především v zobrazováním toho, jak se v průběhu měnil vztah mezi Edwardem a Naomi... možná ti to tak nepřišlo, ale na mne to působilo až moc okatě, aby divákovi neušlo, že teď ona ho mám trochu víc ráda a že on jí teď pohrdá méně... ten Londýnský konec bylo vyvrcholení té doslovnosti... Ale dalo se to přežít... :)) Několika násobné prolnutí časových rovin v prvních pěti minutách a pak už nic? To nastínění jejich "původního" vztahu bylo takové... já nevím... divné... :))

Chutná koloniální jednohubka podle receptu W.S.Maughama. Kvalitní suroviny (herci, námět, hudba), nadprůměrné zpracování. Zmizí ve vás, ani nevíte jak. Ale nezanechá stopy.

Mladá Angličanka Kitty se chce vymanit ze spárů své nesnesitelné matky (matka Bennetová z Pýchy a předsudku je proti ní decentní drahoušek), tudíž se vrhne do okovů manželských. Bez lásky. Vroucně milující manžel doufá, že se jeho Amorův šíp vrátí jako bumerang (!?!) , ale namísto toho ji přistihne in flagranti s podřadným hejskem. Walter dá své ženě vražedně nekompromisní ultimátum. V čínském vnitrozemí na samotě u cholerového města zjistí, že stavět je těžší než bořit a že musí odhodit falešné iluze, které zakrývají skutečnou tvář toho druhého jako barevný závoj. Kolem řádí oškliví nacionalisté a ošklivé viry a nastává čas podívat se pravdě konečně do očí. Než bude pozdě….

Úvod pomocí retrospektivních záblesků zažehl v charakterech jiskry, ale chyběla mi ta syrová naléhavost, co zastavuje dech:) Vidíme scény plné zoufalství, prázdnotu, touhu po sebezničení, hru kdo s koho, ale navzdory brilantnímu výkonu mlčenlivého vědce Edwarda Nortona (na tiché charisma má monopol:) postrádají ničivou moc, která divákem otřese.

Politické pozadí je naskicováno jako angločínké omalovánky pro základní školu… jednoduše, bez myšlenkové či režijní invence. Ten film věrně kopíruje svůj název. Příjemný doplněk. Nic víc.

6/10-ta poslední hvězdička patří rovným dílem nádherným přírodním scenériím a hudbě Alexandra Desplata

Silence: zajímavý náhled, na mě to působilo jinak. K doslovnosti mám averzi, tady jsem jí i díky dobové stylizaci téměř nepostřehla. A to prokládání časových rovin mi přišlo osvěžující.

Kocour vystihl v recenzi všechno podstatné, jen tedy dodám, že přestože Barevnému závoji místy ubližuje na můj vkus až přehnaná doslovnost, či to, že některé scény končí dříve, než by měly a jiné zase déle, přes to všechno si odemne Závoj vyslouží 7/10. Možná ta zvláštní atmosféra či exotické prostředí, ale určitě další perfektní Nortovo výkon, za kterým (pro mne překvapivě) o mnoho nezaostává ani Naomi Watts, dělá z tohoto filmu velmi příjemný zážitek se špetkou působivosti. Samotný scénář si odemne vyslouží pochvalu za civilní zpracování hlavních dvou postav, protože důležité není jen JAK to říkají, ale také CO říkají. Naopak pohlavek autoři obdrží za překotně vyprávěný úvod - seznámení - a za povrchní a okaté vytváření problémů v okamžicích, kdy byla potřeba posunout interakci mezi postavami kupředu. Hezký, ale zapomenutelný snímek a další perfektní výkon Edwarda Nortona - sečteno a podtrženo - slabších 7/10.

Povedeny snimek se skalou emoci a vynikajicimi herci. Norton je tu vazne perfektni, vsechny sve emoci dava s kapkou eleganci a jednoduchymi odpovedmi najevo, takovym tim svym nekompromisem. A Watts neni pozadu. Ma prostor pro zoufalstvi, nadeji i naivitu. Cely snimek drzi dobre a s delkou neni problem, hudba dodava potrebnou jiskru a tony libezneho klaviru citim i ted...

7/10

Opravdu vynikající romance, skvělí Norton a Naomi.

Mimochodom, v češtine vyšla kniha v roku 1929. V slovenčine v roku 2005 ako Maľovaný závoj.