BTW: Omlouvám se za délku komentáře (ale kdo by četl diskusi pod Trierem, riziko civilních obětí je tady minimální:)
Do deseti minut po prvním Larsově hlasu shora uprchla polovina poloprázdného sálu. Jeden člověk hlasitě…ehm...dýchal. Řada nad námi na něj synchronně a neúspěšně pomlaskávala.
Recenzenti mívají velké (babiččiny) oči, ale optikou otrlého laika ten střih není žádná velká divočina ani Madagaskar:-) Vizuální experimentální bordel se nekonal.
Ale zato je to neu-vě-ři-tel-ná LEGRACE. Bránice se vydovádí dosyta
Lars natočil Dogma komedii a postavil takovou normální dánskou firmu:
PSEUDO-ředitel: herec s vizáží Davida Kollera namíchaného s Pinocciem a duševně ve stavu van Gogha předtím, než si uřízl ucho. Pojem IT je pro něj grónská vesnice. Zná jen jednu hereckou (pekelnou) mantru. Ztělesňuje imaginární saň, která se lísá v emailech ke každému zaměstnanci jinak. Hračka, která se vymkne kontrole.
Ředitel: podlá právnická bestie v kostýmu enigmatického plyšáka.
Zaměstnanci: sbírka IT exotů Stará šestka.
Kupec firmy-Islanďan, který nenávidí Dány do morku rybích kostí.
Trier se nenamáhá ani předstírat, že má rád herce,postavy nebo dokonce diváky. Diváci jsou pro něj pokusní králíci, s pravidly žánru těkavě žongluje. Míčky mu nepadají, ale tříská postavami o zem v rytmu bum, bum,bum. Když se divák spokojeně uvelebí na centrifuze, zatáhne za ruční brzdu a vysvětlí, že správná komedie musí mít přestávku.
Film klusá v drsném tempu cynických her- na třetího (ředitele), na schovávanou, na tupé stádo ovcí, na zlého a hodného poldu. Mezitím klame tělem vážnými postřehy typu " hledejte dílo, ne autora", "někdy se žertem ptáme na věci, na které bychom se zeptali, kdybychom se ptali vážně" a pak …vám plivne do tváře.
Ten zlomyslný dánský chlapeček mě bacil kyblíčkem po hlavě, aby si označkoval pískoviště a přiměl mě stavět jeho bábovičky (nakonec mi je rozdupal), ale za ty výbuchy smíchu nad směsí cynismu a drzosti mu patří díky. Zas mě svým černým Absurdistánem dostal na lopatky:)
..8/10..
