Sofia Coppola má zvláštní dar točit náladotvorné snímky a Marie Antoinetta jím bezesporu je. Je to především o nešťastné dceři Marie Terezie, která se v patnácti letech musela vzdát všeho, co patřilo k jejímu dětství, a odjet do cizí země, která ji nikdy de facto nepřijala. Ve Francii se Marie Antoinetta cítila velmi osamělá, pomluvy ji zraňovaly na duši, a aby trochu zapomněla na svá trápení (která samozřejmě nikoho nezajímala), tak trochu hrála hazardní hry, až přivedla Francii k revoluci... Nejedná se o klasický životopis. Pokud čekáte něco takového, filmu se vyhněte. Sofia Coppola se zaměřila právě na MA jako osamělou holku v cizí zemi (de facto jde o Ztraceno v překladu v období rokoka). A Kirsten Dunst ji hrála výborně. A protože už se Sofií spolupracovala na Smrti panen, věděla přesně, co po ní režisérka chce. Na jejím výkonu je to znát. Velkou úlohu má ve filmu soundtrack, který historiky sice rozladí, ale zde má své opodstatnění. Jeho cílem není zachytit dobu, ale právě onu duši nešťastné královny. A to se podařilo. Marie Antoinetta je velmi melancholický snímek, který půjde do vašeho nitra. A něco takového umí jen Sofia Coppola, která "svým holkám rozumí". 10/10
reagovat
|