Motion Picture Association of America vydává každoročně zprávu o návycích globálního návštěvnictva kin (podobně to dělá i NATO, což je National Association of Theatre Owners). Není to fascikl, kterým byste umlátili velrybu, ale tím svazkem papíru se dá zabít hned několik much. Neřekne vám, jestli se napřesrok kvůli výsledkům zdraží vstupné nebo budou míň blbých filmů, ale pár zajímavých souvislostí se tu určitě najde. Pojďme si je rozebrat.

KOLIK A ODKUD

Celosvětové tržby z kin dosáhly skoro 35 miliard dolarů (34,7). To je šestiprocentní nárůst oproti roku 2011, a to i přesto, že americká boxoffice šla nahoru jen o 600 milionů dolarů. Růst výrazně podpořily čínský, indický a ruský trh. Čína se oficiálně stala druhým největším světovým trhem po USA (2,7 miliardy dolarů proti americkým 10,8 miliardám) a přeskočila Japonsko (2,4 miliardy). Před pátou Indií jsou stejně výkonné filmové ekonomiky Velké Británie a Francie, ale byla to právě Evropa, která meziročně jako jediná ztrácela. Asijský region se jí přibližuje na dostřel a v příštím roce ji určitě předběhne. Nedivte se tedy, že Hollywood bude čím dál víc filmů situovat do asijských kulis. Prostě to sype. Z téhle řevnivosti mají určitě hollywoodští producenti radost. Tržby Evropy a Asie jsou totiž v podstatě na úrovni severoamerické boxoffice (ta má 10,8 miliardy, Evropa 10,7 a Asie 10,4). Zbytek koláče připadá na Latinskou Ameriku s 2,8 miliardami.

Růst asijského regionu je meziročně v dvouciferných hodnotách a během posledních pěti let tvoří přes padesát procent. Nasycená Evropa tomuto tempu nemůže stačit (rozdíl pětiletky je "pouhých" deset procent), takže se dá očekávat, že Ameriku sice nepředhoní žádná konkrétní země ještě hodně dlouho, ale Asijský region bude už napřesrok s přehledem nejsilnějším hráčem na trhu.

CO

Vraťme se teď ale na chvíli do Severní Ameriky. Její bezmála jedenáctimiliardové tržby jsou ze 17% tvořeny 3D vstupenkami. To už je podruhé v řadě pokles (21% v roce 2010, 18% loni), tentokrát ovšem jistě způsobený především menším počtem 3D premiér (o 20%). Je to způsobeno úbytkem levných 3D blbin, které diváky odrazovaly předem. 3D je teď vyhrazeno pro ty nejambicióznější trháky, a proto si relativně velké tržby mezi sebou rozdělilo méně titulů. Přesto však platí, že 3D má omezené publikum. Nejvíc na něj chodí mladí do pětadvaceti let. Pak už atraktivita bonusového rozměru prudce klesá. Lidé nad pětadvacet loni navštívili max. jeden 3D film. U mladších skupin to bylo dvakrát tolik či víc. 

Premiéru mělo v roce 2012 celkem 677 filmů z domácí produkce. Je to skoro o polovinu víc, než před deseti lety. V Top desítce nejvýdělečnějších filmů dle severoamerických tržeb je pouhé jedno jediné eRko - Méďa na devátém místě. Všechny ostatní hity jsou PG-13 nebo PG.  

KDO

Podle složitých propočtů je v Severní Americe 225 milionů lidí, kteří byli loni alespoň jednou v kině. Při 1,4 miliardě prodaných lístků vychází na jednoho člověka celých šest návštěv multiplexu. Představte si takový průměr u nás! (celosvětový je cca čtyři návštěvy na osobu) 57% lidí chodí víc než jednou za měsíc (v průměru), 41% méně než jednou za měsíc a zbylé dvě procenta max. jednou za rok.

U těch častých návštěvníků největší nárůst zaznamenaly věkové skupiny 18-24 a 40-49, zatímco klasická "nejvytíženější" 25-39 zůstává plus mínus stejná. Přičetli byste to na vrub Stmívání nebo Avengers? Tak či onak, meziroční nárůst starších diváků nelze vysvětlit odkvétáním první vlny filmových geeků. Ještě před pár týdny se přitom objevovaly dohady, že starší ročníky se kinům vyhýbají, kvůli esemeskující mládeži a vůbec pro ně nepříjemné soudobé multiplexové kultuře. Jsou to dobře zajištění lidé, kteří si mohou dovolit kvalitní domácí kino a nákup blu-rayů. Statistiky MPAA ovšem mluví jinak. Starší a pokročili do kina zjevně chodí rádi a často.

JAK

Na celém světě už je skoro 130 tisíc kin. Je to nárůst o pět procent, hlavně díky tomu, že v Asii rostou velké multiplexy jako houby po dešti. Dvě třetiny těchto kin jsou digitální a víc než třetina z celkového počtu je schopná promítat ve 3D. Nejvíc kin je pořád v Severní Americe, celkem 42803, z toho 6426 analogových, 21643 digitálních a 14734 digitálních s 3D.

Když se zaměříme jen na USA, tam je celkem 39918 kin, z toho 32271 jsou osmi a vícesálové multiplexy. 83% všech amerických kin je digitalizovaných.

MADE IN ČR

Ano, jistě si říkáte, že je to zajímavé, ale co vám to řekne o tom, jak se do kina chodí v ČR, že? Statistiky UFD jsou bohužel podstatně chudší, ale dozvíme se z nich, že celkem mělo premiéru 366 nových filmů (v podstatě na každý den jeden) a v tržbách na tom zdaleka nejlépe byl Bontonfilm (41%), následovaný Falconem (21%) a Warner Bros. (13%). To se ovšem letos změní, protože většinu majors nově distribuuje CinemArt, takže se Bontofilm letos propadne a Cinemart by to měl dotáhnout na post jedničky. Tomuto vývoji se budeme časem věnovat v samostatném článku.

Multikin máme v republice celkem 27 (o jedno víc než loni) a jejich podíl na celostátních tržbách je 76%, což je plus mínus stejně už od roku 2008. Z celkového počtu 11,2 milionů diváků jich do multikin přišlo celých 7,7 milionu. A jejich podíly? Tuhle statistiku si každý úzkostlivě hlídá, ale neoficiálně asi můžeme prozradit, že nejnavštěvovanějším multikinem v ČR je Cinema City Nový Smíchov. A nejmladším? Cinestar na Černém mostě. Jak to? Z původní osmisálovky se po rekonstrukci celého obchodního centra stala nově devítisálovka, která se otevřela v pátek 22. března 2013.

Trochu slabší statistiky než od MPAA... ale společným hlasem nám říkají, že chození do kina je pořád "in". Po letech středověku se k nám konečně probojovaly funkční klubové kartičky, tu a tam se koná nějaká akce a máme i pár solidních městských festivalů, i když se drtivá většina z nich soustředí na Prahu. Určitě je co dohánět, ale nejdřív se o tom musí vědět. Proto nám napište do komentářů, co vám v českých kinech chybí. Nemyslíme teď konkrétní tituly, ale cokoliv od služeb, programových rozšíření až po technická řešení. Nasloucháme vám a v chystané sérii rozhovorů s majiteli kinořetězců jsme schopni vaše připomínky tlumočit a hlavně... zeptat se nejpovolanějších, co s nimi hodlají dělat. Společně tak můžeme bojovat za lepší kulturu v kině. Nenechte nás na holičkách a přihoďte něco do diskuze.