Je víkend, máte čas a už jste dost možná byli v kině na páté Smrtonosné pasti, navzdory tomu, že jsme vás varovali. Teď je vám možná smutno a máte nutkání si znovu pustit některý z předchozích dílů, abyste zahojili trpké zklamání. My vám jako předehru nabízíme vybrané špeky ze zákulisí, které odhalují řadu souvislostí a jemných detailů. Pokud vymetáte trivia koutky po celém internetu, pravděpodobně to pro vás nebudou velké novinky, ale profláknuté věci jsme tentokrát nechali stranou, takže nebudeme opakovat, že McClanea měl původně hrát Arnie, Sly nebo Burt Reynolds. Dokonce ani nebudeme popisovat, jak je ve dvojce všechen sníh umělý, protože v Denveru tenkrát překvapivě nenapadl ten opravdový. Ne, vezmeme to trochu víc do hloubky s dvacítkou podle nás nejzajímavějších věcí, které můžete vytáhnout nejen v hospodě.

1. Frank Sinatra jako John McClane

První Smrtonosná past vychází z knihy Nothing Lasts Forever Rodericka Thorpa. Hlavní hrdina se nejmenuje John McClane a producenti jí původně koupili, protože se jim líbil styl a místo, kde se film odehrává. Plánovali předlohu přepsat tak, aby z ní mohlo být pokračování Komanda. Arnold ovšem scénář odmítnul, a tak Foxové vymysleli úplně novou sérii. Kniha ovšem byla pokračováním The Detective, paperbacku, který byl kdysi zfilmován s Frankem Sinatrou v hlavní roli. Smlouva o nákupu práv v sobě tenkrát měla opci, podle níž měl Sinatra přednostní právo hrát roli i v dalších adaptacích. Producenti se tak, tehdy třiasemdesátiletého, Sinatry museli zeptat, jestli nechce McClanea hrát. Nechtěl.

2. Noční natáčení

První Past se odehrává takřka celá v noci. Má to svou atmosféru, ale rozhodně to nebyl záměr. Noční směny byly vynucené okolnostmi. Willis totiž přes den natáčel Měsíční svit, seriál, ze kterého se kvůli smlouvě nesměl ještě pár let trhnout. Vzít si noční a natočit první velký celovečerák tak pro něj byla jediná šance. Za Past tehdy dostal neslýchaných pět milionů dolarů. Tuhle částku musel odklepnout sám velký kápo Foxů Rupert Murdoch.

3. Medvídek

Medvídek, kterého McClane veze dětem jako dárek k Vánocům, je putovní. McTiernan ho použil i v Honu na Rudý říjen. Tam ho pro změnu žmoulá Jack Ryan (Alec Baldwin).

4. Němečtí Britové

Prakticky nikdo z německých teroristů/zlodějů v prvním filmu nepochází z Německa. Alan Rickman v roli Hanse Grubera střídá podle potřeby americký a pseudoněmecký akcent a vytrvale kryje svou vytříbenou britskou angličtinu. Němčina, kterou herci mluví nedává gramaticky smysl. Němce to tak naštvalo, že ve svojí verzi postavy přejmenovali. Hans je Jack, Karl je Charlie, Heindrich je Henry atd. Z německých teroristů se stali irští aktivisté a německý přízvuk smáznul německý dabing. Nemilé, ale chápejte Němce - v roce 1988 stáli na prahu revoluce. McClane mohl být poslední hřebíček do rakve.

5. Padej, Hansi

Vystrašený výraz Alana Rickmana v momentě, kdy padá vstříc záhubě, byl velmi spontánní. McTiernan si byl jistý, že to Alan uhraje, ale pro jistotu řekl kaskadérovi, který ho držel, aby ho pustil nikoliv na tři, dva, jedna, ale na tři, dva... což samozřejmě Rickman nevěděl, takže se pěkně leknul.

6. Nakatomi

Nakatomi Tower byla ve skutečnosti Fox Plaza. Ve filmu má 35 pater, ale skutečný mrakodrap jich měl v době natáčení jen sedmadvacet (měří 150 metrů, takže do kategorie mrakodrapů bez problémů spadá). Zajímá vás, proč se jmenuje Fox Plaza? Sídlí tu 20th Century Fox, producent Smrtonosných pastí. Společnost tak sama sobě účtovala v době natáčení pronájem lokací. Budova se stala po premiéře filmu turistickou atrakcí. Město dokonce jeden čas muselo vystavit cedule se zákazem focení, protože se kolem budovy srocovaly příliš velké davy lidí.

7. Budiž světlo!

Slavný výbuch střechy, před kterým McClane uteče skokem na požádní hadici, vzniknul tak, že McTiernan sehnal ta nejsilnější kamerová světla z celého Hollywoodu (byly jich stovky), pokryl jimi celou střechu a všechny je v jeden okamžik nechal blýsknout. V kombinaci s reálným výbuchem (aplikovaným ovšem na zmenšeninu budovy) pak vznikla oslnivá exploze.

8. Překlady

Řada zemí si s překladem Die Hard ne a ne poradit. Naše Smrtonosná past sice zní univerzálně, ale v podstatě se velmi specificky vztahuje k mrakodrapu plnému záporáků (McClane je tam opravdu v pasti). U dvojky to ještě jakž takž platí, ale následující díly žádnou past neevokují. Pořád jsme na tom ale lépe, než třeba Španělé (Crystal Jungle) nebo Poláci (Glass Trap), kteří své překlady používají zcela nelogicky i u dalších pokračování. Rusové tak dlouho bádali nad tímto překladatelským oříškem, až si řekli, že Těžký oříšek je vlastně docela cool název (A Hard Nut to Crack). Rusky jednoduché a rusky geniální.

9. Val Verde

Jeden ze záporáků druhé Pasti, generál Esperanza, pochází z Val Verde. To je fiktivní diktátorská zemička, kterou svého času vybombil Arnold v Komandu a zmínka o ní je i v Predátorovi. Všechny tři filmy produkoval Joel Silver.

 10. To jsme zvrtali, kluci

Ve druhé Smrtonosné pasti měl Willis jednoho ze záporáků zabít bezdrátovou vrtačkou Black & Decker, ve scéně na rozestavěném terminálu. Renny Harlin celý záběr vystřihnul, protože nevěděl, že si Black & Decker za product placement zaplatili. Firma pak zažalovala 20th Century Fox. Šlo o vůbec první případ v souvislosti s product placementem a vrtáci vyhráli v mimosoudním vyrovnání 150 tisíc dolarů.

11. Scénáře trojky

O tom, že scénář třetí Pasti je jedním z nepoužitých scénářů Smrtonosné zbraně jsme už psali v jednom ze starších článků. Tomu ovšem předcházela řada odmítnutých scénářů. Jeden z nich se měl kompletně odehrávat v newyorském metru, ale Willisovi se nelíbil. Druhý pak na výletní lodi v Karibiku. Ten se zas nelíbil McTiernanovi a studio ho odmítlo, protože jim příliš připomínal tehdy aktuální Přepadení v Pacifiku. Premisa si ale nakonec svůj domov našla - na jejím základě vzniknul scénář pro Nebezpečnou rychlost 2.

12. Podezřívavá FBI

Jonathana Heinsleigha, autora scénáře (napsal mj. i Jumanji, Armageddon nebo Punishera s Janem, toho bohužel taky režíroval), si po premiéře pozvala na kobereček FBI. Chtěla vědět, kde získal informace o rezervách zlata na Manhattanu a dalších zákulisních detailech bankovního sektoru. FBI měla strach o únik informací z povolaných míst, ale Heinsleigh odvětil, že všechno vyčetl z postaršího článku v New York Times.

13. Jmenuji se Gruber, Simon Gruber.

Když už hrál Hanse Grubera Brit místo Němce, proč to nezopakovat, že? Před Jeremy Ironsem ovšem McTiernan nabídnul roli Seanu Connerymu, se kterým se znal z natáčení Šamana. První James Bond ale odmítnul, protože si nechtěl zahrát tak ďábelského záporáka. Místo toho o tři roky později kývnul na záporáckou karikaturu ve Mstitelích (to ale nejsou ti Avengers, co máte tak rádi).

14. Není cihla jako cihla

Zlaté cihly odvážejí z Manhattanu obrovské náklaďáky. McTiernan ovšem přesto podcenil váhu zlatých cihel. Klasické ingoty váží 13 kilogramů. V utajovaném sejfu je cca 7000 tun zlata. Ve filmu mají tucet náklaďáků, což znamená, že by každý z nich musel odvézt cca 500 tun. I ty největší newyorské přitom uvezou maximálně 30 tun. McTiernan se za tenhle přešlap dokonce v jednom z článků omluvil.

15. Ostrá holka s dranžírákem

Sam Phillips je ta ženština, co divoce souloží s Jeremy Ironsem (scéna byla připsána až ve chvíli, kdy McTiernan věděl, že bude určitě točit eRko), poté co zařízla svého kámoše obřím nožem. V reálu přitom Sam vystupovala s úspěšnou hudební kapelou, která hraje... křesťanský pop. McTiernan jí pozval na konkurz na základě obalu jednoho z jejich cédéček.

16. Nesnáším neg... no úplně všechny!

Legendární scéna s McClanem pobíhajícím po Bronxu s nápisem "Nesnáším negry" v sobě obsahuje trochu CGI. Willis měl na sobě ve skutečnosti nápis "Nesnáším všechny na světě", protože tu bylo riziko, že kromě herců se do potyčky přidají i obyvatelé skutečného Bronxu, ve kterém se natáčelo. Nápis se pak předělal v postprodukci. Nejzajímavější je, že v cenzurovaných verzích, promítaných v letadlech nebo veřejných amerických televizích, zůstal ten původní nápis. Politická korektnost především.

17. Ty si hraješ s G.I. Joem?¨

Ve čtvrté Pasti si McClane dělá legraci z mladého hackera Pharella, že si ještě pořád hraje s panenkami. Bere při tom do ruky i jednu figurku z kolekce G.I. Joe. Willis tehdy ještě nevěděl, že bude hrát v pokračování filmové adaptace toho úplně nejpůvodnějšího Joea. Ironie, že by z toho došly hlášky i McClaneovi.

18. Synátor na obzoru

S McClaneovým synem mimochodem producenti vyhrožovali už ve čtyřce. Neměl jím být nikdo jiný než Farrell (proto se taky konkurzu zúčastnili i podstatně starší a statnější herci jako třeba James Badge Dale). Pak ale všem došlo, že je to možná trochu moc náhod najednou a zápletku přepsali. Do scénáře se ale musel vecpat alespoň jeden příbuzný, aby měl McClane motivaci. Volba nakonec padla na dceru.

19. Slzy Johna McClanea

Proč vlastně Bruce Willis na čtyřku kývnul? Po odmítnutí jednoho ze scénářů zavolal producentům a řekl jim, že to vezme, když mu ten odmítnutý scénář prodají. Šlo o Tears of the Sun. Willis pak základ scénáře a jméno použil pro svůj další projekt (Slzy slunce měly premiéru v roce 2003).

20. Jediná pětka je originální

První dva filmy vznikly podle knížek (dvojka podle 58 Minutes od Waltera Wagera), třetí podle předělaného scénáře ke Smrtonosné zbrani a čtyřka podle článku WW3.com z časopisu Wired. To dělá z pětky první Past, ke které psal Skip Woods scénář pouze na základě svého nejlepšího uvážení. A teď už bohužel všichni víme, jak to dopadlo.

A teď můžete vyrazit do společnosti oslňovat svými mcclaneovskými znalostmi.