Poslední zásadní a možná vůbec největší a nejočekávanější film roku 2012 máme za sebou. Peter Jackson se sice k návratu do Středozemě odhodlával docela dlouho a mezi Návratem krále a Hobitem stihl natočit další dva filmy, ale nakonec se ukecat nechal a teď hodlá fandům naložit plnou porci toho, co chtěli. Recenze dorazí velmi brzy, ale ještě před ní vám rádi prozradíme, jestli se máte začít těšit, nebo se chystat na zklamání.

Jak to vidí Imf

Všechno žere, všechno se v něm ztrácí. Stromy, květy, zvířata i ptáci. Ale ne Peter Jackson. Zub času je na tohohle magického skřítka krátký, takže Hobit vypadá, jako by ho celý štáb natočil jen pár dní po poslední klapce Pána prstenů. Představa, že putování Bilba Pytlíka bude stejně dlouhé a velkolepé jako to Frodovo navíc po prvním filmu přestává být směšným snem jednoho blázna a stává se realistickou předpovědí. Ano, Hobit je natahovaný dialogově i situačně, ale nikdy ne do takových délek, aby vás začala bolet zadnice nebo hlava. A záplava digitálních triků či laciná trojrozměrnost nikdy nezakryje bušící srdce Středozemě, ze kterého raší další velké dobrodružství plné akčních scén, osudových zvratů a moudrých promluv.

Absence hloubky Pána prstenů není nepřehlédnutelná. Parta trpaslíků není tak výrazná a její osobnosti splývají v jednu - Thorina Pavézu aneb nového Aragorna. Ten jediný má výrazný příběh a obličej, který ho zvládá odvyprávět. Staří známí z LOTRa (postavy i herci) to samozřejmě mají trochu snažší, ale jakmile Jacksonova kamera začne obíhat hory, Gandalf se rozvypráví a Bilbův meč začne modře zářit, není proč přebírat zrna a plevy… všechno je to jedna velká připomínka toho, že poctivé vyprávění pro malé i velké kluky, má v kinech pořád ještě dveře dokořán.

Jak to vidí Cival

…a o tři hodiny později už ani nevím, že jsem nějakého Hobita viděl. Vážně. Ono se totiž tentokrát nebude deset hodin chodit, ale deset hodin běhat. Bez nějaké palčivé motivace. Peter Jackson sice do mrtě využívá rozpočet na trikových orgiích, kde se hordy skřetů prohání po velkorysých scenériích, zatímco okolo nich do zemdlení krouží virtuální kamery, ale tohle digi megalomanství mě moc nebralo ani u Návratu krále. A tady je zasazeno do prostoduchého ne-příběhu, ve kterém se tři hodiny jen přimykáte k postavám, aniž by vás kterákoliv z nich začala bavit tak jako libovolná figura ze Společenstva prstenu. Dějové prázdno Jackson vyplňuje tuze dlouhou představovačkou, zasazením opulentních, ale vlastně zbytečných legend ze Středozemě, plonkovými vedlejšími postavami a neustálým naháněním nostalgických reminiscencí na původní prstenovou trilogii (proč máme být zase půlhodinu okouzlováni Roklinkou, když ji známe?). Občas jsem si připadal jak u Terminator: Salvation, kde se taky víc dbalo o skládání poct předchůdcům, než že by se budovalo něco vlastní, svébytné… mocné. Hobit je proto jen nevýrazným spotřebním blockbusterem, jenž vám v běžném kině navíc připomene 3D v celé jeho otravnosti (tmavé jak cyp a s českým dabingem). Takže: popcornová jednohubka nebo přebujelá nuda, po které vás další dvě kapitoly nebudou zajímat? U mě spíš to druhé. Jestli v tomhle někdo uzří blockbuster roku, má místo mozku lembas a v kině mu ke štěstí stačí fakt jen vidět Galadriel, Elronda a Sarumana, aniž by ho zajímalo, jestli vůbec mají ve filmu co říct.

Jak to vidí Mr. Hlad

Přiznám se, že do kina jsem nešel nějak zvlášť natěšený. Pána prstenů mám rád hodně, ale atmosférický teaser a nepříliš zajímavý trailer na Hobita naznačovaly, že Jackson se nehodlá nijak zvlášť posouvat a naservíruje divákům přesně takovou Středozem, jakou chtějí. A dá se říct, že tak se i stalo. Knižní Hobit je víc pohádka než jeho fantasy bratříček, takže první třetina filmu je spíš pro prcky a je plná více či méně úsměvných situací, na boj o život dojde výjimečně. A když se hrdinové přesunou do Roklinky, začne to být regulérní nuda, ale naštěstí Jackson včas šlápne na plyn a poslední cca hodina je nehorázný fantasy nářez s parádními akčními scénami, skvělým setkáním s Glumem, spoustou nápadů i emocí. Takže u závěrečných titulků jsem si vrněl blahem.

Navíc to celé pořád vypadá zatraceně pěkně a technicky má Jackson vše dokonale pod kontrolou. Hudba, triky, kamera, masky... vše je stoprocentně odvedená práce. Škoda několika hluchých míst a faktu, že ze třináctky trpaslíků si zapamatujete možná tak tři, ale jinak je to povedené epické dobrodružství, které Pánovi prstenů určitě nedělá ostudu. A slibuje, že příští rok přijdou velké věci.

Jak to vidí KarelR

Zhruba podle očekávání. Dlouhé jako týden a se spoustou zbytečných scén (Roklinka je smrtící... co se proboha bude cpát do rozšířené verze?), ale zároveň s parádními hádankami ve tmě a spásným, emocemi nabitým "závěrem". Příště už to víceméně může být jen lepší, ale musíte holt přistoupit na to, že má Hobit daleko blíž ke King Kongovi než k Pánovi prstenů, a že by se trpasličí skupina mohla smrsknout na polovic a nic moc by se nestalo. První část okázalého pohádkového digifestu se nicméně dosnaží k lehce nadprůměrnému hodnocení, které kupodivu nezajišťují nostalgické odkazy, ale spíš Jacksonovy nápadité hrátky v akčních scénách a humorná i pěvecká věrnost předloze. A mimochodem, jestli vám vadilo, že v Pánovi prstenů chodily i stromy... tady chodí i skály. Jackson se s tím nepáře!

Tak co, stále natěšení?