Sedm projekcí – sedm dobrých filmů při průměrném ratingu 8/10. Paráda. Nenasadil jsem kdovíjaké tempo, ale o to lepší snímky potkávám. Má to holt i svoje výhody, dorazit na druhou půlku festivalu. Kolegové a přátelé už slabší filmy zvládli identifikovat, na CSFD se nashromáždilo dost hodnocení, aby šlo na poslední chvíli improvizovat a vyhnout se šlichtám, navíc vykrystalizovalo pár nečekaných pecek.

Jednou z nich je podle mého koncertní rekviem Shut Up and Play the Hits, ve kterém skupina LCD Soundsystem odehraje svůj poslední koncert před vyprodanou Madison Square Garden. Její frontman ale musí od rána čelit vědomí, že jeho rockerská sláva je fuč. Kontrast prázdného bytu s jedním francouzským buldočkem a našlapané haly, plné extaticky křepčících lidí, samozřejmě není kdovíjak sofistikovaný. Přesto je tenhle „dokument“ hodně komplexní, až existenciální zpovědí o slávě, stárnutí, samotě a nočním New Yorku. 

Parádní je i dokument Věra 68. Koncepčně sice působí jako standardní mramorizační portrét z cyklu GEN, jen natažený na trojnásobnou stopáž a prošpikovaný pár epizodami jak z Pošty pro tebe - setkání starých přátel po třiceti letech před kamerou bude vždycky emotivní a v tomhle rekapitulačním dokumentu jich je hned několik. Věra je ale strhující nejen díky tomu a díky otevřenosti Věry Čáslavské, její bodré povaze i pohnutému osudu. Kinosál neustále slzel, posmrkával nebo spontánně aplaudoval, protože film podmanivým způsobem připomíná, jak národ krátce po okupaci z roku 1968 hltal úspěchy Čáslavské a čerpal z nich rozeklanou národní hrdost. Ještě jsem neviděl film, který by dokázal tak sugestivně zachytit fascinaci sportem. Věra 68 může zabedněným intelektuálům, jimž uniká krása fotbalu, atletiky, hokeje nebo právě gymnastiky, vtlouct do hlavy, že jde o jediné otevřené klání mezi národy, které se obejde bez zbraní i zkrachovalých ekonomik – a proto si do nich můžou celé národy projektovat své radosti i strasti, užívat si svobodně emotivnost těchhle soubojů a nacházet v nich hrdiny v době, která už na hrdinské eposy nevěří. Hodně lidem se pak líp žije.