Co všechno prozradil teaser trailer na nejočekávanější film roku 2012?

Deset let uplynulo jak digitální voda v Roklince a jsme zpátky ve Středozemi. S kupou starých známých a (minimálně) třinácti novými parťáky. Plus jedna postava nám výrazně omládla. Na rozdíl od Iana Holma, ke kterému čas nebyl vůbec milosrdný.

Ne že by nás jeho návrat nehřál u srdce. Ani ne tak ze sentimentálních důvodů (i když nostalgie funguje a tvůrci traileru na její strunu v úvodních sekundách traileru brnkají, co to dá). Je to jeden z důkazů, že jsme se opravdu vrátili do stejné Středozemě, kterou jsme opustili, když Sam o Vánocích 2003 zavřel dveře své nory. Guillermo del Toro, který měl Hobita původně režírovat, jej plánoval minimálně barevnou paletou (zlaté časy) znatelně odlišit od Pána prstenů. Nakonec má všechno pevně v rukou Peter Jackson. A přestože novému přístupu bychom se nebránili, myšlenka na dokonale kontinuální a konzistentní pentalogii je jaksi... uklidňující. Proto je fajn, že se alespoň na chvilku vrátí i Frodo.

Ale zpátky do minulosti. Než se z Bilba Pytlíka stal podivínský, téměř pošahaný a občas dokonce zlověstný stoletý kmet, byl spořádaným občanem Hobitína. Nebo, chcete-li, Martinem Freemanem, který byl kandidátem na hlavní roli tak dlouho, až jsme přestávali věřit, že tu roli nakonec dostane. Dostal, a je to v pořádku, i když prozatím je to spíš „Watson s dýmkou“.

A už někdo klepe patkou čarodějné hole na dveře. Stará známá situace. Bilbo má však tu smůlu, že narozdíl od nás neviděl Pána prstenů. Jinak by věděl, že když mu na zápraží stane tenhle vousáč v klobouku a nevinně nabídne účast na dobrodružství, bylo by lepší zamknout vrata na tři západy. Ale co naplat, Gandalf je prima společník. A Ian McKellen, i když za tu dekádu také neomládl, nezapomněl na to, jak divákům podat nejsympatičtější postavu ságy.

Gandy má tentokrát společnost. Třináct udatných bojovníků. Kdepak jsou? Musíte trochu sklonit pohledy. Prosím, seznamte se s družinou Thorina Pavézy. Svižná představovačka začíná.

...Dwalin, Balin, Bofur, Dori, Nori...

Všechna čest, pane Jacksone. Zatímco v českých končinách máme díky ilustracím ze staršího vydání trpaslickou družinu zafixovanou jako houf zaměnitelných rarachů s bílými vousy a špičatými červenými čepicemi, ve filmu bude každý z nich naprosto jiný. Samozřejmě, zpočátku je budeme rozpoznávat díky srandovním doplňkům. Třeba Oin je nahluchlý, takže to, co na první pohled vypadá jako dýmka, je vlastně naslouchací přístroj.

Tenhle pán se jmenuje Bifur a když se podíváte lépe, uvidíte sekeru s ulomeným topůrkem, kterou má... ano, zaraženou uprostřed čela. Tolkien nic takového neuvádí (děti na postavy s rozštípnutými lebkami moc nejsou), je to čistě filmový fór. Půjde o zranění z boje nebo o pracovní úraz z dolu? Nevíme. Zřejmě by ale vyjmutí sekery mělo horší následky než její ponechání v ráně. Trpaslíci jsou prostě drsní hoši.

Seznamte se s Glóinem. Ale toho už vlastně znáte. V Pánovi prstenů se zúčastnil Elrondovy rady. A jeho syn (jistý Gimli) byl vybrán jako člen Společenstva prstenu. Ano, táta Glóin má na vousech pavučiny. Nepochybně jde tedy o záběr ze scény v Temném hvozdu, kde družina narazí na hnízdo obrovských lido-, hobito- a trpasložravých pavouků.

Film se zcela zřetelně vydal cestou „z pohádky pro děcka vykováme ocelí řinčící a magií sršící fantasy epos“. Stejně tak i trpaslíci nebudou taková rozverná partička, jak ji popisoval pan profesor. Ale komická figurka chybět nebude. Jak jinak, nejsrandovnější jsou tlustí nemotorové, pod kterými křehký elfský nábytek praská jak modely ze sirek. Pan Bombur.

A ještě trochu bodrého veselí: hrátky s poletujícími (digitálními, přirozeně) talíři, které jsou i v knize, doprovázené jednou z rozpustilejších trpasličích písniček. Ale protože jsou trpaslíci pedanti, nerozbili ani kousíček nádobí, což Bilba rozhodně potěšilo a tak trochu ho to přesvědčilo, že této sebrance může na výpravě k Osamělé hoře důvěřovat.

Ale teď už opravdu vážně. Výprava bude nebezpečná (možná dokonce pro celou Středozem), je tedy namístě i pochmurný song, který nám pěkně zahustí atmosféru traileru a nadobro zamává na rozloučenou pohádkovým a komickým prvkům.

Far over the Misty mountains cold
to dungeons deep and caverns old.
The Pines were roaring on the heights,
the winds were moaning in the night,
the fire was red, it flaming spread,
the threes like torches blazed with light...

Zní to jako opravdová poezie? Aby ne, veršovačku napsal sám Tolkien. Gandalf naslouchá s výrazem „mám neblahé tušení, že tohle všechno nemusí dopadnout dobře“. On jediný prozatím ví, že před Bilbem a trpasličí družinou neleží obyčejná výprava za pokladem. Do Středozemě se po mnoha staletích opět natahuje Sauronův stín.

Moc veselo nebude ani s velitelem družiny Thorinem Pavézou, válečným hrdinou z bitvy v Rmutném dolu (kde trpaslíci dali co proto morijským skřetům). Sandokanovský imidž a osudové rozpravy s Gandalfem zcela záměrně připomínají vztah čaroděje s Aragornem. Ve druhé části bude náhradou za Chodce Bard v podání Luka Evanse, ale v Neočekávané cestě je hlavním mužným hrdinou jednoznačně Thorin. Co na tom, že je menšího vzrůstu? V sedle, z podhledu vypadá impozantně.

Dost bylo představování, nasadíme Howarda Shora v jeho monumentální poloze a konečně vyrazíme za dobrodružstvím. Na úvod ještě trochu hobitích problémů s různými způsoby cestování...

...a pak už vzhůru do hor, k trademarkovým vrtulníkovým obletům. Natáčení začalo v interiérech a až po téměř čtyřech měsících ve studiu a dlouhé přestávce (třeba aby si Freeman stihl natočit Sherlocka) produkce vyrazila do přírody. Něco z prvních záběrů se stihlo dostat do vánočního teaseru.

V horách ale číhá i první vážné nebezpečí. Tyto trolly alias zlobry známe ze Společenstva prstenu, kde si je Frodo a Sam prohlédli v posmrtné zkamenělé fázi. Tentokrát je uvidíme v akci. Na tricích se stále pracuje, takže prozatím jsou k dispozici jen obří nohy dusající v pozadí za ohništěm.

Naštěstí včas zasáhne úsvit a s ním Gandalf, který je tak trochu jako ta socialistická mládež – nositel rána.

Po napínavé akci má každý hrdina nárok na oddech. Pro tento účel se vždy hodí stará dobrá Roklinka.

I když zpočátku to na srdečné přijetí nevypadá – všichni známe vztah elfských manekýnů ke krkajícím vousatým kovkopům. Konfrontace, uštipačné hlášky, něco vyhrožování. Odborníci se domnívají, že na tomto záběru vidíme Elladana a Elrohira, tedy Elrondovy syny (a bratry Arwen).

Bilbo si prohlédne úlomky Narsilu...

 
...a Gandalf pokecá se staletou (nebo spíš tisíciletou) kámoškou.

Nebude to nezávazné tlachání. Dostáváme se k první výrazné (a z hlediska dalšího vývoje ve Středozemi významné) odbočce od knižní předlohy. Na tomto místě scénář vychází z dodatků a zmínek v Silmarilionu. Galadriel žádá Gandalfa, aby se připojil k Bílé radě, tedy alianci proti sílícímu Temného pánovi. Čaroděj ví, co to bude obnášet. Dělá si starosti. Proto musí královna použít i trochu ženské něhy.

Gandalfovi se nabuzení bude hodit. Musí na nějaký čas opustit družinu a na vlastní pěst se vypravit do Temného hvozdu, kde v zříceninách staré pevnosti Dol Guldur opět sílí nepředstavitelné zlo.

V ruinách svede Gandalf souboj se šíleným trpaslickým králem Thráinem (Thorinovým otcem). Ten se před lety vydal na výpravu k Osamělé hoře, ale u Temného hvozdu byla jeho družina přepadena skřety a Thráin byl jako zajatec odvlečen do Dol Guldur. Zde byl mučen Sauronem a přinucen vydat jeden z Prstenů, svěřený rase trpaslíků.

Od umírajícího Thráina Gandalf dostane mapu a klíč k Osamělé hoře. Hlavně ale získá definitivní důkaz o bující Sauronově moci. Opatrně sestoupí do kobek pod pevností, kde narazí na stín Temného vládce, mluvící hlasem Benedicta „Sherlocka“ Cumberbatche.

Bilbo a trpaslíci mezitím putují dál. Během obtížného přechodu Mlžných hor narazí na tlupu skřetů a pan Pytlík je poprvé nucen tasit Žihadlo a prolít trochu černé krve.

Během úprku se Bilbo odtrhne od zbytku družiny a zabloudí do jeskyní pod horami. A tam, kdesi hluboko dole v hrůzostrašné temnotě, nalezne něco malého, třpytivého, lákavého...

Jenomže Prsten už má majitele, který se ho nehodlá vzdát. Tmou se rozléhá šišlání, které by bylo komické, kdyby nebylo tak strašidelné. Andy Serkis se vrací ve své životní roli.

„Gandalfe, nemůžete mi slíbit, že se vrátím?“ „Ne...“ My naštěstí podobný slib dát můžeme. Koncem roku budeme všichni zpátky v kině. Možná trochu změnění, protože už jsme byli mnohokrát vystaveni magické moci Prstenu, ale co na tom. Tenhle návrat si rozhodně nenecháme ujít. Cesta tam začíná.