Nad mizernými prodeji DVDček a Blu-rayů už neplakají jen čestí distributoři, zdatně osekávající i ty nejzákladnější bonusové materiály, v zoufalé snaze něco ušetřit a neutopit se v červených číslech. Éra klasické distribuce pomalu vyhasíná i na západě. Od vrcholu v roce 2006 se trh s DVD propadl o víc než pětadvacet procent, zatímco Blu-raye zřejmě navždy zůstanou fajnšmekrovskou úchylkou a zlomkem v celkovém objemu prodaných placek. K podivínům, co v setmělých krámcích loví elpíčka, by se ale brzy mohli přidat i majitelé velkých DVD sbírek. Prodeji konvenčních médií definitivně šlape na paty digitální distribuce.

A Hollywood se tomu konečně přestává bránit. Jde mu totiž o zisky. Z prodeje DVD měl vždycky víc než z uvedení filmu v kinech. Nejen že šlo o vyšší čisté tržby, zároveň studio dostávalo větší procenta (v kinech zhruba padesát, z DVD až dvě třetiny). Už loni však tržby z prodeje DVD skončily pod úrovní kinovýdělků, které ovšem - navzdory vyšším cenám vstupenek - přinejlepším stagnují. A lépe jim nebude, protože 3D horečka pomalu ustupuje, a díky nekompromisnímu nástupu 3D televizí není zdaleka takovou vějičkou, jakou si majitelé kin vysnili. Znepokojení v NATO (National Association of Theatre Owners) ovšem panuje z trochu jiného důvodu. Kdo hádá, že jde o peníze, ten hádá správným směrem.
 
Studia jsou v klinči - na jedné straně marně pumpují peníze do chřadnoucích DVD releasů, na straně druhé bojují s provozovateli kin, kteří se bouří proti tomu, aby se hollywoodské blockbustery objevovaly na discích nebo VOD příliš brzy. U pár filmů chtěl Hollywood zkusit, jestli by divák zaplatil víc, kdyby je mohl už pár týdnů po kinopremiéře zhlédnout v pohodlí vlastního obýváku, ale kinaři si vždycky vydupali zrušení podobných experimentů tím, že odmítli film uvést do svých kin. Patová situace? Netflix a další streamovací giganti si to nemyslí.

Tlaky na zkrácení okna mezi premiérou v kinech a "doma" tu samozřejmě jsou, ale stávajících 90 dnů (plus mínus) zatím všem vyhovuje a Netflix těží především z toho, že Hollywood donutil, aby se na streamu (VOD - Video On Demand) objevily filmy ve stejný den jako na DVD. Jedině tak studia dosáhnou na svých 70% zisku. Kdo dodá později, má smůlu. Třeba u Redboxu se provize studií z poskytnutého materiálu pohybuje hluboko pod padesáti procenty.
 
Budoucnost je tedy ve streamingu? Minimálně za mořem ano, u nás si ještě pěkných pár let budeme muset vystačit s plackami. Neptejte se proč, stačí se podívat na bolestné srovnání podobných služeb na západě a u nás. Netflix nabízí neomezené streamování z knihovny 13000 titulů (z toho víc než tisíc v HD) a okamžité odstoupení od měsíčního předplatného v ceně osm dolarů (měsíčně). Český Top Fun má knihovnu plnou (desítky spíš než stovky) starých titulů v PAL rozlišení plus dva (slovy DVA) tituly v HD. Neomezený tarif tu není, ale za zvýhodněnou cenu 550 Kč (běžně 1000 Kč) můžete streamovat 20 filmů - každý po dobu 24 hodin. Ale bacha, zvýhodnění ceny spočívá v tom, že musíte uzavřít smlouvu na rok a nesmíte od ní odstoupit. Budete tak mít spoustu času koukat na tu necelou stovku filmů, které tarif Premium nabízí. Uff. Vzhledem k tomu, že tahle služba funguje už pět let, je nabíledni, že streamovací revoluce u nás bude spíše pomalým a bolestivým porodem.

Ani u Netflixu ale není všechno zlato, co se třpytí. Jeho úspěch je neoddiskutovatelný (v květnu evidoval 24 milionů registrovaných uživatelů), ale masivní streamování má samozřejmě i své stinné stránky, kterých už si začali všímat i hollywoodští režiséři. Ridleymu Scottovi např. vadí, že jsou HD verze jeho filmů seříznuty na max. bitrate cca 3800 kbps. To je zhruba desetina datového toku na Blu-ray disku. Přitom je film prezentován ve stejném rozlišení a často i zvukové stopě (DD 5.1). Komprese nemusí vadit u romantických komedií nebo béček z osmdesátých let, ale CGI nabité hollywoodské trháky působí ve streamované podobě poněkud usedle, zvlášť v přímém porovnání s verzí na Blu-ray. Na druhou stranu, audiofilové vám taky budou dokolečka omílat, že deska zní mnohem líp než mp3 soubor.

Což nic nemění na tom, že pětadevadesáti procentům populace to bude jedno. Hollywoodu už to pomalu dochází, a protože dnešní warez už nestahují jenom chytré děti a protřelí "hackeři", ale i jihočeské maminy a důchodci hltající nejnovější sezónu Dr. House s amatérsky zbastlenými českými titulky, hrají tady producenti neférovou hru o čas. Čím dřív přímo do televizí vpašují neomezené online streamovaní, které umožní, abyste si film pustili během několika vteřin pomocí dvou, tří kliknutí na dálkové ovládání, tím dřív se jejich zisková bárka přestane potápět. Ideálně, když budou mít chystané modely LCD televizí rovnou slot na kreditní karty a klávesnici na PIN. Bez stříbrných podnosů a lezení do zad… pardón obýváku se totiž tahle revoluce neobejde. Jestli to studiím včas nedojde, budou se ve velkém utahovat opasky.

P.S. Kdy jste si naposledy koupili DVD čistě pro sebe a copak to bylo za film?