Zajímavé věci se to letos dějí v pokladnách světových kin. Všude se chodí do multiplexů míň než loni, ale zatímco v Americe táhnou komedie a smutek naopak dopadá na megafilmy (včetně neotřesitelné comicsové škatulky), zbytek světa pořád nejlíp slyší na zajeté série. I když se zdají být spíš okoukané, nežli osvědčené…

Zámořské publikum dává u zaběhnutých „frančíz“ zjevně hodně na kvality předchozího a částečně i nového dílu. Ve zbytku světa se na velké značky chodí víc automaticky – tyhle série totiž jako jedny z mála nepozbyly sílu dotáhnout lidi do kin. Což se v době, kdy se v kinech daří víceméně jen „velkým filmovým událostem“, musí cenit (sami to dobře vidíme u nás, kde vysoké tržby mají akorát Piráti z Karibiku a Lidice - ostatní tituly holt nedisponují magnetismem, jenž by přitáhl do kin davy). Méně významné tituly tak trpí pod bičem předraženého vstupného a opadávajícího zájmu o 3D projekce. A směje se jen pár velkoprodukcí.

Jerry Bruckheimer bude dál ignorovat hlasy, jež mu vyčítají sterilitu jeho nových dobrodružných výprav.Poslední měsíce se na jejich úspěšný prodej specializuje studio Disney. Po loňském „doubleu“ s Toy Story 3 a Alenkou v říši divů si letos připisuje další triumf. Čtvrtí Piráti z Karibiku totiž překonali všechna protivenství a zdolali bájnou metu - miliardu dolarů na tržbách ze světových kin. Nový producentský počin Jerryho Bruckheimera přitom čelil řadě handicapů: Třetí díl série se nepovedl a navíc sám miliardu nevydělal, což bylo po úspěchu druhého dílu zklamáním. Vesměs průměrné hodnocení schytávali i Piráti Na vlnách podivna, jejich trailery působily laciněji a nikdo příliš nejásal ani nad výsledným snímkem, což se koneckonců projevilo na výrazně nižších amerických tržbách (zisky se zastaví na 250 milionech, trojka a jednička přitom daly 300 a druhý díl dokonce 423 mega). Jenže Evropa, Asie i Jižní Amerika všechno zvládli odpracovat – Piráti z Karibiku zde evidentně splnili roli velkého letního taháku – a proto můžou u Disneyho po 45 dnech promítání ve světových kinech přepočítávat miliardu dolarů.

Máme tu tedy osmý film historie, jenž zdolal hranici o devíti nulách. Už sice nejde o tak magickou metu, protože inflace a hlavně navýšení ceny vstupenek za 3D projekce změnily v rámci tabulek měřítka, ale i za nové konstelace chce její překročení hodně úsilí a marketingového umu. Jerry Bruckheimer po jejím překonání určitě cítí satisfakci – jednak mu už nikdo nebude omlacovat o hlavu rozpačité výdělky z Ameriky, zadruhé je spolu s Jamesem Cameronem a producentem Jonem Landauem jediným vrcholným filmařem, jenž má mezi osmi miliardovými fláky rovnou dvě želízka (Cameron a Landau samozřejmě vládnou pořadí díky Avataru a Titanicu, Bruckheimer se chlubí dvojkou a čtyřkou Pirátů). Obě miliardové výpravy Pirátů se navíc elegantně seštosují na čtvrtém a pátém místě žebříčku, jelikož Na vlnách podivna pravděpodobně překoná trojku Toy Story.

PŘEHLEDNÉ POŘADÍ (NEJEN) MILIARDOVÝCH FILMŮ ZDE

Co z toho jinak vyplývá pro nás? Nic zásadního. Hollywood se bude dál prát se zneklidňující situací na trzích, Jerry Bruckheimer bude stále ignorovat hlasy, jež mu vyčítají sterilitu jeho nových dobrodružných výprav, a 3D se bude dál cpát ke každému megafilmu, protože na diváky v určitých případech zjevně pořád funguje.

My teď hlavně budeme zvědaví, jestli se tu vybranou miliardovou společnost, v níž nám pořád dělá radost i Temný rytíř a Návrat krále, náhodou nepodaří hned záhy rozšířit o další velehity – osmý Harry Potter a ve světě mohutně startující Transformeři 3 by se totiž rádi přidali do klubu. O tom ale až příště… a během dneška v klasické box-office novince…

PS: Agent Johnnyho Deppa se jistě už teď těší na návrh smlouvy za hlavní roli v pátém a šestém dílu. To bude zase plná garáž!