Takéto dlhé komentáre sú u mňa rarita. Chcel som len čo najjasnejšie vyjadriť moje výhrady.

[link="http://www.google.cz/imgres?q=Melancholia+Durer&um=1&hl=cs&client=opera&sa=N&rls=cs&channel=suggest&tbm=isch&tbnid=cIvl1BOLrgMp1M:&imgrefurl=http://www.alchemylab.com/melancholia.htm&docid=ylhnYMykBrRmKM&imgurl=http://www.alchemylab.com/Durer.gif&w=335&h=440&ei=_d4MT9n0LuOM4gS22IWVBg&zoom=1&iact=hc&vpx=465&vpy=122&dur=5626&hovh=257&hovw=196&tx=110&ty=132&sig=105315841930392787262&page=1&tbnh=146&tbnw=111&start=0&ndsp=54&ved=1t:429,r:2,s:0&biw=1748&bih=958"]Dürer[/link] nebo [link="http://www.google.cz/imgres?q=Melancholia+Cranach&um=1&hl=cs&client=opera&sa=N&rls=cs&channel=suggest&tbm=isch&tbnid=vyyTZCTXb8ZmWM:&imgrefurl=http://ferrebeekeeper.wordpress.com/2010/09/16/melancholy-by-lucas-cranach/&docid=FuOGZQCm6Bl5OM&imgurl=http://ferrebeekeeper.files.wordpress.com/2010/09/lucas.jpg&w=3200&h=1685&ei=X98MT5-hKOTP4QTTo4SQBg&zoom=1&iact=hc&vpx=151&vpy=161&dur=4575&hovh=163&hovw=310&tx=119&ty=95&sig=105315841930392787262&page=1&tbnh=93&tbnw=176&start=0&ndsp=49&ved=1t:429,r:0,s:0&biw=1748&bih=958"]Cranach[/link] nebyli ve svém zobrazení Melancholie o moc jasnější a Trier je mimo jiné cituje...

Melancholiu som sa rozhodol zhliadnuť s tým, že motyka možno vystrelí a ja budem prekvapený. Nebol som. Už od úvodných, neskutočne spomalených záberov, ktoré sú tak strašne "art", že je to skoro až smiešne a pripomínajúce paródiu, som vedel absolútne presne, ako bude vyzerať zvyšok filmu. Nezmýlil som sa - akonáhle skončili tieto úvodné umelecké mindžoviny, začal pomerne klasicky natočený snímok (ak sa za "klasicky natočený" dá označiť snímok manifestu Dogme 95 - kymácajúca sa a takmer výhradne ručná kamera a skoro až absencia akéhokoľvek definovateľného režijného vedenia), iba sem tam pretínaný obrazmi tripovitejšieho razenia. Aj napriek mojej neznášanlivosti k artfilmom je potiaľto všetko relatívne OK, pretože rovnako bol natočený aj režisérov predchádzajúci film Antikrist, ktorý sa mi v rámci možností páčil. Lenže práve tu nastáva kameň úrazu. Antikrist sa mi vcelku páčil preto, lebo bol za a) atmosférický a za b) krutý, hardcore a drsný. Práve vďaka tomu sa dali prehryznúť fantasmagorické vsuvky ako napríklad "hovoriaca líška". Melancholia ale nič podobné neobsahuje. Prakticky ani jedna zo scén nie je vyhrotená ani zďaleka tak, ako by zo scenára malo logicky vyplynúť a ako som to ja ako divák očakával. Film je bohatý na situácie typu [spoiler]"namiesto príhovoru začne matka nevesty znevažovať koncept manželstva", "psychicky zrútená Kirsten Dunst sa nanominuje do domu svojho švagra, ktorého to evidentne serie", alebo "čerstvo vydatá Kirsten Dunst si zatrtká s takmer neznámym chlapom pri golfovej jamke"[/spoiler], avšak ani z jednej (!!!) z týchto potenciálne zaujímavých živných pôd žiaden, opakujem žiaden výraznejší konflikt nevzíde! Namiesto toho sledujeme trojicu ľudí vo veľkom prázdnom dome, ako hodinu a pol nerobia a nepovedia nič, čo by stálo za reč, zatiaľ čo sa k Zemi ako tichá hrozba blíži planéta Melancholia, ktorá do nej možno narazí, možno nie. Dalo by sa povedať, že Melancholia je v podstate Antikrist, ak si z neho odmyslíte všetky tie údery polenami do rozkroku, krvavé ejakulácie, strihania klitorisov a dokonca, čo ma zarazilo najviac, aj väčšinu symboliky. Najnovší Trierov počin je totiž až prekvapivo priamočiary a scén, pri ktorých by som sa pýtal sám seba "co tím chcel básník říci" je skutočne minimum. Je mi úplne jasné, že presne takto schopný tvorca Trier chcel, aby to vyzeralo, a je mi jasné, že množstvo ľudí v tom celom nájde neskonale hlbší zmysel, než sa podarilo mne. A pritom som sa naozaj snažil. Snažil som sa nájsť v tom filme skrytý zmysel, posolstvo, čokoľvek. Avšak potom som si niečo uvedomil. Uvedomil som si, že nechcem hrať s režisérom jeho hru. Pretože v tej hre pozná pravidlá iba jeden jediný človek: on. On a nikto iný. A na to ja odmietam pristúpiť.

Stravitelnější než Antikrist, přesto mě Melancholia zcela nezasáhla. Vizuálně povedené (ikdyž jsem občas postrádal smysl některých scén), stejně tak herecky, ale celkově mě to nějak emočně nezasáhlo, což může být způsoben mým "nepochopením" smyslu samotného filmu. Uvidim až si to pustim někdy jindy.

Muze mi nekdo s vetsim filmovym nadhledem a prehledem nejak vysvetlit ty drobny "zvlastnosti" co se ve filmu objevuji..? [spoiler]Zaprve to kdyz manzel Claire vyhodi veci jeji mamy ven, pak prijde ten chlap co obsluhuje je donest zpatky a najednou sou ty veci uplne jinde. Potom co ma znamenat to misto kam ten kun nechce jit, za tim mostem, kde jim nakonec "chcipne" ten golfovej vozik. Ze je tam ta vesnice. Pak co znamena, ze Justine vi "vsechno"..? 678?[/spoiler] No a samozrejme ty uvodni obrazy.. To je vsechno samoucelny? Aby to vypadalo jak art a blbci jako ja v tom hledali neco vic?*:D*

O stupienok lepšie než Antikrist. Prvá polovica v podstate úplne zbytočný blud. V druhej som konečne zistil o čo tam vlastne ide, ale za moc to nestálo. Námet sa dal spracovať omnoho lepšie. Ale nemôžem zabudnúť na to, že som sa niekoľkokrát počas filmu nahlas smial. To ale do hodnotenia nemôžem akosi zahrnúť, pretože sa mi veľmi nezdá, že by to bol zámer tvorcov. Každopádne, od tohto momentu je Lars von Trier už definitívne na mojej listine "never again"

LOL - Tou zoufalou hudbou asi myslíte Wagnerovu předehru k Tristanovi a Izoldě *:D* Tak to jste opravdu vlezla na špatný film

Tak jsem do kina vyrazila na Melancholii. Dost jsem se těšila a byla jsem poměrně zvědavá, co nového a zajímavého zase uvidím. A...... poprvé v životě jsem odcházela před koncem filmu. Je mi úplně jedno, co se dělo zhruba poslední půlhodinu, protože o odchodu jsem uvažovala už asi po 15ti minutách. 5 minut byly zdlouhavé bláznivé záběry, které dost často prozradily, jak vlastně všechno skončí, takže mě to připravilo o veškeré přemýšlení v průběhu filmu. Řekla jsem si, že i to přetrpím a hleděla jsem dál. Bohužel, žádný vývoj se nekonal. Vše umocňovala absolutně zoufalá hudba, která si hrála na "dynamickou a vážnou", ale nebyla ani jedno a uspala by i mrtvolu. Perfektní byla také kamera, kterou nejspíš držel kompletně ochrnutý člověk, neschopný udržet rovnováhu (normálně mi přeostřování nevadí, ale všeho moc škodí). Toť v kostce moje kompletní dojmy z Melancholie. Spíš než melancholická jsem z ní odcházela vytočená, že ty peníze raději nedám na charitu (nebo na ochranu vraných koní, bitých jejich šílenými paničkami...)

Justine se vdávala, protože se snažila být šťastná. Jenže dokud jsou dny slunečné, Justine trpí a Clare je ve svém živlu. Skutečný klid nalézá Justine jen v dobách temnoty, kdy věci nelze zorganizovat a ovládat, protože je bytostí chaosu. Opakem Kláry. Chování postav začne dávat smysl, když si je představíš spíš jako složky osobnosti v rámci jedné postavy (zvlášť dialogy kde sestry hovoří soukromě jsou psány jako vnitřní hlas jedné ženy řešící dilema). Jedna z těch úvodních stylizovaných scén (z nichž žádná není ani trochu samoúčelná) jim také přiřezuje kosmická tělesa, aby nebylo pochyb. Nad Clare (lat. clare - jasně, čistě) je slunce, nad jejím synem měsíc a nad Justine Melancholia. Trier je už dlouho posedlý soubojem racionálního (slunečního) principu s temnou impulzivní přirozeností. A to jak v rámci psychologie jednotlivce, tak v rámci dějin (ve filosofii se takové dva proudy tradičně odlišují, na umění je ve filmu explicitní narážka, když Justine sundá knihy s racionálními gerometrickými abstrakcemi Maleviche a Mondriana a místo nich tam rozestaví dekadentní Utonulé Ofélie, morbidní Boshe a chaotické Bruegely). Od minulého filmu se schema trochu zkomplikovalo, protože iracionální nerovná se femininní. Jakoby Trierovi už k jeho tradiční analýze ženství nestačila jediná postava.

To nejsou spoilery.....z ukázek a upoutávek to bylo zřejmé

Tak té holce prostě jen šplouchalo na maják, zrovna u ní ta logika ani neměla moc místo.

Ještě víc bys mohl poilerovat. Používej Spoiler tag buď tak laskav.

Nějak mi nedošlo, proč se vůbec Kirsten vdávala, když pak najednou ten samý den změnila názor...a celé to pak vypadalo jako nějaký rozmar a nebo uposlechnutí příkazu sestry: "Aby byla šťastná!"

Film super, nemůžu se sice ubránit pocitu občasné samoúčelnosti, ale to může být dáno stejně tak mým nepochopením. Určitou emocionální hodnotu to však vždy mělo a to je asi hlavní. *:+* aldebaran: Kdy přesně ti nedávalo chování postav smysl? Protože zrovna logika chování postav mně přišla zvládnutá skvěle.

Film mě dostal.....hlavně závěrečné zúčtování s planetou Melancholii.....takhle by měly vypadat katastrofické filmy. Po závěrečné stmívačce jsem měl pocit, jako kdyby mě někdo praštil kladivem do hlavy....po delší době největší emocionální šok, co jsem v kině zažil. Takové filmy umí natáčet snad jen Evropané.... Samozřejmě film není dokonalý...občas se táhne..někdy chování postav nedává smysl....a ani není odůvodněné,proč to udělaly....a některé úvodní zpomalené sekvence jsou vážně jen na efekt. Pochválím zejména herečku, co hrála starší ze sester. Byla mi blíž, než melancholická Kirten Dunst. 8*

Jsem rád, že recenzi psal zrovna Marigold *:+* Na film jsem extrémně zvědavej a doufám, že mě "nemine."

"opět tak trochu jen pro zvané" *:+* ja treba Von Trierovy filmy nenavidim, takze s timhle se neda nez souhlasit *:))*

Chystám se ve čtvrtek a míra natěšenosti ještě vzrostla. Díky za recenzi, ale pořádně ji projedu raději až po zhlédnutí.