Bylo nebylo, v takzvaném Hyborském věku (podle Roberta E. Howarda, který si jej pro potřeby svých příběhů vysnil, šlo zhruba o období 14 000 – 10 000 před Kristem) byly dnešní Evropa, Afrika a Asie slepeny do jednoho megakontinentu. Ten neobývali pralidé, žijící v jeskyních a mlátící se po výrazných nadočnicových obloucích kamennými kyji. Byl to svět mocných království a obrovských měst, paláců a chrámů, jejichž věže se pyšně tyčily k nebesům.

Také to byl svět oceli – mečů, seker či dokonce rytířských plátových zbrojí. Tajemství oceli bylo velice cenné, přinejmenším v původním Barbaru Conanovi Johna Miliuse. Nová verze, jejíž trailer si tu podrobněji prohlížíme, není v žádném případě remake, protože má úplně nový příběh a pravděpodobně i výrazně jinou (dobrodružnější) atmosféru. Nicméně, dobrý meč se vždy hodí, i když jej hrdina vezme kostlivci v zaprášené hrobce – tento prvek zřejmě zůstane zachován.

Od režiséra Marcuse Nispela jsme dodnes neviděli byť jen průměrný film.Avšak i Hyborie měla své barbary. Ti číhali na okraji civilizace, v zasněžených lesích Asgardu (bez Thora) či na kamenitých, mlhou zahalených svazích Cimmerie. Tu si Howard představoval jako Irsko či skotskou Vysočinu a Cimmeřany můžeme tedy považovat za předky Keltů či Gaelů. Byla to drsná země, ta Cimmerie. Když jste třeba s partou místních horalů nocovali pod holým nebem a nahrnuli jste si pod hlavu trochu sněhu, vysmáli se vám jako změkčilci, který potřebuje polštář. Jak jinak, Cimmeřané často válčili se sousedy, ať už divokými Pikty či hochy ze zmíněného Asgardu. Sníh často zrudl krví.

Tu a tam do Cimmerie vpadli nájezdníci z „civilizovaného“ jihu (většinou v odvetě na loupeživé nájezdy samotných Cimmeřanů). A pro začátek tradičního conanovského příběhu o pomstě není nic vhodnějšího než vypálení rodné vesnice a vyvraždění veškerého příbuzenstva. Navíc, Conan se podle legend narodil přímo na bojovém poli a jeho první kolébkou bylo krvavé bláto.

A tak je tady. Conan. Největší hrdina Hyborie, silný a zároveň chytrý chlápek, který i přes ony výrazné nadočnicové oblouky (v tomto konkrétním případě půjčené od pacifických národů, protože Jason Momoa se narodil na Havaji) udělal kariéru „z lupiče a piráta přes žoldnéře a vojevůdce až ke králi“. To je ale, jak všichni víme, jiný příběh.

I nový Barbar Conan je především příběhem o pomstě. Za rodnou vísku, za taťkovu čelist zapůjčenou Ronem Perlmanem, za barbarsky pohlednou maminku. Vrahy musí Conan tradičně hledat někde na jihu. Než se ale otevřou brány královských měst, je potřeba překonat i nějakou tu pustinu. Kde se vzaly ty impozantní ruiny? Inu, před tímhle dávnověkem existoval ještě dávnější dávnověk. Doba krále Kulla, Atlantidy, Lemurie, Turianského kontinentu.

Na úsvitu času existovalo i království Acheron. Ponurá země, ovládaná černokněžníky a uctívači temných bohů. Acheron se dávno obrátil v prach, ale v odlehlém klášteře žije jeho poslední královna. Obklopena pohlednými novickami, jejichž úkolem je střežit vládkyni.

Jenže střežit před kým? Před kýmkoliv, kdo touží po světovládě. Žádná pořádná fantasy se neobejde bez proroctví a jedno praví, že kdo starou Acheronovou pojme za choť, stane se nejmocnějším vládcem Hyborie. Uchazečů není málo, ale největší šance má jistý Khalar Zym. Plukovník Quaritch z Avatara (Stephen Lang) vyměnil vojenský sestřih za dlouhé háro a maskáče za pancíř, ale ďábelské škleby mu pořád jdou a kromě taktického velení mu to jde i v osobních soubojích.

Khalar Zym má kromě armády i kvalitní přisluhovače. Nezbytný je obrovský ebenový žoldnéř Ukafa, který by jednou chtěl převzít Khalarovo krvavé žezlo...

...ale má v těchto ambicích tvrdého soupeře – Khalarovu dceru Marique (kdo na první pokus poznal Rose McGowan, ať zvedne pahýl). Ta je napůl „witch“...

...napůl bitch.

Ovládá zkrátka meč i magii. Jejím úkolem je potrápit Conanovy svaly i slabiny, a pak si to v závěrečném zúčtování, zatímco geroj bude dusit jejího taťku, rozdat s jeho holkou (alespoň tak praví žánrová pravidla). Conana bude provázet krásná Tamara, podle jména zřejmě pocházející z končin nad Vilajetským mořem, tedy oblastí dnešního Ruska ;-).

Tamařinou motivací je svatá povinnost. Byla totiž vychována k službě acheronské královně. Když Khalar vládkyni unese a vyvraždí ostatní novicky, Tamara je jediná, kdo může paní zachránit. Co ale zmůže jedna holka proti armádě? Tohle sama zvládnout nemůže (i když její představitelka Rachel Nichols je bývalou členkou filmového týmu G. I. Joe, takže jde o docela drsnou slečnu). Tamara proto spojí síly (a kdovíco ještě) s robustným cimmerským válečníkem. Ten má naštěstí od přírody šermířský talent. Jason Momoa se navíc narozdíl od kolohnáta Arnolda umí i správně conanovsky hýbat. Bojuje „s mrštností pardála“.

Dobrodružství tedy začíná. K fantasy patří především putování, takže poplujeme lodí, pojedeme na koni a Tamara dokáže, že je holkou do kočáru i do vozu.

Pořádná conanovka by nestála za nic, kdyby se hrdinova čepel nezakousla do nějaké přerostlé nadpřirozené potvory, v tomto případě zřejmě vypůjčené ze Sommersovy Chobotnice (i s dobovou kvalitou digitálních triků). To už ale patří k věci – vždyť Conan je původem hrdý a přiznaný pulp a brak, tak proč by se měl tvářit jako „high fantasy“ ve stylu Pána prstenů?

Akcí tvůrci očividně nešetřili, a podle útržků zdá se být efektní a snad i přehledná. Nemůžou samozřejmě chybět nebezpečné úniky, skoky a pády...

...spousta osobních soubojů...

...konfrontace muž versus jezdec (dokáže Jason utínat koňské nohy stejně jako řezník Arnold?)...

...muž versus démon...

...ale i vícehlavá bitevní vřava – konec konců, bulharský kompars prý stojí pakatel. A když máte v zemi, kam jsme kdysi jezdívali na dovolené, na rozhazování 110 milionů, pořídíte kromě solidních davových scén...

...i velkolepé dekorace...

...či pěkné a atmosférické digitální omalovánky, bez kterých už se dnes fantasy film (či seriál – viz podstatně chuději vypadající Hra o trůny) prostě neobejde.

Bez špetky barbarské něhy by to rovněž nebylo ono – Conanovi by jeho skóre u opačného pohlaví mohl závidět i James Bond. Jen ať se zpocené svaly a vnady lesknou! Přístupnost R, doufejme, znamená nejen gejzíry krve a laviny uťatých hlav, ale i něco z půvabů hlavních představitelek. Jak víme z fotek z natáčení, bulharské děvy neměly nejmenší potíže pobíhat nahoře bez.

Důležité ale je, že Momoa kromě obstojného conanovského vzhledu a šermířské zručnosti, získané během intenzivního šestitýdenního tréninku, umí prodat i říznou hlášku a ošklivý pohled.

Kdo kdy četl Howarda, případně některého z jeho mnoha epigonů (nějaké máme dokonce i u nás ;)), nemůže k ukázkám z nového Conana zůstat lhostejný. Představený materiál totiž předčí očekávání ve všech směrech. Momoa se do hlavní role hodí víc, než jsme se odvážili doufat. Film vypadá vskutku výpravně a Hyborie je pestrá a zároveň tak správně konzistentně dávnověká a barbarská. Samozřejmě, je tu jedno velké ALE. Marcus Nispel. Dodnes jsme od něj neviděli byť jen průměrný film. Cesta bojovníka však přinesla zásadní pozitivum – Nispelovu lásku k pracím Franka Frazzety (asi nejuznávanějšího conanovského ilustrátora) a schopnost přenést jejich atmosféru na plátno. Bohužel, v pohybu už to nefungovalo. Doufejme tedy, že tentokrát se to povede.

Jinak, u Croma, fanoušci heroic fantasy svěsí z hřebíků své vlastní železo, Nispela si najdou a to poslední, co v životě uvidí, bude vypadat asi takhle: