Náš soundtrackový expert znovu mapuje dění na poli filmové hudby: 

Pozvánka na SoundtraCon

V rámci Festivalu fantazie se uskuteční již čtvrtý ročník SoundtraConu – setkání fanoušků filmové hudby. Akce se koná ve dnech 1. – 4. července 2011 v Chotěboři. Pro návštěvníky je připravena řada přednášek, dokumentů, soutěží či rozhovorů z významnými hosty. V minulosti se akce zúčastnil kupříkladu světově známý skladatel Trevor Jones (Poslední Mohykán, Cliffhanger), dirigent James Fitzpatrick nebo klasik české filmové hudby, skladatel Petr Hapka. Více informací naleznete na stránkách www.soundtracon.sff.cz.

The Chemical Brothers skládají hudbu pro dobrodružně-akční thriller

Po mimořádném úspěchu hudby pro sci-fi Tron: Legacy, za jehož soundtrackem stálo duo francouzských hudebníků Daft Punk, se na komponování filmové hudby vrhla další skupina tvořící převážně elektronickou muziku. Na soundtracku k thrilleru Hanna - režírovaném renomovaným Joem Wrightem (Pokání) - spolupracuje dvojice autorů, kteří pod názvem The Chemical Brothers prakticky redefinovali pojem taneční hudby a dodnes patří mezí průkopníky tohoto žánru. Premiéra filmu v českých kinech je ohlášena na 7. července 2011, v Americe film uvidí už za týden.

Soundtrack k novému Vřískotu se blíží

Vydání hudby ke čtvrtému dílu populární hororové série naplánovala nahrávací společnost Varèse Sarabande na 19. dubna 2011. Stejně jako předchozí díly, i tento má po hudební stránce na starosti Marco Beltrami (Já robot, Hellboy). Tomu se v předchozích filmech podařilo bezchybně skloubit moderní, elektronickou hudbu s patřičně dramatickým doprovodem plným nečekaných hudebních zvratů a napětí. I Beltramiho další projekt náleží hororovému žánru. V současné době totiž komponuje hudbu pro remake dnes již klasického filmu Věc od Johna Carpentera.

Pořiďte si soundtrack a podporujte tak dobročinné organizace

Možná to ani netušíte, ale koupí nedávno vydaného soundtracku k animovanému filmu Rango automaticky přispíváte na dobročinné účely. Z každé kopie, která se prodá totiž putuje jeden dolar k organizaci Junior Achivement, která učí mladé lidi podnikatelskému myšlení. Akce potrvá do 4. dubna 2011 a více informací naleznete tady.

Zajímavé soundtracky měsíce ve zkratce:

Správci osudu
Autor: Thomas Newman
Stopáž: 56:40
Hodnocení: 5/10

Pro sci-fi thriller podle povídky Phillipa K. Dicka složil Thomas Newman doprovod, který osciluje na hraně mezi experimentální fúzí elektroniky, rock-popových variací a předvídatelných, pro tohoto skladatele naprosto charakteristických melodií. Těm dominuje především klavír a tiché smyčce, dramatičtějším pasážím pak pro změnu kytary, rozmanitá elektronika a perkuse. Navýsost profesionální dílo, avšak prosté výraznějších motivů a svěžích nápadů - nehledě na skutečnost, že akčněji laděné skladby (Escher Loop) poněkud připomínají styl Johna Powella. Kromě Newmanovy původní hudby obsahuje album i tři písně, přičemž hned dvě pocházejí od Richarda Ashcrofta. 

Světová invaze
Autor: Brian Tyler
Stopáž: 78:28
Hodnocení: 5/10

Většina hudby je podobná dílům Hanse Zimmera (lépe řečeno kompozicím jeho následovníků) a je do krajnosti patetická. Tyler se snaží za každou cenu upoutat posluchačovu pozornost a nutno říci, že se mu to často daří, takže se soundtrack jako celek poslouchá vskutku příjemně (sbory a velký orchestr  příležitostně vyšperkovaný elektronikou). Avšak v okamžiku, kdy začíná být titánská hudba fádní, je zřejmé, že se autor poněkud vyčerpal a nemá již co nabídnout. Ve všech ohledech epický, ale prvoplánový soundtrack, který pozbývá na osobitosti a originalitě. Právě zkušenost z mnohokráte slyšeného klišé pak otupuje hrany soundtracku nejvíce.
 

Máma mezi Marťany
Autor: John Powell
Stopáž: 49:00
Hodnocení: 8/10

Po filmu Jak vycvičit draka John Powell opět dokazuje, že je po právu jeden z nejlepších současných skladatelů pro animované filmy. Jestliže se v množině jím produkovaných soundtracků objevují díla, v nichž pouze recykluje zaběhnuté postupy, v hudbě pro Disneyovku Máma mezi Marťany se pokusil být co možná nejoriginálnější a představil vskutku monumentální hudební doprovod. Nechybí mu spád, výrazné melodie ani instrumentální rozmanitost (na místě jsou i záměrně anachronické „marťanské“ syntezátory). Skladatel si navíc vypomáhá nevtíravou elektronikou, takže výsledek působí velmi svěžím a moderním dojmem. Powellova hudba je názorným důkazem toho, že obavy z ústupu kvalitních orchestrálních kompozic lze zase na nějaký čas považovat za liché.  

Do čtrnácti dnů čekejte další dvě plnokrevné OST recenze. Na slyšenou!