V době premiéry filmu Rudý úsvit jste pravděpodobně mnozí ani nebyli na světě. Psal se rok 1984 a reaganovská filmová klika vyplodila jeden ze svých skvostů, ve kterém na kulturní frontě padaly hlavy, na které studená válka v reálu nedosáhla. Této z dnešního pohledu velmi zajímavé éře se budeme věnovat v encyklopedii akčních filmů, ale Rudý úsvit je typickou ukázkou toho, jak snadno lze překročit hranici a udělat z jemného pošťuchování až absurdní fikci. Ruská armáda se za podporu komunistické Kuby dostane až do Colorada (legendární záběr ruského tanku u McDonalds), kde jim uprchne jen partička teenagerů, ozbrojená pistolemi a puškami (je to přeci jenom Colorado), případně luky a šutromety. Vede je Patrick Swayze, takže to Rusové mají předem spočítané. Jako svědectví doby je to až roztomile přepálené, jako řemeslo celkem stravitelné. Nikoho by asi nenapadlo se o něco podobného pokoušet znovu. Tedy s výjimkou MGM.

Pětadvacet let po premiéře je ovšem politická situace trochu jinde. Teenageři nosí po kapsách kulomety, Rusové mají dost starostí sami se sebou a do prvního postkomunistického McDonaldu v Moskvě se stály takové několikakilometrové fronty. Dneska je pár Zlatých obloučků i na Sibiři, takže kvůli nim nikdo nemusí jezdit do Colorada. Síla remakového hnutí je ale neoddiskutovatelná, takže s kým válčit teď? Číná se samozřejmě nabízela, a když se pro ní MGM rozhodlo, svitla pár lidem jiskřička naděje. Nemusel by to být nejzbytečnější remake na světě, vždyť kopnout si do Číny chce nějaký ten kus odvahy. Jenže i o ten teď MGM přišlo a Spojené Státy jako takové ztratily před celým světem poslední zbytky cti.

Abychom to vysvětlili tzv. od Adama. Rudý úsvit už je pár dlouhých měsíců v trezoru. Finanční problémy MGM, které se potácelo na pokraji bankrotu, znemožnily již natočený snímek distribuovat. Klasickým paradoxem došlo k tomu, že nebylo pár milionů na to, aby se mohl pustit do kin snímek, který by dost možná vydělal desítky milionů. Majetek MGM byl zmražen, dokud se nerozhodne o novém majiteli nebo revitalizaci, takže ve frontě čekal nejen Hobit a Bond, ale i hotovky v šuplíku. Teď je MGM zpátky ve hře a samozřejmě hodlá rychle vykazovat zisky. Pokud možno velké zisky. Zároveň si ale spočítalo, že nafukující se čínský trh by na Rudý úsvit mohl... jak to říct... koukat skrz prsty?

Už v lednu ostatně čínský tisk napsal, že remake Rudého úsvitu s čínskou armádou v roli nepřítele, je vyjádřením amerického strachu před čínskou mocí. Prostě se Hollywoodu vysmáli, což bylo podpořeno i několika americkými recenzemi scénáře, ve kterých se mluvilo o zbytečnosti, panickým strachem z čínského "Ivana" a zoufalé snaze o vyvolání kontroverze. MGM se rozklepala kolena a potají obnovilo postprodukci. Cílem bylo přemalovat kulisy a vyměnit čínské nepřátele za severokorejské nepřátele. To zahrnuje kompletní předabování, překreslení nápisů a insignií a další drobné úpravy. Nikdo přitom neřeší, že Severokorejci vypadají jinak než Čínani, používají jinou - podstatně zastaralejší - techniku a hlavně, že severokorejská invaze absolutně nedává smysl. Kompletně odříznutá země s dvacetimilionovým obyvatelstvem vs. USA? Hmm... Scénář je navíc ušit na míru čínské premise, takže by to v kinech mohla být velká legrace. Navíc teď, když se to všechno provalilo, je dost možné, že MGM film uklidí na DVD. Ostatně slova čínského tisku o tom, že se Amerika bojí, už byla naplněna. Tohle cuknutí si zkrátka nikdo za rámeček nedá. Zklamaný z toho bude hlavně celkem nadějný casting filmu, v čele s Chrisem Hemsworthem v roli, kterou tehdy hrál Patrick Swayze. MGM jistě chtělo profitovat z úspěchu Thora, ale jak to bude teď, to nikdo netuší. 

Každopádně kdyby si chtěl někdo souboj se Severokorejci na americkém území vyzkoušet, právě teď vychází 3D střílečka Homefront, kde Ameriku v roce 2027 opravdu napadne nukleární velmoc jménem Severní Korea. Co je na tom nejzajímavější? Scénář hry napsal John Millius, režisér původního Rudého úsvitu! Ten nový režíruje Dan Bradley jako svůj debut. Jméno toho pána vám možná bude povědomé - je to jeden z nejúspěšnějších kaskadérských šéfů a dělal na všem od Dne nezávislosti přes Tři krále, Spider-Many až po filmy s Jasonem Bournem.

Zatímco zápletka remakovaného Rudého soumraku je těžce přepisována, můžeme se podívat na časovou linii hry Homefront a tipovat, jak moc si z ní v MGM budou půjčovat.

2011: Severní Korea čelí dalším sankcím UN za sérii úspěšných testů atomovek
2012: Kim Čong-Il umírá a na jeho místo nastupuje Kim Čong-Un
2013: Dochází k usmíření mezi Severní a Jižní Koreou, Kim Čong-Un dostává nobelovku
2014: Americká armáda se stahuje z korejského území
2016: Americká armáda se stahuje odevšad a snaží se doma krotit následky ropné krize.
2017: Americká krize. Je vyhlášeno stanné právo.
2018: Korea zaútočí na Japonsko. To podlehne a stane se jedním z jejích satelitů.
2020: Kanada uzavírá hranici s USA
2022: Korea si podmaní řadu menších státu v Jižní Asii
2022: V Americe řádí obdoba ptačí chřipky. Mexiko uzavírá hranici s USA
2023: Korejská armáda má 20 milionů pěšáků
2024: GPS přestává fungovat a Korea vysílá na oběžnou dráhu své vlastní (špionážní) satelity
2025: Jeden ze satelitů odpálí raketu s nukleární hlavicí nad Kansasem a vyvolá mocné EMP, které vyřadí z provozu většinu americké elektroniky.
2026: Korea napadne USA, ta se rozdělí na dvě části (obsazenou a neobsazenou). Partyzáni a zbytky vojska jsou tlačeny směrem k uzavřeným hranicím na obou stranách fronty.
2027: Americké vojsko je rozprášeno, korejským silám už stojí v cestě jen zbytky partyzánských bojůvek

Čína tu nefiguruje proto, že s Amerikou obchodně kamarádí, ale hlavně je finančně ve stejném průšvihu, takže jí nemůže pomoct a pravděpodobně taky skončí v korejské vojenské náruči. Jak krásně se píše o diktátorském státu, která jen štěká, ale nekouše. Jen aby ti Severokorejci ty funkční atomovky opravdu neměli...