Dostat v akčním filmu záminku k tomu, aby hlavní hrdina rozpoutal peklo, je celkem snadné. Stačí mu unést manželku, vyvraždit rodinu, nespravedlivě ho obvinit z těžkého zločinu nebo zaútočit na jeho domovinu. Kupříkladu takový Chuck Norris si prakticky založil kariéru na tom, že likvidoval protiamerické živly. V sérii Ztracení v boji šlo o příslušníky Vietcongu, u béčka Správní chlapi nosí černou to zase byli zkorumpovaní politici a v Invasion U.S.A. sovětská armáda. Rambovi také stačilo říct, že jeho vlast je v nebezpečí, a hned vyrazil do jihovýchodní Asie nebo Afghánistánu pomoct (tehdy hodným) domorodcům. Člověk by si tedy myslel, že akční žánr bude výsostné postavení osvalených Američanů, kteří budou svými filmovými skutky pomáhat verbovat mládež do řad armády nebo policie. Realita je ale taková, že bez pomoci z Evropy nebo Asie by často neměl kdo mlátit padouchy.

Trojitou porci textů o Arnoldovi jste si v Encyklopedii akčních filmů už přečíst mohli, bývalý guvernér ale rozhodně nebyl sám, kdo dokázal alespoň na čas dobýt Hollywood a dostat se na špičku akčního žánru. A nebo na čas mezi béčkaře. Během osmdesátých let sahali filmaři mimo Ameriku rádi především kvůli přízvukům. Divákům bylo jedno, že sovětského agenta hraje a mluví někdo, kdo se narodil v Belgii a že drsným šéfem Vietcongu je herec pocházející z Japonska. Pokud jeho hlas nezněl „americky“, mohl být prakticky kýmkoliv a odkudkoliv. Jean-Claude Van Damme si ve svých prvních pokusech o dobytí akčního žánru zahrál hned několik zlých Sovětů a nikoho moc nezajímalo, že se k téhle zemi přiblížil nejvíc, když jedl boršč. Podobně začínal i Dolph Lundgren, jenž si zahrál Američana až ve svém šestém filmu. Do té doby byl dvakrát Sovět, jednou anonymní padouch, jednou sám sebou v dokumentu a dokonce i vesmírným superhrdinou.

Když skončila Studená válka, přišel hollywoodský akční film o líheň padouchů. Proti komunismu už se moc bojovat nedalo a bylo nutné najít nové zdroje. Chvilku byl v módě Blízký východ kvůli válce v Perském zálivu, dlouho to však nevydrželo, což pomohlo Evropanům. Z nich se už mohli bez problémů stát klaďáci a časem se filmaři přestali bát toho, že jejich hvězdy mají tak trochu divný přízvuk a udělali z toho přednost. Konec konců pro amerického diváka je filmová výprava do Evropy pořád tak trochu exotická, tak proč by jim neměl dělat průvodce rodilý Evropan?

I tady ale začal materiál brzy docházet, naštěstí se však našlo hned několik asijských herců, kteří neodolali vábení dolarů. V druhé polovině devadesátých let tak do Ameriky dorazili Jackie Chan, Jet Li, Chow Yun-Fat, Collin Chou a i režiséři jako Tsui Hark, Ringo Lam nebo John Woo. Někomu se povedlo uspět hned napoprvé, další museli na svou šanci chvilku čekat a někdo se vrátil domů. Jackie Chan i Jet Li pořád dostávají nabídky na hlavní role v Hollywoodu a doma v Asii jsou furt za hvězdy první velikosti, většina rychlonohých Asiatů však tak trochu zapadla a na hlavní role nedosáhla. Filmaři o nich ale pořád dobře vědí a je jim jasné, že když potřebují sehnat levně někoho, kdo se dokáže před kamerou hýbat a zatopit hlavnímu padouchovi v závěrečném souboji, stačí zvednout telefon. V Asii čeká na svou šanci pořád velká spousta lidí.

Současná situace je trochu složitá. Zájem o tupé akční filmy ve stylu „něco jste mi udělali, tak teď dostanete po hubě nebo vás rozstřílím na kusy“ u diváků jednoduše není. Sice se stále ještě celkem úspěšně drží na DVD, ale v kinech nikoho nezajímají, tam na jejich místo přišly comicsové adaptace a akční hrdinové, kteří víc přemýšlí než střílí ze dvou samopalů najednou. Když tedy Hollywood chce někoho, kdo by dokázal padouchy pořádně srovnat, musí sáhnout po jistotě, veteránovi nebo herci, který dokáže svým talentem uhrát i výrazně náročnější role a nemusí se omezovat jen na akčňáky (Matt Damon bez Jasona Bourna přežije bez problémů). A je možná docela překvapení, že většina těchto herců nemá v rodném listě napsáno USA.

Slušné herce a zároveň charismatické akční hrdiny z Austrálie reprezentuje Hugh Jackman, Russell Crowe nebo čerstvě Sam Worthington. Christian Bale, jenž drsňáky umí a nemusí u toho být převlečený za netopýra, je z Walesu. V Anglii vyrostl Jason Statham, na svůj úspěch pořád ještě čeká Scott Adkins a Jet Li s Jackie Chanem mají k "made in USA" taky daleko. Hollywoodu ale nejspíš došlo, že tenhle problém se musí vyřešit, a tak se začali hledat mladí herci, kteří by byli ochotni žánru trošku pomoct. A samozřejmě je nejjednodušší otestovat si je u comicsů, na které se diváci dají nalákat i bez velkého hereckého jména. Letos to zkusí Chris Evans jako Captain America a Chris Hemsworth (opět Australan) jako Thor. Oba mají muskulaturu, jež by jim mohla vydobýt mezi akčními filmy výsostné postavení, pokud prokáží trochu charismatu (respektive Hemsworth, Evans už nic dokazovat nemusí) a snahy. Pokud ne, může se stát, že se nakonec Amerika bude muset spokojit s tím, že ji mezi současnými akčními hrdiny bude reprezentovat Taylor Lautner. Budoucnost je jednoduše nejistá, ale v Evropě i Asii na svou šanci čeká nejeden borec, který by mohl do žánru přinést svěží vítr.

Teď se na pár Evropanů a Asiatů, co se promlátili nebo prostříleli alespoň na chvilku až na vrchol, podíváme. Při pohledu na následující jména je celkem zajímavé, že Hollywood se bez cizinců neobejde, ale jen výjimečně se stane, že by ke korytu pustil víc než dva herce najednou. Začneme hezky v půlce osmdesátých let  a pokud vám profily herců připadají malé, nemusíte se bát. Většina z nich se časem dočká článku, který se bude věnovat jen a jen jim.

Jean-Claude Van Damme
Země: Belgie
Zásadní filmy: Krvavý sport, Univerzální voják, Živý terč
Jean-Claude Van Damme začal jako druhořadý záporák s ruským přízvukem, v Karate Tiger ale udělal vynikající dojem a dostal pár dalších šancí. V Krvavém sportu ukázal světu svou roznožku, na níž si prakticky založil kariéru, a přes několik dalších horších (Černý orel) a lepších (Dvojitý zásah) béček se dostal do rukou Rolandu Emmerichovi, který s ním natočil Univerzálního vojáka. To bylo sice taky béčko, avšak výrazně dražší, úspěšnější a lépe zrežírované. Van Damme tak na chvilku nakouknul do první ligy, v níž se pár let udržel především díky spolupráci s asijskými režiséry. Vyzkoušel si natáčení pod vedením Johna Woo, Tsuie Harka i Ringo Lama. Jeho soukromý život plný skandálů a drog a fakt, že toho vlastně už zase tak moc předvést nemohl, ho ale na konci devadesátých let poslaly do béčkových vod, kde plave dodnes. Jeho jedinou nadějí na byť jen teoretický návrat je kývnout Slyovi na druhé Expendalbes.

Dolph Lundgren
Země: Švédsko
Zásadní filmy: Rocky IV, Zúčtování v Malém Tokyu, Univerzální voják
Tam, kde Van Damme začal, tam Lundgren skončil. Tenhle švédský obr se do povědomí Hollywoodu dostal nezapomenutelnou rolí sovětského boxera Ivana Draga, jehož musí seřezat sám Rocky Balboa. A výš už se v kariéře Lundgren nevyškrábal. Zúčtování v Malém Toyku, Čas pomsty nebo Švéd jsou sice příjemná béčka, pořád však jen béčka. Lundgren se sice snažil dostat nahoru seriálem Blackjack, na němž spolupracoval s Johnem Woo, po pilotu měl však utrum. V podstatě od devadesátých let brázdí béčkové vody, ale dělá to výrazně stylověji než Van Damme nebo Steven Seagal. Nikdy sám za sebe nenatočil velký akční film, takže ho od něj diváci ani nečekali. Jeho zjevení v Expendables a upřímná snaha nevypadat vedle mladších a slavnějších herců blbě, potěšila každého fandu žánru. Lundgren se svého největšího a pravděpodobně i nejlepšího filmu dočkal až ve dvaapadesáti. Na možnost dobýt na stará kolena Hollywood nepomýšlí ani ti největší optimisté.

Antonio Banderas
Země: Španělsko
Zásadní filmy: Desperado, Nájemní vrazi, Zorro: Tajemná tvář
Antonio Banderas je v tomhle výběru akčních hvězd tak trochu unikát. Na rozdíl od ostatních je to totiž i velmi dobrý herec, kterému může být ukradené, že už si v kariéře nejspíš moc padouchů nepostřílí. V polovině devadesátých let to ale v Hollywoodu čistil celkem důkladně. Nejdřív v létě 1995 natočil s Robertem Rodriguezem Desperada, kde prakticky srovnal se zemí celé mexické městečko a ještě u toho byl nehorázně cool, o pár měsíců později šel po krku Sylvesteru Stallonovi v Nájemných vrazích. V prvním případě létaly mrtvoly vzduchem i několik metrů, podruhé šlo především o styl, profesionalitu a eleganci. Banderas pak dostal šanci zazářit ve dvou dílech Zorra a od té doby na akční role tak trochu kašle. Jak už bylo řečeno - Banderas je nepotřebuje. Letos však v příjemném neo-noir Big Bang ukázal, že když mu někdo dá do ruky pistoli a bude po něm chtít, aby srovnal do latě pár padouchů, nemusí se o výsledek bát.

Jason Statham
Země: Velká Británie
Zásadní filmy: Sbal prachy a vypadni, Kurýr, Zastav a nepřežiješ
Jason Statham by před dvaceti lety nejspíš byl rád za každou větší roli. Charismatických bijců bylo tehdy v Hollywoodu spousta a filmaři si je museli přehazovat lopatou. Dnes je situace jiná, a tak tenhle Brit prakticky kraluje akčním béčkům. Producenti už mají spočítáno, kolik jim jeho obličej vydělá a době vědí, že sto milionů na něj vsadit nemůžou. Malé akční filmy však utáhne bez problémů. Statham o sobě dal poprvé vědět v britské gangsterce Sbal prachy a vypadni, pak v Americe natočil pár béček, ale akční hvězdu z něj udělal až Luc Besson s Kurýrem. Ten si teď sice dává pauzu, avšak oba pánové moc dobře vědí, že když budou potřeboval peníze, není nic jednoduššího než vyslat Franka Martina znovu do akce. Statham jinak točí filmy motající se okolo průměru a jediný jeho výrazný sólo zářez jsou dva díly šílenosti Zastav a nepřežiješ. Zatím se má tenhle rodilý Londýňan v Hollywoodu dobře, měl by si ale dávat pozor, jestli se na obzoru neobjeví někdo mladší. Béčkoví akční hrdinové jsou totiž rychle na odpis.

Jackie Chan
Země: Hong Kong
Zásadní filmy: Křižovatka smrti, Tenkrát na východě, Karate Kid
Po tom, co Čína převzala pod svou správu Hong Kong, se největší asijská hvězda všech dob rozhodla dobýt Hollywood. A šla na to dobře. Ve Křižovatce smrti se rychlonohý Chan spároval s rychlohubým Chrisem Tuckerem a byla z toho nakonec hodně úspěšná trilogie. Westernové Tenkrát na východě bylo taky fajn, bohužel komerčně to takový zázrak nebyl. Největší problém, jaký měl Jackie Chan v Hollywoodu, byl však Hollywood sám. Nikdo mu tu nebyl ochoten dát dva měsíce na to, aby si vypiloval akční scény tak, jak by chtěl, takže při srovnání s jeho asijskou tvorbou blednou i ty nejlepší americké kousky závistí. Chan navíc dorazil do Hollywoodu se čtyřicítkou na krku a sám dobře ví, že mladší už nebude a že šílenosti, které prováděl před pětadvaceti lety, si už jednoduše nemůže dovolit. Díky loňskému Karate Kid si zásadně zlepšil svůj hvězdný status a ukázal Hollywoodu, že zvládne i náročnější role než jen ty, kde musí před někým srandovně utíkat nebo kde se stará o bandu fracků. Za tři roky mu ale bude šedesát a to už je pro akční hvězdu čas, aby začala přemýšlet o odchodu do důchodu nebo politiky.

Jet Li
Země: Čína
Zásadní filmy: Smrtonosná zbraň 4, Romeo musí zemřít, Utržený ze řetězu
Jet Li dorazil do Hollywoodu v podobnou dobu jako Jackie Chan a jeho první krok se zdál být na první pohled logický. Upsal se Joelu Silverovi. Slavný producent akčních filmů ho nejdřív procpal na místo záporáka do čtyřky Smrtonosné zbraně a tam si ho lidé všimli. Jenže Jet Li musel u Silvera natočit další dva filmy. Původně to vypadalo, že by se mohl objevit ve dvojce a trojce Matrixu, nakonec z něj však Silver udělal béčkového akčního bijce v Romeo musí zemřít a Od kolébky do hrobu. Romeo měl ještě celkem úspěch, druhý zmíněný film bohužel naznačil, že o Jeta Li není takový zájem, jaký by si tahle herecká hvězda představovala. Ono konec konců vůbec smrdělo průšvihem, když mu v těch filmech dělali parťáky druhořadí rappeři. Joel Silver Jetův talent doslova prokaučoval, naštěstí opět přisel Luc Besson, s nímž tahle mlátička nejdřív natočila hodně fajnové béčko Polibek draka a potom vynikající akční drama Utržený ze řetězu. Tam na Jeta dohlédl legendární choreograf Yuen Woo-ping a navíc nebyl film jen o tom, kdo koho seřeže, ale Jet mohl i hrát. A hrál dobře. Pár zajímavějších příležitostí, jako třeba Neporazitelný bojovník, ještě přišlo, Hollywood na něj bohužel nejspíš bude do smrti koukat jako na béčkaře.

Scott Adkins
Země: Velká Británie
Zásadní filmy: Utržený ze řetězu, X-Men Origins: Wolverine, Neporazitelný
Pokud je mezi mladšími ročníky někdo, kdo by mohl táhnout akční filmy v příštích letech, je to bezpochyby Scott Adkins. Mezi fanoušky žánru má respekt, nakouknul i do větších filmů (třetí Bourne, Wolverine), porval se s Jetem Li a v druhém a třetím díle série Neporazitelný ukázal, že spolu s režisérem Isaacem Florentinem dokáží donutit fanoušky akce, aby řvali nahlas nadšením. Adkins má charisma, zbytečně se nepokouší hrát, protože je mu jasné, že to asi moc neumí, a bitky mu jdou jako málokomu. Tenhle chlapík si zaslouží velkou šanci a pokud je v Hollywoodu mezi producenty alespoň jeden milovník akce, určitě si na Adkinse brzy vzpomene. Vůbec bychom se nedivili, kdyby tenhle britský likvidátor táhnul v příštích letech žánr minimálně v béčkových vodách. Má na to jako nikdo jiný.

Jednoduše řečeno - co by byla Amerika bez zbytku světa ...