V druhé části našeho rekapitulačního pojednání dojedeme to, co jsme minule probrat nestihli. Je toho hodně, takže hurá do třídění vzpomínek!

ROK V KOSTCE - 1. ČÁST (od herce až po bizarnost roku)

NEJLEPŠÍ SOUNDTRACK - Počátek

Kreativní spolupráce mezi Hansem Zimmerem a Christopherem Nolanem se už výrazně osvědčila u Temného rytíře. U Počátku se tedy šlo najisto – a to za přesným souladem Nolanova stylu s Zimmerovou kompozicí. Tuhle atmosférotvornou symbiózu ještě umocnily geniální variace na Non, Je Ne Regrette Rien od Edith Piaf. Můžeme je brát jako sofistikovaný žertík, ale stejně tak i jako důkaz těsného a výsostně efektivního sepjetí hudebních aranží s příběhem. Bravissimo.

Osobní tip Civala: Tron: Legacy - Mistrovská souhra elektroniky s orchestrem podle Daft Punk působí tak impozantně, až lidé zapomínají, že přišli do kina na film... a ne na poslechovou seanci.

Osobní tip KarlaR: Opravdová kuráž - Leaning on the Everlasting Arms na sto plus jedna způsobů. A to je úplně celý soundtrack! Geniální tah, který Burwell bezezbytku prodal.

Osobní tip Mr. Hlada: Megamysl - V loňském roce se urodilo hodně slušných soundtracků, ten z Megamysli mi ale utkvěl v hlavě nejvíc. Nejen kvůli tomu, že to bylo na celém filmu to nejlepší, ale především proto, že je fajn jednou za čas slyšet v kině Ozzyho, AC/DC, Elvise nebo Guns N`Roses.

Osobní tip imfa: Jak vycvičit draka - Dobrovolně se přiznám, že film mě vůbec neoslovil, soundtrack je ovšem kvalitní prácička od Powella, tak jak ji umí málokdo. Ostatně Zatím spolu, zatím živí také výrazně profituje z jeho zkušeností a schopností vyrábět nadupané tracky jako na běžícím pásu.  

Osobní tip stčka: Kick Ass - Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Asi bych vybíral jinak, ale ze zatím nezmíněných soundtracků, které mě opravdu zaujaly, už zbývá jenom tenhle. On je opravdu skvělý, Vaughn si umí vybrat. Jen není úplně původní.

NEJEREKTIVNĚJŠÍ SCÉNA - Zoe Saldana sténá při bitce v Parchantech

Není nad pořádnou předehru! Zoe Saldana a Jeffrey Dean Morgan to moc dobře ví. Jejich postavy z akčně-komediálních Parchantů (aka The Losers) se netajily vzájemnou náklonností od první chvíle. Než je ale scenáristé vpustili do postele, musely se trochu poškádlit. A tak došlo na rozehřátí k menší bitce! Padl na ní sice kompletní interiér jednoho pokoje a pár solidních nápadů, ale vyplatilo se to. Živočišná Zoe zuřící na posteli, a pak vzdychající v Morganově klinči, totiž rozhodně stojí za podívání… i poslech. Podle zvukové stopy byste asi ani nepoznali, že se ve filmu zápasí, a neděje se něco výrazně něžnějšího a lechtivějšího.

Cival: Sophie Marceau a Monica Bellucci v Proměně - Některé herečky odkvétají výrazně pomaleji než jiné. Těmhle dvěma smyslným krasavicím stačí opravdu málo k definici erotična. Chtěl bych být jejich klávesnicí.

KarelR: Brie Larson zpívá Black Sheep ve Scottu Pilgrimovi - Popíkových hvězdiček, které to hrají akorát na sexy notu, už mám plné zuby. Když ale na pódium vyleze Brie Larson v rudých kozačkách a rozjede největší pecku celého soundtracku... Uf.

Mr. Hlad: Ruční kanón v The Expendables: Postradatelní - Ta brokovnice AA-12 mi v hlavě možná utkvěla víc, než by bylo společensky vhodné.

imf: Piraňa 3D - Letošek byl co se týče erektivních scén hodně slabý, možná proto, že dominovaly hlavně chlapácké akční scény (viz redakční tip). Kelly Brook v Piraně jako holka se zlatým srdcem a obřím výstřihem nicméně zvedla... náladu každému divákovi.  I těm, kterým i po pětadvaceti letech připadá parta z Top Gunu, hrající volejbal potřená dětským olejíčkem, úplně normální.

st39.6: Kick Ass ještě jednou a scéna, která krásně uzavírá vztah Davea a Katie. Aneb není nad rychlovku na zábradlí. Brutálně erektivní rychlovku.

NEJLEPŠÍ HEREČKA - Noomi Rapace

Už teď je zřejmé, že tahle dvouletka bude patřit Natalii Portman. Příští rok ale uvidíme hned pět jejích novinek (Černou labuť, Thora, Your Highness, The Other Woman i Hlavně nezávazně), takže by bylo předčasné ji oslavovat letos, jen za remake Bratrů a mozaiku New Yorku, miluji Tě. Výraznější brázdu za sebou v tomhle distribučním roce zanechala švédská fešanda s velkýma kukadlama Noomi Rapace, kterou razantní změna image připravila pro roli nekompromisní hackerky Lisbeth. Hned natřikrát jsme se mohli letos potkat s touhle přitažlivou postavou z mysli Stiega Larssona, na Lisbethiných filmových výpravách přitom byl výkon Noomi Rapace vždy jedním z největších pozitiv. Po zásluze prorazila do Hollywoodu… a do dvojky Sherlocka Holmese.

Cival: Emma Stone - Půvabná, kouzelná, sexy. A hodně hubatá. Komedie Easy A (aka Panna nebo orel) sice potenciál Emmy Stone nevyužila naplno, ale jen díky jejímu charismatu a herecké pohotovosti se vyškrábala aspoň do průměru. Snad tahle hvězdička poletí ještě nahoru.

KarelR: Sara Simmonds - Hollywood potřebuje Saru Simmonds! Půvabná blondýnka z Půlnočního polibku totiž oplývá i spoustou hereckého talentu, a když půl hodiny čekáte na to, až uzříte její nádherné oči, těžko se vymazává z hlavy.

Mr. Hlad: Gemma Arterton - Někdo na ni nedá dopustit, někdo ji nenávidí. Protože mě ale letos žádná herečka nijak zvlášť nezaujala svými schopnostmi, volím Gemmu a její roztomilost.

imf: Amanda Seyfried - S Civalem a Hladem budeme muset zajít na pivo, abychom si navzájem vysvětlili naše volby, ale volím Amandu. Proč? Jen samotná její přítomnost mi pomohla přežít asi tři veleprůměrné filmy, ze kterých bych jinak velmi pravděpodobně odešel. Nevím, co přesně to znamená, asi se to nedá měřit Oscary, ale o to v téhle kategorii vážně jde až na posledním místě.

st39.6: Gwyneth Paltrow. Protože je pořád šíleně pěkná a protože to parádně rozjela v Glee.

NEJVÍC WTF SCÉNA - Klystýr z Fotři jsou lotři

Odklon od chytrého a většinou decentního i nenuceného verbálního humoru, ke gagům bezmála fekální povahy bolel. Fotři jsou lotři dokázali ale i v rámci tohohle přerodu hodně překvapovat. De Niro dostal injekci do pašáka, Dustin Hoffman se mazlil s prdícím pytlíkem, malý Jebal zvracel a Ben Stiller se zakoukával do očí Jessicy Alba přímo u rozložitého pozadí jakéhosi pána na nemocničním lůžku. Přeskočila jiskra. A třetí Fotři měli hnedka svoji zápletku. Jenže musela ta jiskřička mezi Jessicou a Benem vážně přeskakovat během zasunování hadičky do konečníku úpícího pacienta? Řečnická otázka… Pokud ale tahle scéna byla jen metaforou k tomu, že se série tlačí přímo do řiti, pak se tvůrci trefili. 

Cival: Dovětek z Pevného pouta - Peter Jackson svou ambiciózní novinkou zklamal. Epilog s rampouchem trestajícím ústředního padoucha, jenž by se hodil spíš do Nezvratného osudu, jen podtrhl celkový pocit z filmu ve stylu "Co to sakra bylo?"

KarelR: Zach Galifianakis a jeho pes masturbují v autě v Na doraz - Phillipsova výplň mezi Pařbami prošuměla, ačkoliv byla překvapivě povedená. Není proto tolik lidí, kteří si budou do smrti pamatovat děsivý návod na uvolnění před spaním - dejte mu za uši, i když je v autě cizí chlap a váš nadržený pes vás rád napodobuje.

Mr. Hlad: Julia Roberts přehodnocuje vztahy v Jíst, meditovat, milovat - Julia Roberts se na začátku Jíst, meditovat, milovat probudí, zvedne se z postele a řekne si, že její život stojí za starou belu, takže se prostě sebere a uteče. Takhle řeší problémy děti na pískovišti, když jim Honzík Malina nechce půjčit žlutou bábovkou. A taky u toho brečí.

imf: Angelina Jolie přijíždějící na tajnou ruskou základnu poblíž Sochy svobody v obří ruské beranici, přibližně v době, kdy po ní pátrá každý policajt v USA. Přestrojení na jedničku. Opravdové WTF ovšem začne ve chvíli, kdy místo matrjošek začne svým spolubojovníkům rozdávat granáty. Odjištěné granáty. 

st39.6: Ohnivé finále Vraha ve mě. Ten film se mi krom násilných scén docela líbil, ohnivé finále ho ale solidně zabilo. Škoda.

NEJLEPŠÍ PLAKÁT - Černá labuť

Krásná, čistá a nesmírně ladná práce. Černá labuť má hned několik prvotřídních plakátů, které docela věrně vystihují samotný film. Neříkají sice nic konkrétního o ději, ale v černé, bílé a kouscích červené přesně zachycují půvaby i nástrahy, které tematizovala novinka Darrena Aronofskyho. Je na nich něžná krása Natalie Portman, ale přes ní už se tlačí něco znepokojivého, co zhruba odpovídá příběhu baletky, jíž vlastní ambice a snaha dohnaly až na hranu duševních sil. Na těch malých uměleckých dílech je vidět divadelní prostředí, příslib velké one-woman show, ale vlastně i typ zobrazovaných emocí. Klasa.

Cival: Souboj Titánů - Warnerovské plakáty jen podtrhly (falešné) dojmy z trailerů. Tahle antická řežba se tvářila velkolepě, kineticky a převelice cool, proto mohla vydělat víc, než si zasloužila.

KarelR: Američan -  George Clooney jako James Bond ve stylu šedesátých let? Sean Connery by měl radost, a to i přesto, že výsledný film má k bondovce hodně daleko (svoje kvality skrývá jinde). Vynikající retro kousek, výpůjčka barevného spektra od Frajera Lukea je určitě čistě náhodná...

Mr. Hlad: Tři dny ke svobodě - Sestavit Russella Crowa z obrázků? Dost divný nápad a dost divný výsledek. Rozhodně ale zaujme. Americké publikum si o tom ale myslí nejspíš něco jiného, protože Tři dny ke svobodě byl za mořem pořádný propadák.

imf: Už to začíná být krapet monotematické, ale ten ornament z kulometů a nožů na plakátu k Postradatelným bych si klidně někam pověsil. Nebo nechal vytetovat. Takovou tou omyvatelnou samolepkou. 

st39.6: V jednoduchosti je síla. Letos mě nejvíc bavily plakáty na Scotta Pilgrima.

NEJOBLÍBENĚJŠÍ HLÁŠKA - „I've got my eye on you.“

Fórek jak z Cimrmana. Ale upřímný. A dost přesně vystihující, čím si Iron Man vydobyl popularitu… i čím už začal malinko nudit. On totiž i jednooký Nick Fury se do něj stavil jen kvůli troušení vtipných bonmotů. A protože není žádná velká narciska, nebál se upozornit na svoje tělesné nedostatky.

Cival: „Rabín je zaneprázdněný“ – Coenovic Seriózní muž a trefné zvěčnění toho, že některé věci nejsou takové, jaké se zdají… a že všechny taje našeho světa striktní racionalita prostě nepobere.

KarelR: "Shoot him again! His soul is still dancing!" - Už dávno jsem si zvykl na to, že Nicolas Cage ve filmech říká a dělá divné věci. Když se ale ve Špatným poldovi sjede a nabádá bandu drogových dealerů, aby dorazili breakující mrtvolu, je to prostě moc. A nejhorší je, že má pak člověk tendenci tuhle hlášku opakovat...

Mr. Hlad: "Mně nemusíte nahánět strach, já se vás bál vždycky" - Najít v českém filmu hlášku, ze které by mrazilo, je těžší než objevit opozičního politika v Severní Koreji. V Poutech se jich ale pár našlo a tohle konstatování vystihující svinskost a děsivost hlavního hrdiny se mi moc líbilo.

imf: "Nezkoušejte nás pronásledovat, nebo zastřelím sebe a pak i jí" - Letošek byl plný filmů, které tlačily na hláškovací pilu. A-Team, Postradatelní, Zatím spolu, zatím živí... snaha resuscitovat timingovou poetiku 80. a 90. let se dařila, ale z moře generických one-linerů je těžké vybírat. Cruiseův mistrně servírovaný nesmysl mi přesto utkvěl v hlavě nejvíc.

st39.6: Komici jsou takových hlášek plní, já ale miluju tuhle: Tom Anderson se na konferenci MySpace ptá George Simmonse: "Do you actually use MySpace?" George jako vždy trochu drsně: "No, I fuck girls, Tom."

NEJVÍC COOLERVOUCÍ SCÉNA - Finále Kick-Ass

Kick-Ass je našlapané až po okraj. Nadchne bitkou na ulici, oslní Big Daddyho vybíjenou v hale, rozesměje masakry Hit-Girl... Ale over-the-top finále je prostě brilantním koncem, jaký se jen tak nevidí. Doťukne jedno tajemství, definitivně ukojí fanboyovské fantazie a ještě vytříská z rozpočtu poslední opulentní momentku, která podtrhuje perfektní a hlavně nečekaně našláplý biják. Tahle scéna je prostě rve nekompromisně...

Cival: Nástup Liama Neesona v A-Teamu - Pro mě pořád absolutně stylový úvod. Polostín, doutník, dva psi a jeden chlap jako hora a je vymalováno.

KarelR: Bruce Willis vystupuje z auta v RED - Potřebujete důkaz, že je John McClane pořád ještě cool? A co kdyby během vteřiny vystoupil z auta ve smyku a vysypal zásobník do svého pronásledovatele? Borec za každých okolností.

Mr. Hlad: Jedna kulka a je hotovo v Parchantech - Parchanti se sice do českých kin nedostali, ale kdo si k nim našel cestu na DVD, tak si určitě vybaví moment, ve kterém na povel Jeffreyho Dean Morgana zlikviduje Oscar Jaeneda jedinou ranou ze své odstřelovačky motorku, letadlo, dva záporáky a čtyři sta milionů dolarů.

imf: Postradatelní a bombohod daleký - V rámci celého finále se může jednat o drobnost, ale právě ty někdy rozhodují. Ať už jde o Slyovo střílení z devítky s bleskovým přebíjením, krkolomný axe kick Jeta Li (Gary Daniels se z toho vzpamatovává doteď) nebo právě hod obří pumou, kterou Sly rostřelí nad helikoptérou. Výsledkem je obří exploze, rotor zaseklý ve zdi a pocit, že jste zas viděli něco originálního. A skoro tak dechberoucího jako byl výbuch obří letecké pumy ve čtvrtém Rambovi. 

st39.6: Průlet ohněm v Legendě o sovích strážcích. Narozdíl od zbytku planety se mi ten film líbil a když Soren prolétá ohněm za zvuku The Host of Seraphim od Dead Can Dance, podlamují se mi nohy ... od židle. V takových momentech Bohu děkuji za Snydera a jeho slow-mo úchylku.

SCÉNA, KTEROU BYCHOM CHTĚLI ZAŽÍT - Scott Pilgrim final fight

Máme ještě za co bojovat? Je život fér? Jak moc může člověk vzít svůj osud do vlastních rukou? Zákonitosti comicsového světa Scotta Pilgrima umožňují novým čtenářským a diváckým generacím snít o tom, že si místo na slunci může každý vybojovat pěkně sám za sebe. Na férovku. Tváří v tvář úhlavnímu padouchovi (a dalším šesti zlým ex). A to všechno s hláškou na rtu a s pohlednou dívkou v srdci. Závěrečný megafight, nasycený audiovizuálními vychytávkami, je dost cool sám o sobě, navíc v něm dojde i na světelné meče a jistotu, že kdo vyhraje, bude king. Bylo by fajn tuhle výzvu dostat jakbysmet. A kdyby se náhodou něco nepovedlo…. Bonus: Life +1! 

Cival: Setkání s vlastním klonem jako v Moon - Konečně bych měl pro Dostihy a sázky a Osadníky nějakého důstojného soupeře :)

KarelR: Trénink z Percyho Jacksona - Historické tábory jsou fajn, ale řezat se tam papírovými koulemi není zrovna moje představa epického dobrodružství. Kdyby nás ale vedoucí vyhnali do lesa s pořádnými meči a v brněních, byla by to jiná. A navíc... mohl bych protáčet!

Mr. Hlad: Finále The Expendables: Postradatelní - Vždycky jsem chtěl s partou kámošů osvobodit nějaký malý středoamerický ostrov od diktátora a střílet kolem sebe z těch nejstylovějších ručních kanónů, co se dají sehnat.

imf: Kostelní scéna z Postradatelných - Hladovi rád pomůžu s nějakým tím diktátorem, ale mnohem spíš bych chtěl být na místě Bruce Willise v tom kostele a vybírat si, jestli pro mě bude dělat Sly nebo Arnie. Kufřík mám, něco našetřeno taky, tak to třeba někdy vyjde. A připlatím si, jestli mě nechají svézt se na špičce toho letadla.  

st39.6 Machete se válí v posteli a začne ho obskakovat ještě dvouoká Michelle Rodriguez. Pravda, tuhle scénu tu mám hlavně proto, že se mi nevešla do výběru nejerektivnějšího okamžiku, ale některé věci je lepší zažít, ne? Michelle je v Machete neskutečná kost.

Tak ať se nový rok hodně povede!