O víkendu v Benátkách skončil jeden ze tří nejproslulejších áčkových festivalů světa. Zájem médií a znalých diváků se teď bleskurychle přetočil do Toronta, kde právě běží nejdůležitější přehlídka na americké půdě (a to ještě v září odstartuje San Sebastian). Vyslanci filmového světa už měli možnost vidět nové snímky režisérů Darrena Aronofskyho, Bena Afflecka, Takashiho Miikeho, Toma Tykwera, Juliana Schnabela, Roberta Rodrigueze, Clinta Eastwooda, Julie Taymor, Johna Woo nebo Dannyho Boylea, anebo osvědčených hereckých tváří jako třeba Nicole Kidman, Philipa Seymoura Hoffmana či Ryana Reynoldse.

Velkou pozornost si vysloužila hlavně Sofia Coppola se svou novinkou Somewhere. Snímek o sebezpytující se hollywoodské hvězdě, který na první pohled evokuje Ztraceno v překladu 2, si z benátské soutěže odvezl nejvyšší cenu, prestižního Zlatého lva. Stříbrným lvem byl oceněn španělský režisér Alex de la Iglesia za počin Balada Triste de Trompeta. A protože cenu za celoživotní přínos dostal i režisér Monte Hellman, dalo se hned tušit, že bude okolo benátských výsledků hodně rušno.

Benátky se totiž pokusily tak trochu dohonit festivalovou jedničku z Cannes a vsadili na zvučné hollywoodské obsazení jak v soutěži, tak v porotě. Tu vedl Quentin Tarantino – a už před festivalem na něj novináři doráželi, jestli mu nepřipadá zvláštní „šéfovat“ festivalu, na kterém se představí spousta jeho oblíbenců a blízkých. Tarantino je odbyl, ale po vyhlášení se na něj šťouraví novináři vrhli s o to větší silou.

Výsledky totiž byly přijaty s velkými rozpaky, jež zesílilo vědomí, že ceny sbírali hlavně výše zmínění Tarantinovi favorité a přátelé. Sofia Coppola s Quentinem chodila, španělský režisér Alex de la Iglesia je jeho kamarádem a Monte Hellman jako Tarantinův mentor produkoval jeho Gaunery. Tihle všichni si odnášeli ceny, naopak velebené drama Darrena Aronofskyho Black Swan zcela utřelo, a to i v herecké kategorii, kde Natalii Portman trumfla lety prověřená dáma Catherine Deneuve. Stejně tak adorovaný chilský snímek Post Mortem byl opomenut.

Hned po vyhlášení se proto do Tarantina pustili nakvašení italští novináři a s odstupem času i americká média, která si všímala, že Tarantinova porota preferovala filmy, jež jinak kritici nehodnotili příliš dobře. Možná i proto není okolo triumfu Somewhere takový hlahol, jako když vyhrála v Benátkách třeba Zkrocená hora. Zasvěcení špekulanti se domnívají, že festival Coppolovic novinku nijak závratně nenastartuje do oscarové soutěže, protože jen decentně pochvalné reakce a napojení režisérky na šéfa poroty vrhá na zisk prestižní ceny nepříjemný stín.

Obyčejného čtenáře MovieZone pak bude zajímat hlavně to, jaké ohlasy na festivalech sklízí důležití hollywoodští aktéři. O nadšení z Black Swan (nominace pro Natalii je tutová, proti ní prý letos půjdou Annette Bening nebo Nicole Kidman) a o dobrých reakcích na 127 Hours jsme už psali. Publikum a kritická obec se naopak rozštěpila v případě novinky Clinta Eastwooda Život po životě, podobně jako předloni u Výměny – kritici často hořekují, najdou se ale i velmi spokojení diváci. Podle prvních reakcí z Toronta pak svůj stín nepřekročily ani dva levnější snímky: Jednak superstylizovaná řežba Bunraku, a ani postapokalyptický horor Vanishing on the 7th Street. Oba prý jakž takž obstojí v rámci žánru, ale není zcela nutné je vidět.

Naopak vesměs výborné reakce sbírá Let Me In - pokaždé však superlativy narazí na otázku, jestli remake pecky Ať vejde ten pravý měl vůbec vzniknout. My můžeme hlavně litovat, že se na festivalu nepředvede Fincherův Život online, který úspěšně využívá internetové tamtamy, aby dál gradoval očekávání. Podle prvních reakcí z projekcí jde prý o nejlepší Fincherův snímek od Klubu rváčů…