Marvel vs. DC. Odvěký boj dvou největších comicsových nakladatelství se odehrává už pěkných pár dekád, a dávno v něm nejde jen o kreslené sešity. S nástupem filmu a televize se přesunul i do kinosálů a do našich obýváků, a nastala obrovská série pokusů o oživení nejrůznějších superhrdinů ve stylu „je to barevné, hýbe se to, je to na pokračování a vydělává to majland“. Podrobnější pohled na tenhle duel nás na MovieZone ještě určitě čeká, dnes se ale podrobněji podíváme na jeden zásadní projekt z ne až tak úplně blízké budoucnosti - na Justice League of America.

JLA (česky Liga spravedlivých) je uskupení nejznámějších superhrdinů ze stále DC (Superman, Batman, Wonder Woman atd.), a tedy ekvivalent marveláckých Avengers. Ti, jak mnozí z vás dobře vědí, vtrhnou do kin v létě 2012, a pod dohledem Josse Whedona se pokusí být dosud největší comicsárnou vůbec. Iron Man, Hulk, Thor a Kapitán Amerika se kvůli tomu museli (nebo ještě budou muset) mainstreamovému publiku představit ve vlastních filmech, přičemž je Marvel na nejlepší cestě, aby svojí týmovkou smetl všechno v dohledu. A dal tak comicsovým fandům film, o jakém sní už skoro 50 let.

Tenhle ambiciózní tah pochopitelně nemohl zůstat bez odezvy, pánové z DC proto před pár lety (znovu) spřáhli síly s nejmocnějším hollywoodským studiem Warner Bros. Jejich plán, ač zatím mnohem méně propíraný, je v podstatě stejný. Vyrukovat s několika sólovými filmy nejznámějších členů Justice League (počínaje Green Lanternem), které by záhy vedly k jejímu zformování v samostaném celovečeráku. A ačkoliv se zdá, že jsou v DC napřed, protože Marvel nyní oživuje téměř všechny borce z Avengers poprvé, není to pravda. Pět celovečeráků se Supermanem a sedm s Batmanem (ano, počítá se i ta šílenost z roku 1966) totiž stojí mimo současné snažení o velkolepé představení JLA.

Důvodů je hned několik, tím nejdůležitějším je však Christopher Nolan a jeho vize Batmana a Supermana jako jediných superhrdinů v jejich světech. Tu naplno promítnul do právě běžící netopýří série, a brzy ji pocítí i věrní příznivci pana pláštěnky, na jehož další restart Nolan právě dohlíží z jakési kmotrovsko-producentské pozice. Vzhledem k tomu, že mají Batman a Superman napilno a mást diváky není rozumné, tak údajně padlo v DC jedno zásadní rozhodnutí: Justice League se vydá chránit svět bez tohohle slavného dua, ve složení pouze pěti ze sedmi jejích zakládajících členů. O koho jde? Dostali už někdy šanci v hrané podobě? A jaká je šance, že se chytí teď? K tomu se dostaneme za chviličku.

Nejdřív je třeba představit Justice League jako takovou, protože se u nás těší zhruba tak malé popularitě, jako konkurenční Avengers. Tak tedy, superhrdinská banda, která se poprvé objevila na stránkách comicsu The Brave and Bold #28 v roce 1960, se skládá ze Supermana, Batmana, Green Lanterna, Flashe, Wonder Woman, Aquamana a Martian Manhuntera. K partě se na konci jejího prvního velkého dobrodružství připojil ještě věčně luskající teenager Lucas „Snapper“ Carr, na toho ale můžeme rychle zapomenout. Byl víceméně jen laciným pokusem o přihození postavy, do které by se mohl mladý čtenář vcítit. A hodně se pochybuje o tom, že bychom se ho dočkali ve filmu.

Justice League se při své premiéře ale zrovna dvakrát nepředvedla, protože se musela utkat s přerostlou mořskou hvězdicí, která si vyrobila tři stejně podivné pohůnky a chtěla ovládnout planetu Zemi (plus zbytek vesmíru k tomu). Během legendární 26 stránek dlouhé bitvy však alespoň vybouchla atomovka a objevil se Aquamanův nafukovací rybí kámoš Péťa, takže nebylo úplně nejhůř. A přestože se Superman a Batman napoprvé na JLA vykašlali (jeden zrovna likvidoval roj meteorů a druhý lovil padouchy v Gothamu), po dalších dvou sešitech se tým přestěhoval do vlastní comicsové série. Od té chvíle se začala odvíjet jeho nadmíru bohatá historie, zahrnující spousty nových členů (Green Arrow, Black Canary atd.), alternativních vesmírů a oběti si žádajících událostí. Její i drobné nastínění by ale vydalo na pět dalších článků. Mějte tedy na paměti jen to, že má nová filmová pobočka DC (nazvaná DC Entertainment) rozhodně z čeho těžit. A pojďte se podívat, s kým by se měli comicsů neznalí filmoví fanoušci zhruba do roku 2015 seznámit.

Green Lantern (Hal Jordan)

Laiky to asi trochu děsí, ale DC nastartuje svoji velkou filmovou sérii příběhem jednoho strážce vesmíru. Nebo spíš strážce toho našeho kusu vesmíru, člena intergalaktické policie Green Lantern Corps Hala Jordana. Hal býval testovacím pilotem společnosti Ferris Aircraft, jednoho krásného dne ale strážce našeho kvadrantu Abin Sur havaroval na Zemi. A jeho prsten (povinná výbava každého Green Lanterna) vybral Hala jako nejvhodnějšího nástupce. V comicsové historii se tohohle úkolu zhostilo mnohem víc lidí než jen Hal Jordan, právě on ale dostal tvář Ryana Reynoldse a bude prvním členem „naší“ Justice League. Martin Campbell (bondovky Zlaté oko a Casino Royale) se ho publiku pokusí prodat v červnu 2011 (nebude chybět třetí dé), víc než o DC verzi Iron Mana by ale mělo jít o space operu, které otevře jeho filmový vesmír stejně dobře, jako připraví půdu pro příchod kamarádů z JLA..

Na papíře a ve dvou rozměrech byl Hal Jordan asi nejznámější inkarnací Green Lanterna a díky svým schopnostem hodně vydržet a hodně nalétat zvládal i úkoly, na které by jinak bylo potřeba Supermana. Drzý vesmírný polda, stvořený jako sci-fi verze Paula Newmana, může svým prstenem vytvořit libovolný tvar (velká zelená pěst, velké zelené nůžky… možností je nekonečně) a jeho „kryptonitem“ je žlutá barva. Raději po mě nechtějte, abych vysvětloval proč, Green Lantern je každopádně hodně těžkým oříškem pro převedení na stříbrné plátno. Kvůli vysokým nákladům se o to „pořádně“ pokusil jen katastrofální televizní pilot Justice League of America z roku 1997, ve kterém si Guye Gardnera (jiný Green Lantern) zahrál Matthew Settle. Ani sympatický taťka z Gossipky ale nezvrátil fakt, že tohohle Lanterna, jenž si nosil zelený převlek v baťůžku a jeho největším nepřítelem byla zrzka, co se jen tak nedala sbalit, nešlo brát ani trochu vážně. Snad bude u Campbellova řádně zafinancovaného blockbusteru lépe.

Flash (Barry Allen)

Nejrychlejší muž na zemi měl o něco větší kliku. Sice ho také potkal pilot ze sedmadevadesátého, kde z něj udělali troubu bez práce, o sedm let mladší televizní seriál ho ale představil v na tu dobu velmi pozitivním světle. Barry Allen (v comicsovém světě také jen jeden z Flashů) by se neztratil v žádné z kriminálek od Jerryho Bruckheimera, jelikož je původně forenzním detektivem. Ve svojí laboratoři se ale jednou setkal s bleskem a policí plnou chemikálií, což nadosmrti vyléčilo jeho pravidelnou nedochvilnost. Krom schopnosti rychle mluvit a číst (co by za to průměrný vysokoškolák dal) totiž získal i schopnost běžet desetkrát rychleji než světlo. A tudíž dokáže klidně utéct i svalovci s eskem na hrudi. Při maximálním úsilí může dokonce předstihnout myšlenku nebo se změnit v čistou energii a cestovat časem, tyhle vylomeniny ale tropí jen výjimečně.

Běžně si na sebe akorát vezme rudý oblek a jde bojovat se zločinem v Central City, což mu bohatě stačí k plnému vytížení. Flash s tváří Johna Wesleyho Shippa si takhle odsloužil 22 epizod v televizním seriálu z roku 1990, který je stále oblíbenou a při troše nostalgie v pohodě koukatelnou záležitostí (inspirace burtonovým Batmanen je zřejmá, hudba Dannyho Elfmana také neškodí). Jedna z verzí Flashe (Bart Allen aka Impulse) se potom ještě objevila v seriálovém Smallville, pořádného filmového debutu by se ale mohl dočkat již brzy. Scenáristé Campbellova Green Lanterna jej právě sepisují, a pokud „zelená lucerna“ rozsvítí divácká očka a otevře dost peněženek, měl by to Flash na plátno stihnout ještě před Justice League. A třeba i s vytouženou tváří Matthewa Foxe.

Wonder Woman (Diana Prince)

A začínáme se dostávat trochu do úzkých. Jakkoliv by mohli být v dnešních podmínkách zkousnutelní rychle běhající rudý chemik a zelený ochránce galaxie, vznešená Amazonka odrážející kulky to bude mít těžké pořád. Wonder Woman vznikla v dobách, kdy se ženy ještě hlasitě praly o lepší místo ve společnosti, a comicsový svět neměl žádnou opravdu výraznou superhrdinku. Do bídného světa mužů se tak z tajemného ostrova Amazonek vydala princezna Diana (psal teprve rok 1941...), která měla ukázat, že i něžné pohlaví může láskyplně potírat zločin a likvidovat nacisty. S přibývajícími roky se sice Wonder Woman přesunula ke zcela jiným hrozbám, základní atributy postavy ale zůstaly stejné: Strohý obleček, nezničitelné náramky odrážející kulky a zlaté laso, které vymámilo pravdu i z toho nejzákeřnějšího nepřítele. K tomu supersíla, schopnost komunikace se zvířaty a neviditelný tryskář, anebo rovnou schopnost létat. Záleží, jak odvážný autor vzal do ruky pastelky.

Wonder Woman patří společně se Supermanem a Batmanem mezi nejdůležitější superhrdiny od DC, a přestože se po jejím vzniku objevilo mnoho žen se superschopnostmi, žádné se nepodařilo ji zastínit. Za její slávu může krom comicsů hlavně seriál z roku 1975, který sice nemá moc daleko k Batmanovi z šedesátek (zásadní ohrožení USA tu obvykle řešila americká armáda o dvou členech), nejen díky hlavní představitelce Lyndě Carter se ale těšil ze tří sérií a velké slávy. Po něm však Wonder Woman televizní štěstí opustilo a pozdější nápad na seriál v duchu Supermana s Deanem Cainem to nedotáhl ani k úspěšnému castingu. V novém tisíciletí se pak Wonder Woman dlouho snažil oživit producent Joel Silver (Matrix, Smrtonosné zbraně), projekt ale po řadě spekulací o obsazení nezachránila ani scenáristická účast Josse Whedona. Teď se nejspíš jede nanovo, protože hodiny neúprosně tikají a sólovka Wonder Woman by měla být společně s Green Lanternem a Flashem důležitým předvojem Justice League.

Aquaman (Arthur Curry)

Kdo že by mohl být za pár let za nejsměšnějšího filmového superhrdinu? Velmi správně, Aquaman. Syn strážce majáku a vyhnankyně z podmořské Atlantidy už v raném mládí zjistil, že je ve vodě jako doma. A může tudíž pod hladinou zůstat o trochu déle než jeho vrstevníci. Zhruba napořád. To však nebylo zdaleka všechno a Arthur Curry musel svoje schopnosti jako superrychlé plavání nebo komunikaci s podmořským životem brzy využít proti hrozbám z hlubin i ze souše, na níž samozřejmě slábnul bez přísunu vody. Že by mu ale byly něco platné mimo comicsový svět, to se říct nedá.

Blonďák v oranžovém tričku a zelených kalhotách je odjakživa terčem všemožných parodií, jako vážně braná postava se ale v televizi dlouho neobjevil. Svoji šanci dostal až ve Smallville a vlastním seriálu od jeho tvůrců, přes obrovský zájem internetových diváků ho však potkala smůla i tady. Pilot se totiž kvůli odkoupení warneří televizní stanice nedočkal pokračování, a A.C. s tváří Justina Hartleyho si tak stihnul oranžové trenky obléct jen jednou. Sice přitom uplaval stíhačce a dostal ultimátního mentora s velkou kuší a tváří Vinga Rhamese („Musíš chránit svět, který jsi přijal za vlastní, i ten, ve kterém ses narodil!“ „Takže mám bojovat se sirénami i se Standart Oil?), jenže ani tohle nestačilo k tomu, aby udělal díru do světa. Jako zakládající člen a dlouholetý šéf Justice League má ale jistou účast v pomalu se blížícím velkofilmu, takže pokud do té doby nedostane 90 minut jen pro sebe (jako že to nejspíš nehrozí), bude si muset napravit reputaci až tam.

Martian Manhunter (J'onn J'onzz)

Ano, nejtajemnějším a nejméně známým členem původní Justice League je marťan. Dostal se k nám teleportačním paprskem jistého doktora Erdela, který ale nečekané setkání se zeleným návštěvníkem nerozdýchal. J’onnu J’onzzovi tak nezbylo nic jiného, než zmorfovat do detektiva Johna Jonese začít se potloukat po fiktivním Apex City. Odtud se postupně probil i do zbytku DC vesmíru, a jeho nejdůležitější funkcí je dodávání tichého mimozemského prvku do Justice League. Jako létajícímu telepatovi, který umí procházet zdmi a měnit podobu, mu totiž nečiní potíže vyhýbat se zbytečným konverzacím a dávat šmejdu ze Země i z vesmíru co proto. Slabina? Rozhodíte ho maximálně zapálenou sirkou nebo plamenometem, jelikož oheň nedělá dobře jeho soustředění.

Martian Manhuntera by asi bylo hodně těžké vydýchat samotného na velkém plátně, jako součást superhrdinského týmu ale není škodu. Jednak nemusí mít celou dobu svoji „vetřelčí“ podobu, a druhak může plnit spíš mentorskou pozici, přesně jako v onom nešťastném pilotu Justice League z roku 1997. Tam si ho zahrál Charles Emerson Winches… ehm, David Ogden Stiers s hodně zlou maskou, a díky bohu za to, že ji musel nosit jenom jeden díl. O něco lepšího ztvárnění se pak J'onn dočkal v šesté sezóně Smallville, do nějakého většího povědomí se ale dostane nejdřív po celovečerní Justice League. A přestože tam pořád bude banda lidí v trikotech a marťan, zrovna s ním se dá manévrovat tak, aby byl mnohem uvěřitelnější postavou než třeba Aquaman.

Liga spravedlivých

To bychom měli jednotlivé superhrdiny, teď se ještě zbývá podívat na to, jak si Justice League v hrané podobě dosud vedla jako celek. Nápadu poslat tak slavné comicsové postavy do kin nebo do televize pohromadě se dlouho všichni vyhýbali (licence by stály majland), a po první vlaštovce – zapomenutém televizním speciálu z roku 1979 – se o to pokusili až na kanálu CBS v roce 1997.

Jak už jsem ale třikrát zmínil, byl to solidní výbuch. Justice League se tu objevila ve finančně únosném složení Martian Manhunter, Green Lantern, Flash, Fire, Ice a Atom, ani omylem se ale nedalo mluvit o srazu mocného týmu superhrdinů. Místo toho dostali milovníci comicsů jakousi podivnou verzi Přátel, ve které se banda docela sympatických loserů občas prostě převlékla do barevných kostýmů. A jako by nestačilo obývání společného bytu, převlekání se u popelnic a zoufalé triky (i Flash z roku 1990 na tom byl mnohem líp), byl hodinu a půl dlouhý pilot k seriálu ještě prokládán fiktivními rozhovory s protagonisty, kteří se zpovídali z toho, jak to mají v životě těžké. Hrůza, o jejíž absurditě se koneckonců můžete přesvědčit na vlastní oči.

Rozjezd „Přátel se superschopnostmi“ se v Americe nakonec ani nevysílal (a pochopitelně se nedočkal pokračování), Justice League se tedy v televizi poprvé ukázala až o deset let později ve Smallville. A to v uskupení Martian Manhunter, Aquaman, Impulse (obdoba Flashe), Black Canary, Cyborg a Green Arrow. Členy týmu také byli Clark Kent (ačkoliv ne jako klasický Superman) a Chloe Sullivan, která měla na starost technickou podporu ze základny. A jak se to povedlo? No, řekněme, že byli fandové většinou rádi už za to, že viděli svoje oblíbené hrdiny v hrané podobě... Zároveň s „druholigovou“ JLA se ale u Warner Bros. konečně začalo pracovat na celovečeráku s áčkovou superhrdinskou sestavou.

Na tom se nešetřilo inkoustem od února 2007, a o půl roku později se jeho režie ujal George Miller (Šílený Max, Happy Feet). Místo hraného filmu se Warneři rozhodli pro motion-capture animák ve stylu Beowulfa (rozpočet se i takhle odhadoval na 220 milionů dolarů), natáčení plánované na únor 2008 však zmařila scenáristická stávka. Poté se film začal rychle přepisovat a objevila se spousta zpráv kolem možného obsazení, jenže v tu dobu udeřil Iron Man. A s ním marvelácký plán na sérii filmů s jejich nejznámějšími superhrdiny, která by vyústila v Avengers. Reakce Warnerů a DC byla rychlá a pochopitelná. Millerův projekt putoval k ledu, načež se začal spřádat plán na podobnou filmovou sérii s Justice League jako třešničkou na dortu.

Což nás přivádí zpět do současnosti. Green Lantern je natočený a čeká ho deset měsíců postprodukce, zprávy o sólovkách ostatních superhrdinů od DC se začínají množit, a Warneři vyčkávají, kde pánové z Marvel Studios pohoří, aby se mohli poučit z jejich chyb a zkusit je trumfnout. Jak myslíte, že tahle bitva dopadne? Má Justice League šanci fungovat na velkém plátně i v podvyživeném složení? A které filmy byste uvítali před velkým finále? Vzhůru do diskuze!