Nejúspěšnějším nezávislákem letošního léta byl podle všeho District 9 a na podzim tenhle titul připadne Paranormální aktivitě. Filmy točené za babku, které v kinech generují pohádkové zisky. Filmy ozdobené zákulisními příběhy, ze kterých ukápne slza každému - U Districtu dal hodný Peter Jackson třicet milionů šikovnému trikaři, Paranormální aktivita se zas přes hory a doly dostala ke Stevenu Spielbergovi, který přesvědčil Paramount, ať ji neremakuje, ale rovnou pustí do kin (ovšem se změněným koncem, ne každá pohádka má happyend :). Ve stínu popelkovských triumfů tak trochu zůstává... nebo je to spíš naopak... největší trhák podzimní sezóny. Fanynky upírů a Jima Carreyho nebudou souhlasit, ale za 2012 mluví samotná premisa - jde o ultimátní destrukci světa. Obří přírodní grillování, kterému se čas od času nevyhne žádná civilizace. Před 2012 neuhnete ani vy. Padesát kopií v českých kinech (neuvěřitelné číslo, kterého se dočkalo jen pár domácích filmů), plakát kam se podíváš a rozpočet 200 milionů dolarů. 2012 jako nezávislák nevypadá, ale když se podíváte zblízka, dojde vám, že tohle je vážně jen a jen o velkém klukovi ze Stuttgartu, který na pískovišti mlátí lopatkou všechny bábovičky v dohledu.

Apocalypso!

Vývoj 2012 byl z těch pohnutějších, jakkoliv zpětné ohlédnutí naznačuje, že je to látka přímo ideální pro Emmericha. Původně totiž německý filmař připravoval projekt ne nepodobný Gibsonovu Apocalyptu, což by po unylém 10,000 B.C. znamenalo odklon k filmům s hopsajícími domorodci, ovšem nikoliv bez apokalyptické vložky (zkázu světa slibují snad všechny jeho filmy s výjimkou Patriota a Měsíc 44). Emmerich nakonec svůj projekt odpískal, ale jeho výzkum mayské historie ho přiměl k zájmu o 2012. Sám přiznává, že ho vždycky fascinovaly potopy. "Měl jsem v hlavě ten ikonický obraz, kdy se obrovská tsunami přelévá přes Himaláje. To je přece střecha světa. Pokud dojde k potopě, musí jít voda i přes ní." Dnes už víme, jak to vypadá, tomuto výjevu Emmerich symbolicky věnoval celý první teaser. Možnost něco takového napsat a natočit pro něj byla jedním z hlavních důvodů, proč se k žánru vrátit. Gibsonovi na truc sebral alespoň kameramana Deana Semlera, který je zodpovědný i za to, že se film točil na Genesis HD, digitální 2K kameru, s níž měl Semler zkušenosti z Apocalypta, ale i z Kliku nebo Dostaňte agenta Smarta. Nutno dodat, že se s ní točil i Singerův Superman nebo Millerův Spirit. Pro film přeplněný k prasknutí digitálními efekty to byla ideální volba. Ve filmu nejsou vůbec žádné modely, všechna zkáza, kterou uvidíte, je z jedniček a nul. O tom ale až za chvíli.

Bay vs. Emmerich: Ať vyhraje kdokoliv, my vybuchneme

V době, kdy Emmerich začal 2012 psát, lomcovaly Hollywoodem dohady, že dojde k největšímu souboji egomaniaků za hodně velkou dobu. MravenecZ vs. Život brouka, Armageddon vs. Drtivý dopad, Rozpoutané peklo vs. Sopka, to je jen pár příkladů z historie, kdy se dvě studia pokusila zpracovat stejnou premisu a necouvla až do samotného finále. Není třeba dodávat, že jeden film na to vždycky doplatil, takže v poslední době je to spíš, kdo dřív přijde, ten dřív mele (viz Alexandr Veliký od Stonea a Luhrmanna). Paramount měl v záloze adaptaci knihy 2012: War of Souls, která vypráví o tom, že Země má tři sestřičky v alternativních realitách. 21. prosince 2012 se hranice mezi jednotlivými dimenzemi začnou tenčit a rozpoutá se opravdové peklo. Naši vzdálení příbuzní totiž nejsou zas takoví humanisté, jak bychom si mohli myslet. Snímek měl režírovat Michael Bay, což zajišťovalo nejen přísun dobře propečené destrukce, ale také parádní vizuál a mohutný rozpočet. Emmerich byl ale rychlejší a když po něm skočila Sony, uvědomili si u Paramountu, že natočit druhé Transformery je možná lepší a bezpečnější nápad. Ego si tak Bay utužil alespoň pošťuchováním s McGho čtvrtým Terminátorem.

Emmerichova tradičnější verze o popraskání zemské kůry a následné potopě, tak měla volnou cestu. Je zajímavé, že Rolandova studentská prvotina se zabývá podobným tématem. Princip Noemovy Archy (1984) vypráví příběh astronauta experimentální kosmické stanice zvané Archa, která umí měnit počasí kdekoliv na světě. Vědecký projekt by však mohl na zemském povrchu rozpoutat apokalypsu plnou tornád, zemětřesení a potop, pokud by padl do nesprávných rukou. Jediným bezpečným místem by pak byla právě oběžná dráha. Jak něco podobně opulentního natočit za studentský rozpočet? Emmerich nebyl troškař ani v devětadvaceti. Zatímco ostatní studenti na své absolventské filmy sehnali kolem 20 000 marek, Emmerich žebral u externích sponzorů a nakonec čerpal částku 1,2 milionu marek (v té době asi 600 tisíc dolarů - "jen" desetkrát méně než Cameronův Terminátor ze stejného roku). Film slavil úspěch na berlínském festivalu a byl prodán do dvaceti dalších zemí.

Chcete mě?

Všechny Emmerichovy filmy bez výjimky byly výdělečné - Univerzální voják (rozpočet 23M, tržby 102M), Hvězdná brána (55M, 196M), Patriot (110M/215M), Godzilla (130M, 379M), Den poté (130M, 574M), dokonce i prokleté 10,000 B.C. s nafouknutým stamilionovým rozpočtem dokázalo vydělat 269 milionů. Jedná se pouze o tržby z kin (např. Den poté na DVD vydělal dalších 110 milionů). Kdykoliv se Emmerich pustil do čistě katastrofického filmu, peníze se sypaly dvojnásob. To je případ právě Dne poté, ale hlavně Dne nezávislosti. Ten celosvětově vydělal přes 800 milionů dolarů a přitom stál mrzkých 75 milionů (stejně jako Bayova Skála, méně než např. Mission: Impossible, Twister, Likvidátor nebo konkurenční Mars útočí). To Emmericha etablovalo v extralize režisérů, kteří si mohou diktovat podmínky. I proto jsme v úvodu trochu kacířsky použili slovo nezávislák. Bez vodítka se totiž po Hollywoodu může pohybovat jen pár režisérů. Jejich jméno a tržby posledních dvou tří filmů pak reflektují, co a hlavně kolik si mohou dovolit.

Spielberg, Jackson, Shyamalan, Raimi, Singer... tržní pravidla fungují u všech, jak jsme mohli v posledních letech vidět. Kdo měl průšvih, musel se vyšvihnout zpátky do sedla nějakým tím odpustkem, ať už producentům (Jackson po nešťastném King Kongovi radši sáhnul po komorních Lovely Bones a pak se začal bratřit se Spielbergem) nebo fanouškům (Raimiho Stáhni mě do pekla po nepříliš chváleném, ale komerčně úspěšném třetím Spider-Manovi).

Kdo má průšvihů víc, musí se vracet k osvědčeným žánrům, případně snižovat své nároky. Takový Shyamalan si po Šestém smyslu a Vyvoleném mohl dovolit obsadit kohokoliv a natočit třeba film o zpívajícím toaletním papíru. Prostě se zavřel v pracovně a po pár měsících nabídl studiu scénář. Dokud měl šokující pointu na konci a Shyamalanovo jméno v příslušné kolonce, odkývalo se vše předem, přičemž výši rozpočtu částečně určovalo Shyamalanovo jméno, částečně obsazení.

Právě na Shyamalanově sestupu je nejlépe vidět, jak dnešní Hollywood funguje. Šestý smysl, Vyvolený a Znamení byly obrovské komerční úspěchy. Napětí, hra s divákem, ale také hvězdy v hlavních rolích. U Vesnice Shyamalan poprvé formulku narušil, když obsadil Joaquina Phoenixe, Bryce Dallas Howad a Adriena Brodyho. V té době už měl Shy pověst filmaře, který rád šokuje pointami, takže se na internetu objevila spousta spoilerů, ale premiérový víkend to neohrozilo - pěkných 50 milionů dolarů. Problémem byl náhlý sešup o následujícím víkendu (67% dolů, v roce 2004 nevídané) a slabší recenze. Film si na sebe vydělal, ale bráno severoamerickými měřítky, zájem o Shyamalana začal ochabovat. Jeho další scénář, Ženu ve vodě, tak u Disneyho - jeho tradičního chlebodárce - odmítli. Warneři se nakonec nad problematickým projektem smilovali a ve výsledku je to stálo 80 milionů dolarů. Tolik film prodělal po tržbách z kina i DVD. Obsazení Paula Giamattiho do hlavní role a marketing lákající na "tak trochu jinou pohádku" jednoduše selhaly.

Shyamalan se tedy vrátil k thrilleru a sepsal scénář jménem Green Effect. Žádné ze studií najednou nemělo zájem a Foxové (známí to všežravci) ho nakonec natočili podle zásadně přepsaného scénáře, s Markem Wahlbergem v hlavní roli, za menší než skromný rozpočet. Film měl tragické recenze, ale působivá kampaň, stavějící na eRkovém ratingu a návratu mistra napětí, zjevně zabrala. Film vydělal a Foxové Shyamalanovi přiklepli adaptaci kultovního dětského seriálu Avatar: The Last Airbender (do kin půjde bez prvního slova v názvu, logicky). Rozpočet kolem 100 milionů a premiéra na Den nezávislosti v roce 2010. Může to být návrat do první ligy, částečně zaplacený předem (animovaná předloha je dlouhodobým hitem). Tahle "otočka" po několika zakopnutích ale trvala pět let a Shy ještě pořád nemá nic jisté.

Ničím rád, je to na mě doufám znát

Proč tak dlouhá odbočka? I Emmerich patří do zmíněné extraligy režisérů, scenáristů a producentů, co jednoduše odfičí do studovny nebo na exotický ostrov, sepíší nápady, odprezentují je studiu a řeknou si o tolik a tolik peněz. Ne pro sebe, ale na celý film. A při pohledu na Rolandův potenciál, zejména v Evropě (točí nejameričtější filmy, ale s výjimkou Patriota - filmu z americké občanské války - se na ně vždycky chodí nejmíň právě za velkou louží), není těžké pochopit, proč mu studia nedávají košem, ačkoliv se neohání velkými hvězdami (ty suplují zničené památky) a scénáře si píše na koleně s kamarády, kteří k psaní zběhli z jiných profesí - Dean Devlin byl herec, Harald Kloser zase hudební skladatel, ostatně kromě scénáře k 2012 zvládnul i soundtrack, jehož recenzi přineseme v dohledné době.

Dialogy podle toho občas vypadají, ale vždycky na nich vidíte, že se chlapci hlavně chtějí dobře bavit. Jak moc se baví publikum, to záleží na jeho vkusu a toleranci. Je jasné, že Emmerich má stejně jako Bay povolený řetěz na maximum. Když chce zničit Vatikán, nehne nikdo ze studiových hlavounů ani brvou. V Sony dokonce naznačili, že Ron Howard nedávno vyráběl virtuální kulisy pro Anděle a démony, takže by se daly použít. A rozmetat na prach.

Jestli je horší Emmerichův hláškující Rus nebo Bayovy robodvojčata, to si musíte rozhodnout v kině, důležité je, že o 2012 se vedla aukční bitva, ve které lítaly vzduchem obří částky. Sony nakonec snímek dostala, když navrch přislíbila rozpočet 200 milionů a lukrativní letní post. Foxové, producenti Dne nezávislosti a Dne poté odešli s prázdnou, ale vzhledem k tomu, že musí pumpovat 300 milionů do Avatara, asi by stejně neměli peněz nazbyt. Sony nakonec snímek přesunula z července na listopad, kde si podle svých vlastních slov buduje speciální podzimní pozici (vydlážděnou bondovkami), ale Emmerich se nemusí bát o ideální podmínky. Masivní nasazení v českých kinech je dědictvím obří americké kampaně. Na domácím poli se dá očekávat nasazení do 4400 kin (rekord drží Potter s 4456 kiny). O marketingu nejlépe vypovídá masová televizní akce z 1. října, kdy Sony napumpovala do hlavního vysílacího času desítek stanic dvouminutový trailer. Zásahová zóna? 110 milionů diváků v Americe, další desítky milionů v okolních zemích, Anglii a Francii. VŠICHNI byli varováni.

Vy ostatně taky. Nemusím být prorok, abych si tipnul, že se 2012 zaplatí během několika týdnů. A Emmerich si bude moci s klidem zaprodukovat televizní sequel (2013) a vydělané peníze vrazit do producentského podílu na dalším filmu. Můžete na to nadávat, můžete s tím nesouhlasit, ale tenhle ničitel zůstane nezničitelný, dokud neudělá opravdu pořádnou botu. A zatím to vypadá, alespoň podle předpovědí Mayů, že Emmerich bude točit blockbustery do skonání světa. A pravděpodobně i pár let po něm.