Aktuálně uváděný District 9 totiž ve Státech šel do kin s titulkem Peter Jackson's District 9, což by u mnoha diváků mohlo vzbudit dojem, že Jackson nejel snímek financoval, ale také stál talentovanému debutantovi za zadkem, opravoval jeho chyby a... že je to vlastně celé jen a jen jeho zásluha.

To je ostatně častý problém snímků zaštítěných slavnými jmény. Výměnou za nesrovnatelně vyšší šance na komerční úspěch mladí a začínající autoři obětují notný kus svého ega. V drtivé většině případů je to výnosný obchod, protože mají šanci prosadit se bez podobných berliček na dalších produkcích. Peter Jackson by mohl vyprávět. Jeho první větší film, Přízraky (1996), šel do amerických kin pod názvem Robert Zemeckis Presents: The Frighteners. Zemeckis tenkrát po Jacksonovi chtěl jen scénář pro jednu epizodu do sériálové řady Tales from the Crypt, ale scénář byl natolik zajímavý, že autor Návratu do budoucnosti zajistil nejen slušné obsazení (Michael J. Fox), ale také třicet milionů dolarů rozpočtu. Film bohužel propadl a Jackson si udělal jméno až o pět let později na Pánovi prstenů.

Na Zemeckisovu štědrost ovšem nikdy nezapomněl a rozhodl se oplácet dalším v řadě stejnou mincí. Poté, co ztroskotala vyjednávání ohledně Halo, nikoliv na nedostatečné klasifikaci Neilla Blomkampa nebo přepáleném rozpočtu (i když i na tom asi něco bude), ale na neshodách mezi dvěma velkými studii, slíbil Jackson Blomkampovi, že bude režírovat, i kdyby padaly trakaře. Dal mu stejných třicet milionů jako tehdy jemu věnoval Zemeckis, a poslal ho domů psát scénář. Blomkamp se vrátil s rozepsanou verzí svého kraťasu Alive in Joburg a... zbytek je historie, navíc podepřená spíš agresivním marketingem, který po Monstru znovu dokázal, že útok na všech frontách (internet, nejrůznější cony, plakáty a grafitti na ulicích) se může v případě záhadné, nezávislé sci-fi vyplatit. District 9 vydělal za první víkend 37 milionů dolarů a v Americe už překonal stamilionovou hranici. Většina evropských premiér ho teprve čeká, takže tržby někam ke 160-170 milionům nejsou vyloučeny. Přičtěte si zisky z videodistribuce a máte tu komerční velehit.

A také splněný sen nezávislého filmaře. Jackson měl nad projektem absolutní kontrolu a studiu ho nabídnul jako finální produkt. Blomkampa prý směroval jen minimálně, takže měl mladý filmař absolutní svobodu jak během natáčení, tak během postprodukce. V současném Hollywoodu je podobný styl práce nemyslitelný, stejně jako natočení trikové sci-fi za třicet milionů. I proto je District 9 malým zázrakem hned z několika důvodů. Někteří by ho chtěli napodobit, třeba Ridley Scott si zkoušel vydupat videoklipaře Carla Erika Rinche jako režiséra nového Vetřelce, ale studio zakročilo a prohlásilo, že buď Vetřelec se Scottem nebo nic. U navazování na takhle slavnou sérii se opatrnost dá pochopit, ale může nám někdo vysvětlit proč AvP 2 točilo pomatené duo bratří Straussů?

Blomkamp měl zkrátka velkou dávku štěstí a navíc, pokud začne rychle točit (třeba sequel k Districtu), přestanou z něj všichni dělat Jacksonova zlatého hocha. A bez ohledu na to, co jsem na jeho adresu kdysi kdesi řekl, ten kluk na to prostě má. Rozhodně na to má i pár dalších tvůrců. Ti se však nikdy nevymaní z kletby, kterou na ně slavné jméno uvrhlo.

Největším zkázonošem v tomto ohledu je asi Quentin Tarantino a jeho velká, upřímná láska k asijské kinematografii. Hrdina od Zhang Yimoua by bez něj určitě těch 18 milionů za první víkend neudělal. Ale nebýt titulku Quentin Tarantino's Hero, určitě by se spousta lidí v diskuzích neptala, proč Tarantino točí film v čínštině a proč jsou v něm lepší akční scény než v Kill Bill. Podobně Quentin "pomohl" akční pecce Iron Monkey od Yuen Woo-Pinga (uvedené sedm let po jejím vzniku, zřejmě revanš právě za Kill Bill) nebo Tom Yum Goong, jenž běžel ve Státech jako The Protector. Naštěstí moc nevydělal, takže Weinsteini od podobného "podepisování" filmů ustoupili. Quentina to ale nezastavilo, tlačí dopředu Eliho Rotha (Quentin Tarantino Presents Hostel, Hostel II) a vesele podepisuje alespoň Hellride s Michaelem Madsenem.

Ještě horší ale je, když se jméno producenta nebo hlavního herce dostane rovnou do názvu snímku. Čeští překladatelé mají v tomto směru hned dva velké vroubky. První je, už podle jména, První rána Jackieho Chana (pův. Jackie Chan's First Strike), relativně povedený Chanův akčňák, točený už za západní peníze. Tam ale Jackie alespoň hraje, Ukradené Vánoce Tima Burtona naopak Tim Burton viděl ledatak z producentského křesla, zatímco všechno odmyslel, odanimoval a oddřel Henry Selick. Jedna z největších křivd filmové historie byla letos alespoň částečně napravena, když Selick natočil (za sebe) Koralínu. Ukradené Vánoce ale Selickovi opravdu ukradli. Pozor by si měl dávat i Shane Acker, jehož "pseudo-stop-motion" animák Číslo 9 produkoval Burton spolu s Timurem Bekmambetovem. Ackerovo jméno je na plakátu až na třetím místě a i v rozhovorech zabírá Burton víc místa, než vizionářský režisér. Takže pozor na to. Zvlášť když třicetimilionový animák zatím v pokladnách kin sbírá jenom drobné a pravděpodobně se horko těžko zaplatí. Na druhou stranu, jestli skončí v červených číslech, nebude se k němu hlásit vůbec nikdo.

A co u nás? Peníze nikdo na rozhazování nemá a videoklipoví režiséři buď zůstávají u videoklipů nebo točí po víkendech v sousedově lese krvavé horory. Uvažujte o dvou cestách. Jedna stojí peníze (zainvestujte si to sami a pak to nabídněte Levným knihám na distribuci a objeďte s tím trhy na slavných festivalech (Cannes, Benátky, Toronto, Sundance)), druhá vyžaduje talent a trpělivost - i když těžko říct čeho víc. Zkrátka se musíte přihlásit na FAMU, začít studovat a budovat kontakty. Mezi pedagogy najdete řadu vlivných osobností (producenti, režiséři), takže znáte to... švěstičky ze zahrádky, krváky natočené s příbuzenstvem na dovolené u moře a to by bylo, aby to nebylo. Hlavně dejte pozor, aby se pod váš film nechtěl podepsat Zdeněk Troška.

Což mi připomíná, že někdy příští týden bychom měli přinést rozhovor s člověkem, zodpovědným za Den draka. Pokud vás zaujala ukázka k prvnímu českému čistokrevnému kung-fu snímku, máte se na co těšit.