Dočkali jsme se. Po dlouhých měsících proklínání i adorování, předčasného vzteku i toužebně očekávané slasti, vstupuje Terminator Salvation do českých kin. Ještě před dvěma lety jsme se posmívali, když parta záhadných investorů, ukrývající se pod záhadným jménem Halcyon, oznámila, že hodlá Terminátora přivézt zpátky k životu. Jejich velkohubá prohlášení o trilogii, apokalypse a obřím rozpočtu si o škodolibé reakce přímo říkala. Jenže pak se začalo mluvit o dvousetmilionové finanční podpoře. O zájmu studií. O Christianu Baleovi. Z otloukánka rázem vyrostl jeden z největších hráčů letní sezóny roku 2009. A my s první klapkou definitivně nastoupili do vlaku, který mohl stejně tak končit v nebi i v pekle.

Přitom ještě v devadesátých letech byla terminátoří značka neodmyslitelně spjata se jménem Jamese Camerona. Terminátor 2, nejdražší film své doby, vygeneroval taková čísla, že studio by snad ani nedovolilo komukoliv jinému Skynet byť jen okukovat. Cameron trojku sliboval, ale nakonec neodolal vábení Titaniku a prohlásil, že alternativní konec (k vidění na DVD) uzavírá celou mytologii a že je tedy s kovovými zabijáky z budoucnosti jednou pro vždy hotov. Přizvukoval mu i Arnold, ale když se v roce 2002 nabídka opět objevila na stole, poradil mu Cameron, ať do toho jde, ale ať producenty pořádně vyždíme. Arnold dostal 30 milionů dolarů, procenta ze zisku a film dobře posloužil jeho volební kampani. S dvousetmilionovým rozpočtem šlo o nejdražší nezávisle financovaný film vůbec, což je rekord, který od té doby dokázal vyrovnat jen jediný projekt: Terminator Salvation.

Jejich geneze (a barevná škála) snad nemohla být odlišnější. Třetího Terminátora si producenti vydupali (vycucali) během minuty, ve chvíli, kdy Arnold podepsal smlouvu. Kombinovaly se elementy z knižních zpracování terminátořího universa (série T2 od S.M. Stirlinga), vyškrtávaly se nespolupracující postavy (Sarah Connor) a posouvaly se důležité kapitoly Cameronova sci-fi odkazu - datum Soudného dne, podoba Skynetu, charakter Johna Connora. To všechno se rýsovalo od nuly. Možná proto má po letech Terminátor 3 nádech komedie, jakkoliv se tvrdohlavě snažil, aby ho fanoušci brali vážně. Mostowovy barvičky, Arnoldovo tajtrlíkování a tápající herci ve vedlejších rolích, to všechno posunulo Terminátora jinam. Strach a napětí vystřídala nostalgie a laciné vtípky na adresu klasik. Navzdory eRkovému ratingu jste se tak maximálně báli o to, zda bude Arnie i po letech vypadat dobře nahý.

Na rozdíl od nemastného, neslaného odkazu Salvation (ano, je to první díl trilogie a šéfkuchař teprve dorazí, ale o tom až později) se však třetímu dílu podařil v samotném závěru husarský kousek. Po rozpačitém Nicku Stahlovi, nepříliš věrohodné robomodelce T-X a zoufale chybějící Sarah Connor dokázal Jonathan Mostow v posledních pěti minutách vzkřísit zájem o svět, ve kterém nás zotročí mocný počítač. Arnold na tom měl pramalou zásluhu. Byl to záblesk scenáristické křeče, v jehož světle se zračila apokalypsa a vše temné a ošklivé, co přijde po ní. Chladnoucí vzpomínka na Cameronovy flashbacky se opět rozžhavila doběla. Dejte nám čtyřku, dejte nám válku se stroji v přímém přenosu, tak, jak jsme ji nikdy nezažili!

Warnerům nesmíme vyčítat, že na fanoušky nebyli připraveni. Ještě před natáčením třetího dílu se souběžně finišovala zápletka pro čtyřku. Ta se měla odehrávat jen pár měsíců po trojce, předvést guerillu v apokalyptických kulisách a nástup Johna Connora k moci. Jenže předražená trojka vydělala v kinech "jen" 433 milionů dolarů, tj. plus mínus se zaplatila. Přičítat sice musíme ještě příjmy z DVD, TV, knih a merchandisingu, ale Warneři si uvědomili, že značka není v nejlepší formě a uložili ji k ledu, navzdory velké nelibosti Mostowa, který se do dalšího natáčení přímo hrnul.

Dlouhá cesta k poslední řádce


O přepisovaném scénáři jsme toho napovídali dost, ale nahlédnutí do pozadí jeho přípravy vzbuzuje podobnou husí kůži jako ťapání endoskeletonů po atomovkami rozrytém zemském povrchu. První scénář napsali John Brancato a Michael Ferris, autoři třetího dílu, přičemž úzce navazoval na předchozí díl. Jenže jak měsíce běžely a Nick Stahl i Claire Danes couvali, začalo se přepisovat. Děj čtyřky se náhle posunul do roku 2018, aby se dalo na předchozí trilogii navázat z druhé strany. O tom, proč některé T-800 vypadají jako Arnold, už jsme slyšeli ve trojce (i když jen ve vystřižených scénách), takže verze s tím, že to v budoucnosti byl jeden z Connorových mužů, byla mimo, tím spíš, že by se Arnie mohl zdržet jen na pár minut, měl teď přece jenom na starost celou Kalifornii, nejen Hollywood.

Některé věci z finálního scénáře (který se od původního nástřelu liší tak radikálně, že knižní adaptace, vycházející z Brancatova a Ferrisova scénáře, musela být kompletně přepsána) ale přesto zůstaly, což prozrazuje i jeho pracovní název: Project Angel. Ve chvíli, kdy se značka dostala do područí Halcyonu a celá fandovská základna byla zaměstnána tím, jestli ti "zelenáči" vůbec vědí, jak držet kameru, se daly stroje skrytě do pohybu. Tedy ty psací.

První přepis měl na starost Paul Haggis (Crash), který měl z válečné vřavy vypíchnout charaktery Johna Connora a Marcuse Wrighta, s důrazem na druhého jmenovaného. Producenti potřebovali novou hvězdu- nového Arnolda. Zvlášť pokud měla táhnout víc než jeden film. S rostoucím rozpočtem ovšem věděli, že jen přes slavnou značku a naleštěné terminátory film neprodají. Proto obsadili Christiana Balea do role Johna Connora. Malá role s velkou hvězdou? Možná by to tak dopadlo, kdyby produkce nepodcenila Baleovo ego. Následovaly další přepisy a z Connora se postupně stal hlavní hrdina jako za starých dobrých časů. Došlo vlastně k úplnému převrácení pointy, částečně díky vyzrazení té původní na internetu. Kdo film neviděl, ať přeskočí následující dva odstavce.

Původní scénář končil s umírajícím Johnem Connorem, jehož obličej je natažen na tělo cyborga (prvního cyborga v historii série, tj. člověka s implementovanými robosoučástkami, nikoliv naopak... v takovém případě se jedná o humanoidního robota) Marcuse Wrighta. John Connor tak jako idol lidí žije dál a rebelové oblbnou Skynet falešnou pokožkou, přesně tím samým, o co se snažil on. Svým způsobem je to velmi chytré, zvlášť když už víme, že Connor po smrti svých nadřízených (Skynet zlikvidoval jejich ponorku) bude strmě stoupat k pozici nejvyšší a povede celý odboj.

Jenže pointa unikla několik měsíců před premiérou na internet, takže se celá poslední třetina přepisovala. Místo Connora tak nepřežil Marcus. Connorovo děravé srdce je nahrazeno Marcusovým, hrdinská oběť je vykonána a šéf všeho dobra, Mirek Dušín s hlasem Bruce Waynea (Bale si nevšiml, že je na jiném place) může žít navěky. Tedy skoro. Podle toho, co víme, ho Arnie stejně zabije (model T-850 v roce 2032). Poslední záběr sice naznačuje, že by mohlo dojít k JAKÉKOLIV ze dvou verzí, ale pravděpodobné je, že Worthingtona už nikdy neuvidíme. Což je škoda, protože Balea přehrál o dvě míle. Na kořeny jeho postavy ovšem milerádi zapomeneme. Sedí totiž do terminátořího vesmíru asi jako Rumburak do pátého Ramba.

Tak už můžete zase číst všichni... connorovské úpravy do scénáře zanesl Shawn Ryan, zodpovědný za televizní seriál Shield, čímž kvality jednotlivých scenáristů zdánlivě pokryly všechny myslitelné mety. McG měl však kromě spousty podezřelých nápadů, třeba jako vrznout někam Roberta Patricka, ještě jedno eso v rukávě. Díky obsazení Balea mohl přemluvit Jonathana Nolana, scenáristu Temného rytíře, aby se tu a tam přišel podívat na plac. Ve skutečnosti si tam Nolan vždycky sednul a škrtal nebo přepisoval nápady, které Bale s McGm měli po divokých večerech strávených u promítání starších dílů. Možná v tom hrál trochu roli alkohol, možná chtěli vystřihnout poklonu Cameronovi, možná to byla prostě jen banda maníků, nad kterými nikdo nedržel pevnou ruku. Bez debaty zůstává, že to byli, jsou a budou fandové originálu. A to je často ten největší průšvih.


Roste nám tu generace fanoušků

Terminator Salvation je ideově takřka chirurgicky rozsekán na odkazy, vykrádačky a inspirace. Zatímco odkazy spočívají v papouškování starých hlášek v novém podání, což je něco, co nemůžeme filmu vytýkat (I'll be back a Come with me if you want to live se ozve v každém díle, už Cameron recitátory prohazoval), tupé vykrádačky občas donutí obrátit oči v sloup a inspirace rovnou bušit do zdi, protože jakkoliv se McG a jeho scenáristický cirkus snaží, na tohle prostě nemají.

Dekonstrukce filmu je usvědčuje z toho, že si ukousli příliš velké sousto. Zatímco úvod se snaží být svůj a válečnou vřavu s velkorysými efekty odívá do šedivé palety, posílené speciálním kinomateriálem a vykrádačkami Šíleného Maxe (ideově) či Potomků lidí (vizuálně), druhá půle McGho kombinatoriku vyčerpá a duely v terminátoří továrně upomínají (skoro až 1:1) k finále Terminátora 2. Souběžně s tím odhalujeme zásadní zvrat filmu a dobrý pocit z nenáročného letního akčňáku se definitivně bortí pod opožděnou snahou o velké myšlenky. Prezentace Skynetu ve filmu a vynucené propojení historie a současnosti velkého Téčka bohužel pečetí neblahý pocit z toho, jak všechny nové nápady a všichni noví terminátoři působí v tomhle vesmíru křečovitě.

Cameron dokázal najít uvěřitelnou vnitřní logiku i v komplikovaném krocení časových linií a alternativních realit, McG si oproti tomu nedokáže poradit s postapokalyptickou budoucností, jenž byla v hrubých rysech načrtnuta už v prvních záběrech jedničky. Příliš velký prostor pro fantazii způsobil, že dvě trilogie budou navěky nekompatibilní. Průšvih je, že na rozdíl od Star Wars v nich vystupují stejné postavy (John Connor, Kate Brewster, Kyle Reese, Skynet, T-800 model 101), zatímco vše ostatní se změnilo. Lidé za kamerou, lidé před kamerou, technologie, poselství.

A přesto je to pokračování, nikoliv remake, což vám nedává na vybranou. Wolverinea můžete ignorovat, ale pořád v něm bude Hugh Jackman. Epizodu I můžete nenávidět, ale pořád bude Lucasova. U Hulka, Supermana, Planety opic, Bonda nebo King Konga nebo ještě teplého Star Treku si jednoduše můžete zvolit, která verze vám sedne víc. Všechny ty filmy točili fanoušci originálu, ale vždy se buď distancovali nebo pokorně opisovali. Čtvrtý Terminátor chce zvládnout obojí, a tak ho na chvost série neposílá McG a jeho režijní styl, jako spíš snaha sedět na dvou židlích. Vždycky jsem měl sequely za menší zlo, protože operují v určitých mantinelech. Jenže Terminátor 4 je boří, paradoxně z fandovské lásky k sérii a touze přinést svojí trošku do milovaného vesmíru. Tohle ale není nošení dříví do lesa. Mnohem spíš to připomíná nasazení kůrovce.

Čas je nejlepší doktor

O tom jestli bude tenhle "škůdce" řádit dál, se rozhoduje právě teď. Halcyon samozřejmě s pátým filmem počítal předem a herci mají ve smlouvách klauzuli o sequelech, ale první víkend byl celkem vlažný, a tak se bude rozhodovat v Evropě a Asii. Jenže vypočítat, kdy bude Terminátor 4 v plusu, je složitější, než by se mohlo zdát. Halcyon prodal distribuční práva Warnerům (USA) a Sony (ostatní teritoria). Celkem mu to vyneslo 160 milionů a další desítky měl za product placement, merchandising a další propagaci oprášené značky. Skoro by se dalo věřit, že film je zaplacený, teď už se čeká jen na zisk. To ovšem platí jen pro Halcyon, Warneři musejí dostat zpátky svých 60 milionů (v kinech ekvivalent 120 milionů) a Sony rovných 100 milionů (tj. 200). A aby vůbec studia měla zájem o distribuci pětky, musí si Terminátor sáhnout alespoň na 450 milionů celosvětově. Je to odvážný plán, zvlášť když trojka utržila ještě o něco méně (s téměř identickým otvíracím víkendem).

Takže co teď? Warneři už svou šanci prošvihli a v Americe film pravděpodobně sáhne někam ke 140-150 milionům - tj. jako trojka. Sony nasazuje film až o tomto víkendu, aby unikla velmi silným Andělům a démonům. A pálí ze všech zbraní, což dokazuje i klip, ve kterém odhaluje účast Arnolda Schwarzeneggera. V kinech to mělo být překvapení pro fanoušky, ale studio je nejdřív do těch sálů potřebuje dostat. Arnie tak kroutí hlavou v oficiálním spotu, který pokryvá v podstatě sto procent jeho účasti ve filmu. Ale aťsi... přes všechnu kritiku přeju Salvation, aby k odklepnutí pětky přispěla, a tím umožnila trilogii druhou šanci, opravný pokus a snad i pořádné nadechnutí. Jestli to bude slepá ulička, bude to mít Terminátor za pár let (a on se vrátí, má to v genech) zas o něco těžší. Máme teď pokryté časové období 1984-2004, 2029-2032, a teď i 2018. Jinými slovy pěkný bordel, ale pořád lepší do toho strčit celou ruku, než si nechat ufiknout dva prsty a časem je oplakat, tak jako AvP 1 a 2. Článek se hodí zakončit alibistickým: "Co čekáte od pátého dílu?" Fandovská diskuze, která se rozhoří, totiž bude tím nejvěrnějším předobrazem čtyřky, kterou platili, točili a prodávali právě fanoušci prvních dvou dílů. Tak do toho, možná znovu přijdeme na to, že papír, na rozdíl od stříbrného plátna, snese všechno.