Pochvaly a pohlavky si získaly na frekvenci MovieZone FM docela slušnou popularitu, proto nastal čas oprášit jejich formát a vyrukovat s ním mezi písmenka. Systém zůstává stejný. Jednou za měsíc (či dva, či tři...) budeme rozdávat červené a černé puntíky, na vás bude s námi souhlasit nebo hlasitě protestovat. Kdo nám padl do oka tentokrát?

Cival

Pochvala: První kanál TV Prima se nám sice nezvrávoral, přesto bych na tuhle adresu rád poslal výjimečně pochvalu. Proč? Protože jejich druhý program, schovaný pod slůvkem COOL vypadá o řád zajímavěji než Nova Cinema. Cool upoutávky, cool grafika, cool seriály, od Futuramy přes 30 Rock až po Chucka. Aneb my neználci si můžeme konečně doplnit mezery. Snad vydrží palec nahoře i po ostrém aprílovém startu.

Pohlavek: Štve mě, že na pomalém YouTube umazávají zvuk ze spousty videí (nic proti autorským právům, ale...). Štve mě, že si Vin Diesel ani po deseti letech nepřipadá trapnej se svýma řečičkama o Hannibalovi a Riddickovi. Ale suverénně nejvíc mě dostává - díky digitalizaci zčerstva naladěná - televize JOJ. Ne že by východní sousedé neměli výrazně vytuněnější grafiku, ukázky i reklamní předěly, ne že by se netěšili z více dobrých filmů. Ale to, co se skrývá pod souslovím "nejvíc slovenských seriálů je na Jojke", tomu teprve říkám nátěr (zlatí Policajti z předměstí). Ještě pikantnější je psychologická obdoba pekla Lenssen a spol. ve které doktorka Hermanová radí, jak zbavit syna pomočování apod. Nic proti dobře míněným radám, ale udělat z toho hodinový napínák o několika zvratech a vedlejších postavách, to beru jako znamení, že se svět definitivně zbláznil.

imf

Pochvala: Feru Feničovi. Za to, že rozeběhnul další Febiofest i bez podpory České televize a ještě měl "koule" na to, aby mailovou komunikaci s jejím mluvčím poslal do médií a odhalil tak alespoň částečně vyděračské praktiky molochu, který většina z nás sponzoruje koncesionářskými poplatky. Na Febiofestu je sice vidět spíš zkušená ruka festivalových intelektuálů a šťavnaté hollywoodské předpremiéry nebo půlnoční béčka definitivně mizí z osnov, ale buďme za něj rádi. Vedle MFFKV je to druhá největší filmová akce roku a za většinou obyvatel (větších měst) přijede až pod nos. Dneska začaly předprodeje, takže na záchranu nejlepších míst je možná už pozdě, ale zbytek lístků se dá rezervovat i online, takže možná ještě leccos stihnete. Ferovi každopádně díky za další kolečko, i když bylo tentokrát asi hodně vydřené. Myslete na to, až se budete rozhodovat, zda jít na pět nebo deset filmů.

Pohlavek: Johnu Wooovi za to, že dopustil, aby se vlna pitomých remaků, restartů a prequelů přehoupla i do Asie. Když s Chow Yun-Fatem vyslyšel nářky herní obce a vyrobil gamesnické pokračování Hard-Boiled jménem Stranglehold, brali jsme to s nadsázkou. Virtuální inspektor Tequila vypadal jako před lety, všechno hezky bouchalo a počet mrtvol Wooovi necenzurovali zlobiví producenti. Měli jsme být chytřejší a uvědomit si, že úspěšné hry končí opět v síti filmových producentů. Udělat z herního pokračování filmu prequelovou adaptaci patří k těm vůbec nejblbějším za hodně dlouhou dobu. Zhruba čtyřiadvacet hodin vydržela mylná informace o tom, že Chow i Woo jsou na palubě a budou se snažit z konceptu vymáčknout maximum. Oba nakonec jen produkují a jestli se Chow ve filmu mihne, bude to za odměnu. Ukazováčky si na spouštích věrných berett oddělá někdo mladší (skutečného Chowa totiž zas tak snadno neomladíte) a celé to pravděpodobně nebude stát za nic. Je mi sedmadvacet a doufal jsem, že nad likvidací klasik, které tvořily můj filmový vkus budu nadávat až v důchodu. Zjevně jsem se přepočítal.

k0C0UR

Pochvala: Ano, budu se opakovat – hlavní večer Českých lvů měl po zhruba deseti letech spád, úroveň a nebyl jen snůškou trapných výstupů oblíbenců Petra Vachlera s velmi osobitým smyslem pro humor. Bolek zazářil úžasným utřením Deány Jakubiskové, Anna stylovou rapovou performance a oba dohromady pak příjemným rodinným pošťuchováním, které jen výjimečně klouzalo do roviny rozpačité estrády. Jen houšť a Český lev se snad už konečně vymaní ze sevření tradičního každoročního pošťuchování a posmívání. Živé dojmy v naší reportáži. Podstatně větší ovace pak náleží zpětně i letošní oscarové show, kterou Hugh Jackman hned v úvodu rozpálil způsobem nevídaným. I Oscaři byli letos subjektivně mnohem rychlejší a méně „zdržovací“. Hláška „jen houšť“ je ale na tomhle místě asi zbytečná – v Americe nemají svého Petra Vachlera. Zbývá dodat pouze jediné – Jackman for president!

Pohlavek: Pekelná koncepce a náplň nové „naší-vaší“ televize TV Barrandov jen upomíná na to, že provozovat kvalitní vysílání nemůže jen tak kdekdo a že moderátorem není automaticky každý trouba z ulice, který umí otevřít pusu. Vynechám komentáře přibližně k deseti pořadům, nad kterými zůstává rozum stát a přesunu se rovnou k tomu nejlepšímu – pořadu Ukaž se, jehož se jako jeden z prvních hostů zúčastnil František Fuka. Kompletní půlhodinový záznam najdete zde. Doporučuji absolvovat celý díl i přes notnou fyzickou bolest nabírající na síle – přinese vám to do života spoustu nového a užitečného. Oceníte pravdivost rčení o tom, že vždycky může být hůř a budete svědky vpravdě heroického výkonu, kdy František Fuka NErozbije hubu frikulínskému moderátorovi, který je na rozbití huby desetkrát do minuty. A je jednoduše neuvěřitelný.

Mr. Hlad

Pochvala: Pochvala možná trošku překvapivě míří k tvůrcům veselé taškařice LÍBÁŠ JAKO BŮH. Nebojte se, nebudu chválit film, popravdě jsem ho ani neviděl, ale co se musí jednoznačně ocenit, je schopnost tohle dílko prodat. Podle upoutávek a reakcí kolegů to vypadá, že Marie Poledňáková natočila stoprocentní hovadinu, ale trailery s čůrajícími dětmi a samoúčelnými vulgaritami byly v kinech už dlouho před premiérou, rozhovory s tvůrci by člověk našel snad i v Ábíčku a režisérka se navíc obklopila herci, které onen mýtický „průměrný český divák“ zná a má je rád. Téma navíc bylo ideálně zvolené tak, aby se po něm čtyřicátníci, kteří chodí do kina na „hezké české filmy o nás a ne na ty americké plné násilí“ utloukli. Natočit srágoru u nás umí skoro každý, prodat ji a donutit lidi, aby se jim líbila, se ale naposledy v takovémhle měřítku povedlo snad jen Zdeňku „Kameňáku“ Troškovi. Nemám z téhle pochvaly radost, ale zasloužená je. Příště ale prosím, aby se podobné péče dostalo filmu, který si ji zaslouží.

Pohlavek: Pohlavek směřuje tentokrát k televizi Prima. Ta přišla s několika novými pořady a i když takové Ano, šéfe! se rozhodně povedlo, stále je tu patrné zaměření na pologramotného diváka. Po Hádej, kdo jsem (soutěžící kývá hlavou „ano“ a „ne“) a Ber nebo Neber (soutěžící říká čísla od jedné do dvaceti) se objevilo čiré zlo s názvem VÍM, COS DĚLAL V PÁTEK. Zkoušet uspět v jednadvacátém století s pořadem o hypnóze, v němž extrémně otravný moderátor vyslýchá mizerně hrající neherce (jestli jsou to profesionální herci, tak doporučuji okamžité vyhoštění  na Ohňovou zemi), nechává dospělou ženskou chovat se jako šestileté dítě a předstírat, že je to celé ukrutná zábava, je jednoduše zvěrstvo. Člověk aby se dneska bál vůbec zapnout televizi.

st39.6

Pochvala: STUDIU WARNER BROS. za to, že si cení svých filmových klasik. Když si fanoušci vysokého rozlišení stěžují, že se na Blu-rayi ještě neobjevily ty největší pecky Hollywoodu, zřejmě netuší, jak obtížný proces dostat takový film na BD doprovází. George Feltenstein z WB Home Video si nedávno dal záležet a odpověděl na podobné výkřiky. Warneři jsou si vědomi toho, že divákům filmy chybí a proto vysvětlili celý proces. Většina masterů starších filmů je totiž pro HD prezentaci nedostatečná a neznamená to, že se jen vezme původní negativ a znovu nascanuje. Kdepak, to je jen začátek, nehledě na to, že najít správné zdrojové materiály je občas umění. Negativy se po scanu musejí digitálně čistit a až pak jsou připraveny pro nové releasy. Takový proces zabere měsíce práce a vyjde na statisíce, občas suma přešlápne i milionek dolarů. Divte se pak, že to filmům do našich skříněk trvá tak dlouho. Právě proto ale oceňuji, že se právě Warneři pouštějí do nemalého množství restauračních procesů u pecek jako Jih proti Severu, Čaroděj ze země Oz, Lawrence z Arábie, Občan Kane, Okno do dvora, Na sever severozápadní linkou, Ben hur, Zpívání v dešti a spousty dalších. Když už člověk ví, jaké do toho tečou peníze a čas, dokáže pak ocenit, když mu film přistane v přehrávači.

Pohlavek: ZPRAVODAJSTVÍ TV NOVA. Když jsem naposledy pohlavkoval nováky za jejich zpravodajství, bylo to za honění jejich techno-trika a zbytečné přerušování programu prezidentskou volbou-nevolbou. Už tehdá mi bylo jasné, že se k nim jednoho krásného dne vrátím. Zpravodajské vstupy totiž posledních pár měsíců tak moc tlačí na pilu, až to přestává být snesitelné. Jsme sice zvyklí na to, že se jedná o komerční jedničku a jako taková si musí zprávy mírně přibarvovat, jenže poslední dobou se z nováckých zpráv stává špatný žert hraničící se sebeparodií. Spoty hrající na lidské emoce, lítostivé zabarvení moderátorova hlasu, zpomalovačky, hudba z romantických dojáků. Kde to, sakra, jsme? Pokaždé, když podobně zohavenou zprávu vidím, mám chuť zaběhnout na Barrandov a někoho pořádně profackovat. Tohle přece na lidi nemůže fungovat, tohle je nemůže každý den dostávat k televizi. Upřímně je mi z Televizních novin zle.