Vítejte u nové rubriky, která s lupou v ruce zkoumá filmové dějiny nebo alespoň to, co se skrývá pod třičkem akčních borců. :) Ne, dneska to vážně bude trochu netradiční, ale jinak by se tenhle občasník měl ohlížet do minulosti i budoucnosti a sem tam vypíchnout nějaký trend (jak vypadalo cestování v čase dřív a jak ještě dřív než tehdy) nebo pronásledovat herce od dětských střevíců ke důchodcovských pantoflům. Zkrátka s námi projedete historií jako nůž máslem. Nebude to tak bolestivé jako hodiny dějepisu a pro ty nesoustředěné máme i spoustu obrázků. Tak ať se vám tu líbí.

Povinný úvod máme za sebou a teď hurá na pekáče, resp. six-packy. Proč zrovna tohle téma? Protože je v moderním Hollywoodu jednoznačně na ústupu. Zatímco v osmdesátých letech měl každý hrdina na bicepsu minimálně zájezdní restauraci a pole kukuřice, případně se na jeho břišních svalech daly strouhat hřebíky, s devadesátkami přišel odliv testosteronu a víc než na sílu se spoléhalo na intelekt a dobré vystupování. Není divu, že Arnold utekl do politiky a Sly čekal, než mraky přejdou. Někteří tak rozumní nebyli a zákaz sundavání triček před kamerou stál Jean-Claude Van Dammea slibně rozjetou kariéru. Po krátké oddechovce to zkusili jiní, ale pohořeli a teď si léčí modřiny v komediích pro děti. Dwayne Johnson a Vin Diesel možná stihli natočit dva, tři filmy, ve kterých "bicáky" fackovaly diváky, ale jejich účetní z toho radost neměli.

Doba drze vypracovaných a nafouklých těl je zkrátka definitivně pryč. To ale neznamená, že by z kin zmizeli namakaní borci. Jenom už mají prostě jiné rozměry. U Van Dammea jste věděli, že si bude muset sundat tričko, protože si ty svaly pěstoval místo hereckého talentu. Průměrný svalovec ale dneska skrývá svojí výbavu pod značkovým sakem a snaží se alespoň trochu hrát, aby mohl paže zapojit do akce jenom jako třešničku na dortu. U některých z nich vás to pak může šokovat, protože jste o jejich posilovkovém turné ani nevěděli a hle, najednou mají svaly snad i na prostředníčku. Právě těmhle změnám se budeme dneska věnovat, protože jakkoliv mají ti kluci špičkové trenéry, dokonalou stravu a mohou svému tělu dopřát královskou péči (a dřinu) čtyřiadvacet hodin denně, některé "make-overy" jsou jednoduše hodny smeknutí.

Ano, začneme Jasonem Stathamem. Já vás varoval. Pro některé z vás je to sice takový ten ťulpas seagalovského typu a hlavně drsňák, který už do kin vstupoval se šlachovitě-svalnatou genetickou výbavou (ostatně je původním povoláním profesionální sportovec), ale pro role v Rallye smrti a třetím Kurýrovi se nechal prohnat brutálním tréninkem podle vzoru Třístovky a teď chodí po světě s tříprocentním podílem tuku v těle. Což je nebezpečné i pro něj, ale vyrábí mu to na těle velmi zajímavé zákruty. Porovnejte fotku z mládí (vlevo) s aktuální formou (vpravo).

Je to taková malá úprava, ostatně přesně v duchu Daniela Craiga a Gerarda Butlera. I ti museli dřít jako koně, aby svoje už tak solidní fyzičky (o Craigovi nebo Butlerovi jste před Bondem a Třístovkou nemohli tvrdit, že jsou "sušinky") posunuli do elitní třídy. Tyhle porovnáčky možná nevypadají nějak super, ale kdo viděl, co se dělo v zákulisí Třístovky, ten moc dobře ví, že ty "buchty" se nenapečou přes noc. :)

Tím se směle dostáváme ke dvěma slavným transformacím, které z chatrných lidských schránek udělaly zabijácké mašiny. Začneme tou starší, která vhodila subtilního Edwarda Nortona do víru posiloven, proteinových tyčinek a masivního nabírání svalů. Když bylo hotovo, byl o patnáct kilo silnější a zřejmě by zvednul i náklaďák. V kinech pak jeho ostrý image v Kultu hákového kříže šokoval úplně všechny. O tom, že jeho svaly si na všechnu tu dřinu pamatují, nás pak přesvědčil během příprav na natáčení Hulka, kde má opět hmotu, kterou od intelektuální povahy jednoduše nečekáte.

Druhý pán na holení? Nikdo jiný než Christian Bale. Jeho radikální hubnutí pro roli v nezávislém dramatu Machinist patří ke zlatým kapitolám hereckého obětování. Jedno jablko a deset naběhaných mil denně - to celé několik měsíců. Během natáčení už Bale připomínal mrtvolu a padesát kilo jeho 185 centimetrů vysoké postavě jednoznačně nedělalo dobře. Celkem zhubnul víc než třicet kilo, než ho producenti zastavili a po poslední klapce ládovali hamburgery horem spodem. Během několika měsíců pak musel pro roli v Batmanovi nabrat zpátky nejen třicet kilo váhy, ale přidat ještě deset kilo svalů. To aby Bruce Wayne vypadal v saku dobře. Za pomoci čarodějnických triků (dvě jablka a dvacet naběhaných mil denně?) se mu to povedlo. Nutno dodat, že Bale měl před Machinist velmi udržovanou postavu (stačí mrknout na Americké psycho), takže mu částečně pomohl tzv. paměťový efekt (svaly si pamatují nejvyšší dosažené mety, když se po letech vrátíte do posilovny, jsou pokroky rychlejší než u novopečených "pumpařům"). Jak ale vidíte z obrázků, tahle transformace zaslouží nekonečný respekt.

Kam teď? K ektomorfům. To jsou ty bytosti, které mají od přírody nadělený rychlejší metabolismus. Spořádají dvě pizzy a za hodinu mají hlad. Přitom vypadají jako somálský kompars. To je třeba pan Cival nebo pan Tobey Maguire. Ti mají potíže nabrat váhu. Hodí se to, když nechcete tlousnout, je to na obtíž, když chcete nabrat svaly, protože musíte jíst jako blázen, aby vám je tělo hned zase nespálilo (zbytečně vyvinuté svaly vnímá tělo jako odpad). Proto si zaslouží za slušnou fyzičku poklonu i následující chlapíci. Maguire navíc do druhého Spider-Mana nabíral z role v Seabiscuit, kde hraje žokeje, co váží míň než víkendový nákup z Tesca. Pro trojku už sice to nabírání trochu přehnal, ale je jasné, že se svou genetickou výbavou může se vzhledem relativně cvičit. Velmi podobně je na tom Jake Gyllenhaal, který se "vysekal" kvůli Mariňákovi a teď nabral svaly do Prince z Persie. Přitom je to většinou docela střízlík.

Zac Efron a Daniel Radcliffe jsou na tom podobně, i když jejich postavám v rámci sérií (Potter, Muzikál ze střední) přílišné trávení času v posilovně tak trochu ubližuje. Hlavně Potter, sedící v úvodu pátého díle na houpačce s obnaženými bicepsy, rozhodně nebudí dojem, že by se měl bát šikanujícího Dudleyho.

Ektomorfové jsou fajn, ale existuje ještě jedna lepší věc. Hybridi. Ektomorf spaluje rychle a špatně nabírá. Mezomorf spaluje průměrně, ale když nabírá, je to minimum tuku a maximum svalů. Ektomezomorf je to nejlepší z obou světů. Genetický jackpot, se kterým vypadáte dobře, aniž byste na posilovnu jenom pomysleli. K dosažení superfyzičky samozřejmě nějaká ta dřina nutná je, ale můžete směle lavírovat mezi hyperatletickým lookem s vysekaným břichem a hromotluckou image s pažemi o průměru ruských ropovodů Saši a Borise. Brad Pitt je typickou ukázkou řízka, který vypadá úplně normálně, ale pak si sundá v Klubu rváčů tričko a pošle fanynky do mdlob. Pak se rozhodne, že pro roli nesmrtelného Achillea je třeba nabrat dvacet kilo výstavních svalů. A prostě to udělá. Výsledek je k vidění všude dodnes, protože Bradovi se jeho nové svaly líbí. Přece nebude vedle Angeliny Jolie vypadat jako nějaký podržtaška.

Kdo se ještě zuby nehty drží svalů, které poctivě vypiplal kvůli důležité roli? Samozřejmě Will Smith. Noha sem, ruka tam teenager, jenž vážil i s teniskami právě tak průměrně, si vyšlápnul s Michaelem Mannem na Muhammada Aliho, což je boxerská legenda, kvůli které musíte vystřelit fyzičku až do vesmíru. Smith se změnil k nepoznání a navíc v dalších letech dokázal, že se umí otočit o třistašedesát stupňů, když drasticky shodil do dramatu Štěstí na dosah, aby pak vysekal ještě působivější muskulaturu pro Já, legenda. Jadena prý dokáže vyhodit deset metrů do vzduchu. Podle obrázků tomu rozhodně věříme.

Kdo ještě patří k dříčům nebo geneticky obdarovaným? Velký poprask vzbudila změna Ryana Reynoldse z romantického týpka do akčního bijce v třetím Bladeovi (ve skutečnosti měl skvělou fyzičku už v 3:15 zemřeš) a když si sundal ve Vítejte v džungli Stifler z Prciček tílko, diváci ztuhli překvapením. Důvod? Samozřejmě snaha vypadat vedle Dwaynea Johnsona dobře.

Ješitnost vládne světem. Dobře je to vidět na rolích v comicsových adaptacích. Robert Downey Jr. se i v pokročilém věku vybičoval k radikálnímu remaku fyzičky pro Iron Mana, Josh Hartnett přešel od holobrádka k vousatému Bivojovi v 30 dní dlouhé noci a Ben Foster středoškolskou atletiku dohnal kvůli roli Angela ve třetích X-Menech na samotný kraj možností. Šlo mu o fanynky nebo ego? Ať je to jakkoliv, zdá se, že pekáčům buchet se i po odlivu hereckých Hulků jako Arnie nebo Sly jednoznačně daří. Běžte do kina omrknout ten Jasonův a pak se třeba zamyslete nad novoročním předsevzetím. :)