Úterky jsou fajn. Ráno jsem se dozvěděl z obalu BloodRayne 2, že první BloodRayne bylo nejprodávanějším DVDčkem loňského roku (dole je mikropísmem napsáno "Z filmů které v kinech vydělaly méně než 5 milionů dolarů" ;) a večer na mě útočí popis děje Postalu, který dostal od MPAA eRko a nic mu tedy nebrání v cestě do amerických kin. Mám ale pocit, že až tam dorazí, tak Bolla buď zvolí prezidentem nebo ho upálí. Zlatá střední cesta v tomto případě neexistuje.

Posuďte sami: Usáma Bin Ladin s věrnými příslušníky Al Kájdy zaútočí na hollywoodský zábavní park "Malé Německo", který patří slavnému německému režisérovi Uwe Bollovi (hraje sám sebe). Ten své aktivity financuje díky nálezu nacistického zlata (platí svým zákazníkům zlatými zuby) a ve volných chvílích pořádá brutální boxerské zápasy. Na Al Kájdu je však krátký a tak musí zasáhnout průměrný Američan jménem "Dude", který během filmu povraždí ve jménu dobra několik desítek lidí. Kromě Al Kájdy je tu ještě americká sekta, která chce rozšířit ptačí chřipku pomocí viru ukrytého v dětských hračkách, které vypadají jako penis a když se s nimi zatřese, tak dokonce mluví. Zní to neuvěřitelně zábavně a já nepochybuji o tom, že Postal zkultovní, ale američtí recenzenti to Bollovi v první vlně článků pěkně nandali. A tak se Boll rozhodnul, že jim to nandá dvojnásob.

Do redakce Wired tak přišel hned druhý den po zveřejnění recenze naštvaný mail od Bolla, ve kterém režisér autora obvinil z toho, že filmům vůbec nerozumí a že nikdy nic nenatočil. Díky němu prý nemají nezávislí filmaři v dnešním studiovém systému šanci.

Což by bylo celkem pochopitelné, mírně zahořklé bědování, kdyby ho Boll nezakončil větou: A teď se můžeš rozplakat a jít to udělat svojí matce, zaslouží si to, protože u ní už třicet let žiješ a seš odkázanej na to, že ti vaří a pere.

Wow. Milý redaktor s chladnou hlavou odpověděl, zalitoval toho, že se s Uwem nepotkal už na projekci a nabídnul mu, že by mohli uspořádat nějaký oficiální rozhovor. Klidně přes telefon nebo e-mail, ve které by Uwe lépe vyjádřil své režijní záměry. Zpátky mu přišel mail od Bollova tiskového agenta, adresovaný zjevně Bollovi, ve kterém se Uwemu radí, že tyhle losery může klidně obejít, protože nepatří mezi významná média. "Prostě jim řeknu, že nemáš čas." Někdo tu zjevně neumí pracovat s mailovým klientem a tak se mohli v redakci Wired opět hurónsky bavit. Proběhlo ještě pár mailů sem a tam, přičemž Boll neustále opakoval totéž - redaktoři jsou zakomplexovaní loseři a jeho film je geniální. Až bude v kinech, všichni to uvidí.

Přijde mi to velmi zábavné a zároveň velmi smutné. Ale pokud se Boll v Postalu sám prezentuje tak, že předehrává všechny ty pomluvy, které o něm kolují (viz financování nacistickým zlatem), skoro bych čekal, že jeho další film bude o tom, jak parta nezávislých režisérů unáší nabubřelé recenzenty a potom je loví někde poblíž Schwarzwaldu ve stylu Živého terče. Ten box mě docela zajímal, ale do tohohle už teda nejdu. Ani za peníze. ;)