Finišujeme. Byť se zpožděním, ale závěr mojí článkové trilogie o přípravách a tržbách Star Wars filmů je tady. Co se od prvních dvou článků změnilo? Premiéra sedmých Star Wars je za námi a nadšení fanoušci si v hlavě přehrávají ty nejideálnější scénáře, jak by podle nich mělo vypadat další pokračování. Ještě než nám bude naservírován první spin-off s nádhernou Felicity Jones, pojďme dokončit povídání o tzv. Nové trilogii, která fanoušky tak trochu naštvala, ale do toho kina stejně šli všichni.

Dnes se všeobecně soudí dvě věci. Lucas měl prý vizi o prequelové trilogii už od samého počátku a natáčení prvních tří dílů se tak dlouho odkládalo jenom kvůli tomu, že Lucas čekal na trikovou evoluci umožňující mu vizi ve vší parádě zrealizovat. Pravda? Zčásti. Lucase napadla možnost prequelových částí až u psaní Impéria. Právě tam došlo k onomu šokujícímu odhalení, kterým tenkrát George uzemnil celý Star Wars pozitivní svět. Co se čekání na triky týče, tam je znovu potřeba říct „ale“. Lucas se totiž v osmdesátých letech nechal slyšet, že nemá zájem natočit naznačenou „první“ trilogii. Důvod byl prozaický a není třeba v něm hledat žádný ILM trik.

Pantáta byl vyčerpaný a náročným natáčením tak trochu vyhořelý. Trvalo dlouhých deset let, než… do kin přišel Jurský park. Lucasův kamarád a produkční partner Steven Spielberg vyrazil světu dech s komplet CGI dinosaury, k čemuž sám Lucas nedávno řekl: „Psaní scénáře jsem si tentokrát mnohem víc užil. Nebyl jsem omezován fakticky ničím. Nemůžete začít psát Hvězdné války, aniž byste věděli, jak dosáhnete kýženého výsledku. CGI je dnes na takové úrovni, že můžu natočit přesně to, co chci.“

Nový počátek aneb pozor na fantoma

Na tomto místě by se asi slušelo připomenout začátek Lucasovy nechvalně známé úchylky na zdánlivě nekončící úpravy té první, respektive druhé (oh, fuck it) trilogie. To je ale opravdu téma na samostatný článek a většina z vás jistě ví, jakých (s prominutím) konin se George během posledních dvaceti let dopustil. Posvítíme si raději na vznik Skryté hrozby, který se rozjel v roce 1994. Místo Garyho Kurtze uzmul producentskou pozici Lucasův spolupracovník Rick McCallum. Ten začal pracovat na preprodukci desetiletí. Různí talentování umělci byli pověřeni stvořením návrhů na zbrusu nové planety a rozšiřování již tak bohatého světa začalo. Do kanceláří Lucas Arts začali přicházet první návrhy na planetu Naboo, Coruscant a město Gungan. Na podzim roku 1994 se Lucas izoluje od světa a začal psát.

Samotné natáčení začalo až v roce 1997. Lucas nepsal non stop 3 roky. Preprodukce trvala vážně hodně dlouho a rozhodující slovo měla firma ILM. Dále samozřejmě nesmíme zapomínat na kompletně nové herecké obsazení. Tento článek by měl alespoň z části být o finanční stránce věci, a tak se vyhneme sáhodlouhému rozebírání obsazení Keiry Knightley a pořešíme mzdy nových obyvatel Star Wars univerza. Bohužel se znovu nedočkáte exaktních čísel, všeobecně se akorát soudí, že na natáčení nikdo nezbohatnul. Většina herců nepůsobila v Hollywoodu dlouho a Lucas si je mohl dovolit za stovky tisíc dolarů, případně maximálně jednotky milionů dolarů. Platí tu ono pověstné: „Když vám někdo nabídne účinkování v Hvězdných válkách, vezmete to“.

Natalie Portman se to vyplatilo, protože se z ní stala veliká hvězda milovaná každým fanouškem. Hayden Christensen se bohužel nedokázal přenést přes Anakinův stín a jeho kariéra je fakticky v kopru. Jenom pro zajímavost a porovnání – Daisy Ridley a John Boyega prý nedostali za účinkování v nejnovějších Star Wars více než 300 000 dolarů. To číslo se v pokračování samozřejmě bude násobit, ale stejně to jsou drobné. Jackpot pak konečně bral Harrison Ford, který si měl přijít na 20 milionů dolarů a procenta.

Co se samotného rozpočtu týče, ten byl stanoven na 115 milionů dolarů. To číslo dává vzhledem k době vzniku smysl a ke cti Lucase je třeba říct, že ho nepřekročil ani o dolar. Dech pak vyráží rozpočet na reklamu. Možná si vzpomínáte na moje filipiky o tom, že poslední Transformeři operovali s rozpočtem na reklamu ve výši 200 milionů dolarů a rozhodně nejsou výjimkou (koukám na tebe, Úžasný Spidermane). Informace o tom, že se Skrytou hrozbu podařilo "vyreklamovat" na neuvěřitelně nízkých 20 milionů dolarů, proto působí skoro až neuvěřitelně. Jenom pro porovnání – poslední filmová taškařice Setha Rogena a Josepha Gordona-Levitta dostala na reklamu o 5 milionů dolarů víc. Alespoň u mě to údiv bezesporu budí, byť to tak trochu dává smysl. O největší reklamu se postarali sami fanoušci a očekávání byla snad ještě větší než u nejnovějšího Abramsova pokusu.

Určitě si vzpomínáte na dva měsíce trvající šílenství s předprodejem vstupenek na sedmou epizodu Star Wars, proto by vás mohla zajímat následující informace. Kina měla Skryté hrozby zakázáno prodávat vstupenky dříve než dva týdny před premiérou. Jistě, internet byl v plenkách a můžete zapomenout na nějaké Fandango a podobné. To ale není všechno. Lucas zároveň nakázal, že si jednotlivec nemůže pořídit více jak 12 lístků najednou. Proč to divadlo? George si na zaplacení rozpočtu tentokrát vážně nemusel půjčovat v nějaké bance. Navíc sám tušil, že se mu vložené finanční prostředky vrátí hned několikanásobně a zahrál si roli gentlemana. Nepovedlo se. Překupníci a zm_di přeprodávali naprosto obyčejné vstupenky na premiéru za 100 a více dolarů. Kromě naštvaných diváků snažících se dostat na premiéru nadávala i kina. Těm strýček dobrota zakázal film prvních 8-12(!) týdnů promítat v jiném než největším sálu, kterými kino disponovalo.

No a pak přišla premiéra. Fakticky žádné studio si nedovolilo vyslat do kina nějakou konkurenci a lidé bláznili. Přední americká firma mapující zámořskou pracovní sílu odhaduje, že v den premiéry nešlo do práce více než 2.2 milionu zaměstnanců a firmy tím tratily 293 milionů dolarů. Již zmíněné kontroverzní pravidlo o zákazu předprodeje většího množství vstupenek zapříčinilo, že se před kiny první den premiéry vytvořily dodnes nepřekonané nekonečné fronty a snad každá televizní stanice měla před nějakým kinem štáb a zpovídala třetím dnem stanující geeky.

Málem bych zapomněl na celkové kinotržby. V Americe film otevřel za 65 milionů dolarů a došel si až k fantastickým 431 milionům za první uvedení v kinech. Svět v následujících letech přisypal více než 500 milionů dolarů a po novém 3D uvedení do kin je Skrytá hrozba vedená jako film s miliardovými tržbami. Povídání o financích kolem první epizody zakončíme u domácích nosičů. Skrytá hrozba byla prvním Star Wars filmem vydaným na dnes již přežitém DVD a přes všelijaké reakce zklamaných fanoušků znamenala po Matrixu další boom nového digitálního formátu domácí zábavy. Za první dva dny se prodalo 4.5 milionu DVDček. Zároveň bylo znovu odstartováno šílenství ohledně původní Star Wars trilogie a fabrika jménem Lucasfilm z toho v následujících letech vytěžila maximum.

Klony digitálně útočí

Lucas nehodlal strávit nad pokračováním Star Wars pět let, a tak se hned v létě 2000 rozeběhly přípravy Epizody II. Rozhodl se, že to bude jeho první film točený digitálně. Byť se to možná nezdá, Epizoda jedna byla natáčena klasicky na film. George řešil při natáčení problémy s přehráváním kamery a klasický způsob natáčení ho omezoval v realizaci jeho vize. Už Epizodu I chtěl točit na digitál, ale studio nebylo schopné pro natáčení doručit dostatečně kvalitní kamerovou techniku. Klony útočí jsou třetím filmem natáčeným kompletně digitálně na 24p kameru. Tím prvním je jakýsi film Jackpot, druhým francouzská fantasmagorie Vidocq.

Kamera na planetě Tunisko pracovala i v obřích vedrech bezchybně a natáčení mohlo probíhat stylem, který později popsal producent Rick McCallum takto: „Je to počátek nové virtuální kinematografie. Na různých scénách pracují detašovaná pracoviště po celém světě. Na některých scénách se tak pracuje dva roky, jiné mají hotové triky ještě před samotným natáčením.“ Tarantino na tento způsob natáčení nadává dennodenně, Keanu Reeves o pomalém zániku klasického filmu natočil dokument, James Cameron si s tím neláme hlavu. Faktem prostě je, že Hollywood natáčením Epizody II vstoupil do digitálního věku.

Byť byl Lucas nucen zvednout gáže navrátilcům Natalie Portman, Ewanu McGregorovi a Samuelu L. Jacksonovi, rozpočet byl stejně jako u jedničky 115 milionů dolarů. Když už jsme u hereckého obsazení, jedna velká změna nastala - Jakea Loyda nahradil Hayden Christensen. Hlavní důvod je jasný, divákům je u druhého dílu umožněno legálně fantazírovat o sexu s plnoletou Natalie Portman. Jejich fantazie by třináctiletý chlapeček pravděpodobně narušoval. Hayden Christensen sice ve filmu úspěšně Natálku sbalí, ale jeho herecký výkon je vyloženě slabý a tento casting pro mnoho lidí představuje jednu z nejzásadnějších chyb nové trilogie. Bohužel se vrátil i Jar Jar Binks. Teď si nevzpomínám, jestli to byl tento díl, kde šlápl do exkrementu.

Přišla premiéra a lidé se zase hrnuli do kin. Jenom už to nebyl takový uragán definovaný nekonečnými frontami před pokladnami. Celkové tržby vystoupaly na 310 milionů dolarů z amerických kin a dalších 338 z těch světových. Asi těžko vzhledem k rozpočtu označit tržby za zklamání, ale fakta mluví jasně. Klony útočí jsou prvním filmem z hexalogie Star Wars, který neurval první místo na celkovém žebříčku tržeb za účetní rok. Nestačilo to dokonce ani na druhé místo. Nepomohla ani v té době unikátní IMAX premiéra, kvůli které se musel celý film předělávat a na obřích plátnech musela být prezentovaná jeho alternativní 120 minut dlouhá verze.

Co se kritického přijetí filmu týče, Rotten Tomatoes hlásí nuzných 66% pozitivních recenzí a za celý svět to nejlépe řekl jinak obří Star Wars fanda Roger Ebert: „Jako někdo, kdo obdivoval originalitu a tah na bránu úvodní trilogie, jsem rozladěný tím, že v Klonech není jediný zapamatovatelný dialog, který by se v budoucích letech dal citovat. Co se romantického vztahu Padmé a Anakina týče, ten je lemovaný akorát klišovitými a trapnými scénami.“ Já sám jsem kupodivu byl s Epizodou II spokojený, svět se ale začal bát Epizody III, která měla na ploše dvou hodin prezentovat přerod Anakina v Darth Vadera.

Pomsta Sithů aneb všechno odpuštěno?

Jako by to bylo včera, kdy jsem spolu se spolužáky z gymplu sedl na vlak a jel do brněnského Velkého Špalíčku na premiéru třetích Star Wars. No vidíte, a ono to už je více jak deset let. Stejně jako u Klonů byla příprava velice rychlá a natáčení také. Začalo se hned na začátku roku 2003, respektive už v roce 2000 v Tunisku, kde vznikla ona dojemná závěrečná scéna prequelové trilogie. Během prací na preprodukci začali Hayden Christensen a Ewan McGregor intenzivně trénovat šermování světelnými meči, aby onu plánovanou scénu na lávové planetě zvládli bez doublérů. Zároveň byl osloven Gary Oldman. Lucas chtěl, aby namluvil generála Grievouse, kvůli problémům se Screen Actors Guild (to jsou ty slavné SAG Awards předcházející Oskarům) k tomu ale bohužel nedošlo. Při samotném psaní scénáře pak došlo k nejedné kolizi. Lucas například nebyl spokojený s přechodem Anakina na temnou stranu síly, a tak přepsal úvodní scénu. V té Anakin zabije hraběte Dooku a započne přerod, který se filmu zázračně podařilo prodat jako věrohodný.

Samotné natáčení šlapalo jako švýcarské hodinky. George režíroval i třetí prequelový film a při práci na place využíval nové technologie, jak jenom mohl. Krom jiného tak některý scény natáčel ve zbrusu nové HD technologii za použití dvou a více na sobě nezávislých kamer. Takzvaná „V technika“ mu pak v preprodukci umožnila vybírat z nepřeberného množství kamerových úhlů a doslova a do písmene zachránit co se dá ve střižně. Nejsem si jistý, jestli na place opravdu vládla taková pohoda, ale George si dovolil filmové cameo (hraje Barona Papapoidu) a Hayden Christensen vyžebral speciální kostým Dartha Vadera na míru, aby se mohl jako samotný „Temný otec“ objevit sám za sebe v závěrečné scéně.

Toužebně očekáváná premiéra přišla 19. května léta páně 2005. Fronty před kiny se zase objevily, protože na spojovací můstek mezi novou a starou trilogií byl zvědavý snad každý. Kritici také pomohli. Konsenzus zněl, že je nám servírován nejlepší díl po Impérium vrací úder a každý by měl utíkat do kina. Hayden Christensen se vyhrabal z nejhoršího, a byť to na Oscara nebylo, jeho přerod byl uvěřitelný a v některých scénách s Natalií Portman dokonce srdceryvný! Diváci nechali už první víkend v pokladnách amerických kin 108 milionů dolarů a celkově z toho bylo 380 amerických a 468 světových milionů. Kudos si Lucas zaslouží také za to, že rozpočet dokonce snížil na 113 milionů dolarů a dokázal tak, že blockbuster nemusí mít rozpočet začínající dvojkou.

Závěr

Zbytek už je historie. Po premiéře nové trilogie přišly na řadu další úpravy staré trilogie, časem byl digitálně nahrazen Yoda v Epizodě I a následující roky ukázaly, že peněžní studna jménem Star Wars jen tak nevyschne. Rád bych vám na tomto místě poskytnul přesná čísla prodejů všech Hvězdných válek na domácích nosičích, ale ta čísla by byla nepřesná. Museli bychom brát v potaz všechny VHSky, nepřeberné množství pozdějších DVD a Blu-ray premiér, boxsety obsahující starou, novou a kompletní trilogii… Celkové prodeje prý přesahují 100 milionů domácích nosičů a mluvíme tu tím pádem o miliardách, které musíme připočítat k ziskům realizovaným v kinech. Většina z nich šla do kapsy Lucase, který si vyjednal tu exkluzivní a neuvěřitelnou smlouvu s Foxy, o které jste si mohli přečíst v prvním pokračování mého Star Wars tématu.

V okamžiku, kdy se Hayden Christensen objevil nad legendárním táborákem založeným Ewoky v Návratu Jediů a Lucas do kin vyslal 3D releasy, začalo být jasné, že už režisér a duchovní otec Hvězdných válek nemá co říct. Fanoušci přesto neměli dost. Nekonečné roky otravovali s prosbami o další trilogii, až Lucasovi došla trpělivost. Starý a bohatý muž už v sobě neměl dostatek elánu a nadšení na další desetileté dobrodružství, a tak se potichu sešel se zástupci studia Disney. Bob Iger zavolal legendární producentce Kathleen Kenedy (velkou roli jistě hrálo, že to byla Spielbergova a Lucasova kamarádka) a Georgeovi vypsal šek na 4 miliardy dolarů. Přípravami na natáčení Epizody VII byl pověřen J.J. Abrams. Ale to už je samozřejmě na jiný článek…