Je všeobecně známo, že nejlépe chutnají výpečky ze samotného konce plechu. Můžete se sice spálit, když pro ně lezete do trouby, ale za to riziko to zkrátka stojí. Věrni této babičkovské moudrosti jsme se rozhodli tak dlouho otravovat (kecám, vlastně to vyšlo napoprvé, za což děkujeme) produkční Karla Janáka, až nám bylo vzkázáno, ať se tedy na natáčení třetího společného filmu dua Mádl/Kotek zajdeme podívat. V sobotu ráno jsem tedy sbalil diktafon, opalovací krém a Kocoura, abychom se vydali na Bleší trhy ve Vysočanech, kde se právě točila jedna z akčních scén.

Následující řádky jsou příběhem velkého putování a mnohých nebezpečenství. :) Slunko připalovalo, nálada byla dobrá, ale mamutí hemžení mezi tisícem stánků prakticky znemožňovalo svižnější přesuny. Nakonec jsme ale štáb našli poměrně rychle, stačilo sledovat houfy lidí a mumlající spoluobčany... "To jsou Rafťáci, vole" bylo slyšet poměrně často a z některých hlášek by se dala postavit i středně velká studnice moudrosti, např. nezapomenu na jednu maminku, která trpělivě svému synkovi vysvětlovala "To víš, oni se s tím tady tři hodiny patlaj a pak z toho ve filmu stejně vidíš h...".

Na první půlhodinku zkrátka zážitků více než dost, což zařídili i samotní filmaři. Vpadli jsme totiž přímo do natáčení honičky na tržnici, ve které parta hlavních hrdinů utíká s drahocenným kusem hudební aparatury v náručích před naštvaným vetešníkem, kterého hraje můj oblíbenec z HBO show Na stojáka. Na jméno si nevzpomenu, ale jak z obrázků pochopíte, o jméno tu jde až v poslední řadě. Hledejte svéráze s baseballovou pálkou.

Paní produkční byla velmi ochotná a tak i když nakonec nedošlo na rozhovory (ale budou, nebojte se... nechceme vás připravit o další peprnosti), stihnuli jsme z ní za odpoledne vytáhnout řadu zajímavých detailů. Ještě než zabředneme do vyprávění, možná by vás zajímalo, o čem vlastně Ro(c)k Podvraťáků bude.

Karel Janák se v případě třetí (a na delší dobu možná i poslední) spolupráce teenagerských idolů Vojty Kotka a Jirky Mádla snažil o výrazný žánrový odklon a tak se nemusíte těšit jen na další variaci na Snowboarďáky a Rafťáky. Podvraťáci jsou pořád teenagerskou komedií, tentokrát však s notným nádechem gangsterky. Janákem slibovaný Podfu(c)k z toho sice zřejmě nebude, ale temnější prostředí bylo po přesunu z tržnice do slévárny patrné, prý se dokonce dočkáme i několika mrtvol. Změnou je i menší důraz na již několikrát zmiňovanou dvojici. Pro Janáka jsou tentokrát hrdiny všichni členové čtyřmístné kapely Podvraťáků - Luki (Vojta Kotek), Márty (Jirka Mádla), Radek (Martin Písařík) spolu s Tomem (Michael Beran) a jeho přítelkyní Šárkou (Kristýna Nováková) přezdívanou Kytka (pracuje v Květinářství). Pokud jsou vám ta nová jména nějak povědomá, nejste daleko od pravdy. Martin Písařík je jakýmsi dvorním Janákovým hercem (objevil se už ve Vetřelcích v Coloradu) a vidět jste ho mohli především v Bazénu. Michael Beran a Kristýna Nováková jsou pak všem jistě důvěrně známí z Pelíšků... to že spolu v Podvraťácích chodí je zřejmě takové malé, leč velmi příjemné pomrknutí.

Tahle parta vlastní spoustu snů a jednu poruchovou dodávku, ale zoufale potřebuje taky peníze na novou aparaturu. Pokud bude technika a povede se vystoupení na koncertě slavné hvězdy, mohl by to pro ně být začátek nadupané kariéry. Jenže na "kdyby" se tu nehraje a osud hrdinům příliš nepřeje, všichni během úvodních minut skončí tzv. na dlažbě. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy, Radek totiž pracoval pro jistého zámožného podivína a napadne ho, že by parta mohla unést jeho psa a žádat za něj tučné výkupné. Akce se neobejde bez potíží, ale zadaří se a pes uhání v dodávce směrem k lepším zítřkům. Jeho majitel (Václav Postránecký) ale není tak dobrá duše, jak by se mohlo zdát a jeho prsty jsou mimořádně dlouhé. Vypadá to, že ty opravdové problémy našim hrdinům teprve začnou...

Ve vedlejších rolích se mj. objeví Klára Jandová, Jan Hrušínský, Petr Janda a můj osobní favorit, polský herec Pedja Bjelac, který v mých očích zkultovněl rolí v Arianině souboji. Jeho postava se jmenuje Chřestýš a moc mě mrzelo, že se nepohyboval po place. Jemu bych si o autogram řekl a nestyděl se za to. :)

Ale zpátky k naší výpravě. Na jedné z výpadovek tržiště se točila honička za asistence chlapců kaskadérů... jeden z nich si zahrál návštěvníka stánku, do něhož Vojta Kotek omylem vrazí. Pak už následuje hod daleký a plavmý Kotkův let mezi vystavené budíky. Žádní doublové, české celebrity umějí padat samy. Palec nahoru. :) Karel Janák pobíhal kolem v apartních slunečních brýlích a tempo natáčení bylo poměrně zběsilé. Běhalo se sem a tam, padalo se horem spodem a štamgasti u stánku s pivem a klobáskami se dobře bavili nad tím filmařským mravenčením. Docela nás s Kocourem pobavilo, když jsme zahlédli opodál stojícího Asiata. Že by zas nějaká kung-fu atrakce v českém filmu? Omyl... chlapík měl za úkol zdržet pronásledovatele neoblomným nabízením digitálních hodinek. Některé gagy jsou holt hodně old school. Ale proč vlastně ne.

Okolostojící návštěvníci a majitelé stánku mohli ještě dalších pár minut sledovat spolu s námi netradičně vypadající hvězdy (Mádl ve svém tradičním filmovém looku, ale tentokrát s apartním kloboučkem - ve filmu hraje svůdníka, Kotek naopak v hodně netradičních dredech, které jsme však už mohli vidět v jeho amatérském počinu "Di do hajzlu!", který je k vidění na DVDčku Snowboarďáků), ale pak se štáb přemístil do nedaleké slévárny a my jsme se mohli cítit alespoň trochu exkluzivně, protože už jsme byli jedinými očumujícími. Jirka Mádl tuto skutečnost nesl trochu nelibě a dokud se mu nedostalo ujištění, že jsme od tisku, vrhal na nás kyselé pohledy, což Kocoura psychologicky rozežíralo.

To hlavní hrdina dne - pes, který je příčinou všech problémů - k nám byl přívětivý a dokonce i zapózoval pro fotografa. Natáčení se v interiéru slévárny trochu zpomalilo a to i navzdory tomu, že se nijak nepřisvěcovalo, sluníčko filmařům poskytlo ideální podmínky, náročnější však byla příprava scény, ve které dodávka rozrazí bariéru z krabic. Při této příležitosti jsem čekal trochu větší "akci", ale snad to nakonec ve filmu bude vypadat rozumně. Byli jsme informováni o tom, že dodávka nakonec vybuchne a vůbec se budou dít velmi divoké věci. Podvraťáci mají zřejmě vyšší rozpočet než předchozí Janákovy filmy a vyšší je i počet natáčecích dnů - z pětatřiceti v případě Rafťáků stoupnul na rovných čtyřicet.

Uvidíme, zda se to na výsledku odrazí. Z prozatimních výsledků (po jedenácti dnech natáčení) je prý štáb nadšen, my můžeme potvrdit, že minimálně náplní se budou Podvraťáci snažit být trochu drsnější, škoda že jsme se v sobotu nedočkali scény, ve které herci visí na řetězech vzhůru nohama a jsou vyslýcháni, zřejmě bossovým asistentem Pavlem Rimským.

Jelikož hodiny rychle přibývaly a Kocour odmítal dál snášet tichý teror Jirky Mádla, rozhodli jsme se k odchodu, s příslibem rozhovorů, případně další návštěvy natáčení. Kéž by všechny produkční byly takové, paní Voláková.

Hlavním přínosem této reportáže prozatím zůstavají fotky, které snad zachycují atmosféru natáčení alespoň z části. Na každou si můžete kliknout, abyste se mrkli na herce pěkně zblízka. Do budoucna chystáme víc takových "překvapení", takže zůstaňte naladěni. Nebudete litovat.