V tomhle článku nehodlám rozebírat nic moc objevného nebo nového, všichni totiž víme, jak fungují základy filmového byznysu. Primární starostí studia/distributora/producenta je dostat člověka do kina všemi možnými prostředky. Tam by ho potom měl čekat co nejucelenější filmový zážitek, jež si případně rád zopákne. Bylo to tak desítky let, před pěti lety ale přišel Iron Man a změnil filmový průmysl způsobem, který málokdo čekal. A spousta lidí si ho teprve začíná uvědomovat.

Pokud dnes totiž jdete na blockbuster, málokdy vás čeká ucelený film. Každý bohužel začíná kopírovat marveláckou recepturu, podle které musí jeden příběh vždy lákat na další. Krása novodobých marvelovek přitom byla v tom, že až na výjimky hleděly kupředu velice jemně. Sem tam se zmínili Avengers, objevila se zbraň jiného superhrdiny, na publikum mrknul Thanos… Nic, co by zásadně podkopávalo stabilitu samotného filmu nebo směřovalo k tomu, abyste museli roky hladově čekat na tu „pravou“ porci filmové zábavy.

Třeba Joss Whedon to dobře ví, nedávno ostatně naštval půlku internetu prohlášením, že nepovažuje Impérium vrací úder za plnohodnotný celovečerní film, ale spíš za epizodické lákadlo na velký závěr trilogie. Tenhle trik se pak v kinech objevil ještě mnohokrát (Návraty do budoucnosti, Matrixy, Piráti z Karibiku…), jak ale tušíte, omezoval se na druhé díly povětšinou třídílných sérií. Jedno rozsáhlé vyprávění tak mělo začátek, prostředek a konec, stížností proto nebylo zase tolik. Události posledních týdnů a měsíců ale začínají být natolik dalekosáhlé, že se dají domyslet do celkem smutných následků.

Pro začátek si vezměme nového Spider-Mana. Všichni víme, že u Sony točí další díly jen proto, aby nemuseli Petera Parkera vrátit Marvelu (tzn. mezi filmy nesmí být pauza víc než 5 let). Lákání na upravený Spider-Manův origin se ale loni přestříhalo v natahovací skorokopírku jedničky, aby se kvapně oznámily další 3 filmy. Potká tedy Spidey v každém díle jednoho zásadního padoucha, který mu trochu upraví žebříček hodnot? Ale kdeže! Z dvojky s Electrem se vyklubala dvojka s Electrem a Rhinem a posléze dvojka s Electrem, Rhinem a Green Goblinem. A nakonec přišel čtvrteční trailer, do kterého se přidala nejen chapadla doktora Octopuse a křídla supího zlosyna Vulturea, ale pro jistotu i textová zmínka o dalších Spider-Manových protivnících, Venomovi a Dr. Morbiusovi,. Ano, je to veliká spousta hraček a o ty tu jde především. S přeživším Lizardem ale hledíme na rovnou osmičku možných budoucích záporáků, což je příliš i na budovaný zlořádský tým Sinister Six. Co se proboha bude ždímat za pár let?

Některé z vyšinutých pánů by si pochopitelně měly rozebrat plánované spider-manovské spin-offy. Těm ale zoufale chybí kladní hrdinové (i taková Black Cat je vlastně poloviční padouch), takže kdo ví, o čem a o kom ve finále budou. Daleko snadněji takovéhle čachry ustojí nové Star Wars, které už svůj zalidněný vesmír mají a budou ho muset jen opatrně rozvíjet. Plus Abrams koneckonců zvládá uzavírání blockbusterů bravurně (ani jeden jeho Star Trek není předehrou k něčemu většímu), stejně jako třeba Nolan nebo Cameron, jehož Avatar sice bude mít nejméně tři pokračování. Vetřelci a Terminátoři jsou snad ale dostatečným důkazem toho, že mu ucelení příběhu v rámci série nedělá problém.

Budou mít postapokalyptičtí roboti takové štěstí i do budoucna? Ani omylem! Pátý Terminátor od Alana Taylora totiž včera získal televizního společníka (přičemž se o tom samém mluví i u Sin City), který bude po vzoru Agents of S.H.I.E.L.D. dotvářet filmový vesmír. To znamená kupu hrdinů, kupu padouchů… a samozřejmě prakticky žádné zakončování, aby nové naražení starého pramenu nepřišlo do za pár let vniveč. Seriálová fazóna filmových sérií tak rychle přestává být výjimkou, a to ještě zdaleka nejsme u konce.

Jedním z nejočividnějších příkladů je samozřejmě Rychle a zběsile. Dotáčení sedmého dílu bylo kvůli smrti Paula Walkera odloženo na neurčito, konec téhle značky to ale určitě neznamená. I kdyby měl veškerý natočený materiál letět oknem (je to jedna ze zvažovaných možností), peníze od pojišťovny se rychle překlopí v další výrobní kapitál. A s novými plány na osmičku a devítku přijde upravená sedmička, která nějakým způsobem vytěží „ledgerovský efekt“ a pofrčí se dál ještě hodně dlouho.

Ani podobné neštěstí zkrátka neukončí výdělečnou show a uzavření čehokoliv tak začíná být velice vzácným zbožím. U dvojky Hobita nebo Hunger Games je s tím člověk tak nějak smířený, protože se přes veškeré natahování ví, kdy se bude končit. Když ale půl roku před premiérou nových X-Menů přijde zpráva, že budou dost možná jen velkolepou "předehrou" ke střetu s mutantím uberpadouchem Apocalypsem, člověku to maličko zahýbe s očekáváními. Už letošní Wolverineova sólovka začala jako epilog sedm let starého Posledního vzdoru a skončila předestřením Budoucí minulosti. A jelikož Foxové najali scenáristu Simona Kinberga, aby pro ně naplánoval kontinuální comicsové univerzum pouze s mutanty a Fantastickou čtyřkou (na nic jiného totiž studio nemá práva!), za pár let se dozajista začne mluvit o tom, že nás ty nejosudovější a největší bijáky teprve čekají.

Kéž by se studia víc inspirovala bondovkami nebo třeba sérií Mission: Impossible, jež si drží diváckou přízeň, aniž by se (s výjimkou Quantum of Solace) muselo násilně vyprávět na pokračování. Vybudovat fungující vesmír je fajn, ale dobří scenáristé to odjakživa zvládají jediným filmem. Bez podpůrných seriálů a zuřivého plánování tří sequelů, které ve finále akorát podrývá momentálně vyprávěný příběh. U Marvelu tahle cesta funguje, jelikož se budovala hezky pozvolna, organicky a z pečlivě prověřených stohů materiálu. A jakkoliv se třeba Agents of S.H.I.E.L.D. zvrhli v často až příliš parazitující průměr, nešlo o roky plánovaný lapač na peníze, nýbrž o adaptabilní nadělení prostoru výborné postavě, která ho také patřičně využívá (ano, Coulson bez debat válí i v sebehorších epizodách…).

Dokáže tedy vůbec někdo konkurovat Marvelu, aniž by uměle nafukoval univerzum s několika postavami nebo násilně kombinoval to, co má zrovna po ruce? Odpovědí je samozřejmě DC, kde s pomocí Warnerů vykročili nadmíru chytře… aby začali rychle padat mezi zbrklou konkurenci. Muž z oceli totiž přes různorodou škálu reakcí nejde na věc úplně hloupě. Easter Eggy jsou převážně fandovské (jména postav z jiných comicsů), složitě postřehnutelné (satelit Wayne Enterprises) nebo v jádru pochopitelné (všudypřítomný LexCorp). A finále filmu rozhodně nerozkopává dveře k obřímu comicsovému vesmíru, což novému Supermanovi získává další body k dobru.

Jenže Warneři po úspěšném vykročení bohužel neudrželi nervy na uzdě. Udělat z pokračování Muže z oceli duel Batmana se Supermanem znělo nebezpečně, po chvíli přemýšlení je to ale spíš brilantní než nešikovný tah. Před pár dny však do filmu přibyla Wonder Woman a nejspíš se v něm objeví i populární rychlík Flash, čímž se soustředěný souboj dvou velikánů mění v dost podivnou předehru Justice League. Jako by si Warneři po obrovské vlně internetových reakcí uvědomili, že na tuhle podívanou půjdou do kina úplně všichni. A tak se z ní hamižně pokoušejí udělat comicsový rozcestník, do kterého narvou všechny své naděje a sny alespoň na pět dalších filmů. Uf…

Aby bylo jasno, neříkám, že na prakticky všechny zmíněné filmy nepůjdu (koneckonců to potřebuju k téhle práci), nebo že spousta z nich nebude dobrá. Poslední týdny ale přinesly tak brutální lavinu natahovacích plánů čehokoliv značkového, že stojí za to je všechny shrnout na jednom místě. Nakopnutý trend to samozřejmě nezastaví a za pár let asi bude situace ještě tíživější. Přesto mám pocit, že blockbusterová scéna právě teď prochází dalším přechodným stádiem. Hlavními požadavky velkých projektů už totiž není jen značkový původ a potenciál na trilogii. Místo dobře fungujících celovečeráků musí scenáristé chystat obrovsky drahé „seriálové“ piloty nebo epizody, které jakákoliv zásadnější zakončení naopak systematicky oddalují. A v nejlepším případě se ještě hodí k televiznímu rozšíření.

Bude za takových 5-10 let problém pustit si novou popcornovku bez toho, aby se k ní pevně vázalo něco dalšího? Protože už takhle je docela problém nezainteresované osobě vysvětlit, co všechno se dělo před nejčerstvějším letní podívanou. Anebo přijde vlna diváckého nezájmu, která skoro až televizní plánování vyžene z kin? Výsledek asi bude někde mezi, tak snad do té doby lásku k filmovým maratónům nenahradí otrávená nenávist.