Tenhle článek by mohl být jen mým restartovaným pláčem z recenze a postarší novinky o scenáristických škatulatech a ujišťování producentů, že i přes masivní přetáčky nás čeká velká pecka. Ale nebude. Dokonce ani nebudu řešit, že zpracovávaná knižní látka by se mnohem víc hodila na pár seriálových sezón v komornějším hávu, a nikoliv načančaný blockbuster s velkou hvězdou, progresivními triky a rodinnými hodnotami, které uspokojí nejširší cílovku. Tu má ostatně snímek hezky vytipovanou - mládež jde na mozkožrouty, začínající třicátníci doufají v Pittovu starpower a starší demografická skupina vidí ve Světové válce především tátu-záchranáře, který stornuje apokalypsu, aby zachránil svou rodinu. Tak trochu jako Dennis Quaid v Den poté. Ale opravdu jen trochu. Tuhle vizi si přitom nemusím cucat z prstu, je jasně patrná, pokud se podíváme, jaký film je a srovnáme to s tím jaký být mohl. To ale bohužel nejde bez spoilerů. Nerad odháním lačné čtenáře od článku už po prvním odstavci, ale ponořit se po lokty do téhle problematiky bohužel bez spoilerů nejde.

Kdybych s článkem počkal, zapadá prérijním pískem z Osamělého jezdce nebo ho zašlápnou obří roboti z Pacific Rim. Prostě to musí proběhnout tady a teď. Na vás je, abyste si buď plivli do dlaní, pokud už jste snímek viděli, a chcete si pořádně zadebatovat, nebo se otočili, pokud vás to teprve čeká. Pak je tu samozřejmě třetí skupina, která si myslí, že jí film nezajímá a sebevražedně se vrhne na další odstavce. Upřímně, kinoverze žádné velké překvapení nenabízí, finální zvrat svou banalitou dokonce připomíná některé starší sci-fi snímky, ale volba je samozřejmě na vás. Varovat bych ovšem chtěl i absolventy snímku. Chystá se dvojka a nikdo nedokáže říct, kolik nepoužitého materiálu z jedničky si studio schovalo do sequelu. Ve světle provedených změn si ale myslím, že se děj rozhodně nevydá cestou původního scénáře. A trochu mě to mrzí. Někdo může říct, že je videohernější, tupější, ale ve své podstatě je i nekompromisnější, a tak nějak věrohodnější. Ale přestaňme jen naznačovat.

!!! ZA TOUTO LINIÍ ČÍHAJÍ SPOILERY !!!

Tak... kde jsme to skončili. Světová válka Z je z hlediska struktury děje mimořádně nemocný projekt. To ostatně uznávají i její fanouškové. Prvních třicet minut sledujeme Brada Pitta jak statečně chrání svou rodinu (velký útok na starší a zodpovědnější demografii). Pak následuje vojenská vložka, ve které aspekt cestování po Zeměkouli a zpovídání svědků apokalypsy (=jádro celé knihy) marně bojuje s okamžiky, kdy se všechno pokazí a hrdinové bojují o holý život. A všichni víme, že to nastat musí, protože právě tyhle scény chaosu, brutality a zmaru prodávají lístky. Bez nich by se trailery na Světovou válku Z v ničem nelišily od upoutávek na Strom života. A ten rozhodně neotevřel za necelých sedmdesát milionů dolarů.

Klíčová změna ovšem přichází až ve třetím dějství. Původní scénář totiž rozhodně není nějakým věrnějším přepisem knihy, alespoň ne v prvních dvou dějstvích. V závěru však rodinné hodnoty a veškerou naději vyhazuje z okna. A to bylo na studiové hlavouny zjevně příliš. Minimálně by to znamenalo, že na dvojku přijdou jen vyložení sadisti. Proto došlo k rozsáhlým přetáčkám a veškerý děj PO odletu z Jeruzaléma je zbrusu nový. Změna tempa, změna prostředí a především univerzálnější happyend a mnohem jasnější světlo na konci tunelu. Navzdory tomu, že posledních třicet minut to vypadá, že tvůrcům došly peníze a opulentní lokace vyměnili za generický interiér zdravotnického zařízení, případně promakané digitální zombie za starý dobrý make-up, funguje sám o sobě tenhle závěr celkem dobře. Jenom je jako z jiného filmu... Pittovo řešení shora snad až příliš připomíná vodu ze Znamení nebo chřipku z Války světů. Navíc je vydedukované tak kostrbatě, že bychom si po jeho přednášce smrtelnou chorobu do žíly opravdu nepíchli.

Ale budiž - zombie kašlou na slabé kusy, skorovakcína je na světě a manželka s dětmi vesele přežívá v kempu, kam Pitt v závěru dorazí. Voice-over o tom, že válka ještě není vyhraná, rozkopává dveře k pokračování, ale o čem vlastně bude? Teď už to zní spíš jako doktorská práce - vyvinout ještě lepší vakcínu, doufat, že zombie se nevrhnou na nemocné, a časem poslušně odehnijí? To mi nepřipadá jako moc zajímavé. Sequel už je ale ohlášený, takže si scenáristé budou muset nějak poradit. Jaká je tedy šance, že sáhnou po původně odmítnutém materiálu?

Celkem malá. Rozeberme si to od začátku. To letadlo, do kterého Pittův Gerry se Sagan na poslední chvíli naběhnou totiž míří do Moskvy. K žádné změně kurzu jako v přepsané koncovce nedojde, takže po přistání jsou všichni na palubě zajati rudou armádou a naverbováni pro boj se zombie hordami. Bez ohledu na jejich duševní nebo fyzický stav. Gerry je samozřejmě profík, takže se postupem času (děj nečekaně poskočí o několik měsíců, z léta se stane zima) vypracuje na šéfa vlastní zombie úderky a dokonce vyvine speciální zbraň, se kterou se zombíci dekapitují trochu snadněji. Je to mimochodem jeden z nápadů, který si autoři vypůjčili z knížky. Guerillový boj v setmělých koridorech postapo světa připomíná videoherní střílečku Metro a dává tušit, že tahle válka se trochu protáhne a dost možná neskončí pro lidstvo dobře.

Gerry si ale všimne, že nakažení se v tuhých ruských mrazech hýbou podstatně pomaleji, než ti samí nakažení v prosluněném Jerusalému. Přesvědčí ruského generála, aby nechal uhasit ohně, oblékl muže do huňatých kabátů a boj proti zmrzlým zombie najednou připomíná romerovky - pomalu se šourající nemrtvé lze likvidovat snadno a rychle, je to skoro jako cheatování!

Samozřejmě to není univerzální lék, protože zima není všude a trvá jen pár měsíců. Gerry se ovšem díky nenadálému obratu dostane k telefonu a nenapadne ho nic lepšího, než zavolat své ženě. A tady se příběh stáčí do hlubin, ve kterých si tak rád rochní Cormac McCarthy. Manželka je živá, děti jsou živé a v kempu je horko. Fajn... po tomhle střídmém hovoru ale Pittovi zavolá zpátky nějaký muž. Ten muž je Matthew Fox, který je ve finální verzi filmu všehovšudy dvě vteřiny. Je to voják, který Gerryho rodinu odvedl do kempu. Do kempu, ve kterém funguje čilý výměnný obchod. A když nemáte nic na výměnu a potřebujete jídlo, nabídnete sebe. Gerryho manželka o své prostituci s manželem samozřejmě nechtěla mluvit, ale Matthew Fox tyhle zábrany nemá. Hezky to všechno Gerrymu do telefonu vysvětlí a řekne mu, ať se tam radši neukazuje, protože by mu to jen způsobilo bolest. Těžko říct, jestli má na mysli zlomené srdce, nebo fakt, že by mu vystřílel do obličeje díry na rezervní pár očí.

Gerryho to rozhodí jenom na chvilku. Pak popadne svou jednotku, překročí tisíce mil zamrzlé tundry (montáž!) a vydá se na ruském ledoborci vstříc americkým břehům, aby Foxovi děsně nakopal zadek... tradadadá... pokračování příště, děti. Nebojte se zombies, bojte se prostituce!

Co k tomu dodat? Každý nechť si udělá obrázek sám. Je celkem logické, že se studio vyznění původní verze leklo - u dvousetmilionových filmů přece jen musíte trochu dbát na očekávání většinového publika. A je asi celkem logické, že se mi víc pozdává původní verze, protože působí koherentněji. Ten úpadek civilizace a morálních hodnot hlavního hrdiny alespoň kontinuálně reflektuje, jak moc míří svět do háje. Možná to není správný směr, ale má svou vlastní logiku a nebojí se ji chlístnout divákovi do tváře. Ideální kompromis, někde na půli cesty mezi oběma alternativami, dost možná existuje, ale přetáčky ho zjevně nehledaly. Nový scénář kromě závěru přidal i úvodní scénu v ložnici a v kuchyni, z čehož jasně vyplývá, že rodinné hodnoty dostaly přednost a ve dvojce se bude řešit nějaká z prstu vycucaná hrozba. Budiž... ale po odkrytí skutečných možností se na mě nemůžete zlobit za to, že mi vyznění kinoverze připadá stejně bezzubé jako Severní Korea.