Jeden Skalpel už máme za sebou. Kolega imf důkladně rozkryl zákulisí projektu, který fandové filmové akce vyhlížejí stejně lačně jako puberťačky třetí díl Twilight ságy. Vyluzují u toho i podobné zvuky, trousí stejné „Wow“ a podobně se jim i zrychluje dech. Jenže nikdo se jim neodváží smát. Všichni totiž moc dobře ví, že Sylvester Stallone si už svoje odmakal - proto si může dovolit pózovat před světem do půl těla. Co zvládl Taylor Lautner? Vzal jednu psychopatku do kina a opravil jí motorku. Šmytec. A Stallone? V Rambovi II zrevidoval konflikt ve Vietnamu, ve čtvrtém Rockym rozhodl studenou válku ve prospěch USA, a pak ještě zabránil Wesleymu Snipesovi v ovládnutí světa v Demolition Manovi. Přinejmenším. Ba ne, nikdo nám nebude tvrdit, že budoucnost akce se odráží od břišňáků vymydlených idolů dneška. Stará parta možná nebude zkoušet nové triky - ale minimálně ještě jednou ukáže, zač je toho žánrový loket.

Nebudu variovat to, co už sepsal imf, takže pro zápletku, castingové náležitosti a podhoubí projektu si klikněte ještě jednou sem. Je to vyčerpávající počteníčko, do kterého by šlo přidat snad jen pár dalších informací… aneb tenhle skalpel bude poněkud ilustrativnější.

Přesto si neodpustím jeden castingový dovětek: Expendables potkala oproti zažitým předpokladům jedna netušená herecká změna. Brittany Murphy se ve filmu prý neobjeví. Původně si měla zahrát buchtu od tatéra Toola (Mickey Rourke se od natáčení Iron Mana 2 nestihl učesat), její role ovšem byla ze scénáře vyškrtnuta ještě těsně před první klapkou. A samozřejmě i před tím, než blonďatá dívčina se zapadlýma očima nečekaně skonala. Loučení nebude.

Bude alespoň velká reklama na tetování. Expendables se obrací do osmdesátých let, kdy ještě bylo cool se svlíkat. Hrdinové se nebáli nastavit svoje tělo a nechat si ho řádně zmasakrovat. Tepalo se do něj až do chvíle, kdy se čirůčky potu a krve spojily v jednu řeku. Akorát to tehdy působilo trochu víc gay než dnes, kdy se ostřílení pardálové ani nemusí obklopovat holkama, aby z nich sálala mužná aura stoprocentních heteráků. 

Umělec a dohazovač Tool má zvláštní vztah k pokožce Barneyho Rosse. Přesně takhle se jmenuje Slyova postava. Už u tohohle přízviska může začít prohlídka po osmdesátkových relikviích. Lee Christmas, Bao Thao, Gunnar Jensen, úderné jednoslovky Monroe, Trench, Tool, nebo další jména typu Dan Paine, Toll Road a Hale Caesar… žádné jméno není dost cheesy na to, aby to osvaleným bijcům kazilo image. Sousloví á la Miroslav Grebeníček tu prostě nenajdete. Nezněly by dost zabijácky a nepraskaly by u nich čelisti, jen co je vyslovíte.

Takový Bruce Willis má podle IMDb kódové označení Mr. Church. „Pan Kostel“ (nebo pan Církev?) si měl odbýt právě v kostele cameo-konverzačku s Arnoldem Schwarzeneggerem i Sylvesterem Stallonem. A protože u Lionsgate nechtějí spoléhat na náhodu, dorazil kalifornský guvernér, i jeho plešatý přítel, už do traileru...

Mimické svaly Terminátorovi malinko povolily, hrudní koš už nehalí takový krunýř svalů, ale hláškování Arniemu pořád jde. Zvlášť ve štýrskohradeckém dialektu, který ani dlouhá politická kariéry příliš neobrousila... Když Arnold oglosoval Slyovu zálibu v zabíjení lidí v džungli, mohli jsme se letmo dotknout dlouho vyhlížené scény se svatou akční trojicí přelomu osmdesátých a devadesátých let.

I když hromada lidí remcá, že si tvůrci mohli nechat tuhle epizodku až do kina, záměr Lionsgate se chápe dost snadno. Právě tahle momentka naláká do multiplexů nesčetněkrát víc lidí než všechny ukopané hlavy dohromady. V traileru má tenhle výsek navíc jen sedm sekund. Ve filmu má rande legend zabrat nějakých pět minut! Alespoň tak zněly poslední Stalloneho sliby. A sliby se v tomhle případě rozhodně mají plnit, i když biják nedorazí o Vánocích.

Á propos… vsadím pravou ledvinu, že film nakonec půjde do kin v PG-13 sestřihu. Fanoušci budou řvát, budou se domáhat brutálnější verze ještě před tím, než se film objeví na necenzurovaném DVD -  jenže z hlediska záměrů studia je eRko zbytečně riskantní. I z přístupného „family-friendy“ traileru přitom čpí testosteron a šmak drsné chlapské zabíjačky, kterou není po mém soudu úplně nutné zahušťovat malinovkou. Už Stalloneovi koneckonců stačí, když vyleze z posilovny a postaví se před kameru.

Do PG-13ky se vejde spousta laskomin. Vzpomeňte si na Temného rytíře a nepěknou půlku ksichtu Aarona Eckharta. Podívejte se na usekané hlavy skřetů ve Společenstvu prstenu. Zajděte si na Souboj Titánů a změřte si, kolik slizu vyteče z místních potvor a kolik nasranosti ze sebe stihne vysekat hlavní hrdina. Do Expendables by se i v „pégéčku“ vešla nějaká ta „ass“ nebo „bitch“, takže opravdu nepředpokládám, že by si v Lionsgate – mimochodem marketingově jednom z nejslabších hráčů na hollywoodské burze – nepojistili úspěch nižší přístupností. Zvlášť když tuhle macho rubanici vyhlíží teenageři stejně netrpělivě jako jejich dědečkové.

Stallone si možnosti eRkové podívané navíc otestoval ve čtvrtém Rambovi. Po pár upřímných pohledech do dutiny břišní už víme, že dál se v rámci hollywoodského mainstreamu zajít nedá. Stallone vytěžil z brutality maximum, prokázal svou nekompromisnost a teď může dolovat tvrdost z trochu jiných, méně povrchních propriet, než jakými jsou cákance krve.

Spoustu lidí to samozřejmě může bolet, protože na netu se objevují nadšené ohlasy z eRkových pracovních projekcích a omladina se navíc naučila volat po krvi, protože v ní vidí samonosný lék na sterilitu vůkol. Jenže není to prostě jen o tělních tekutinách. Expendables se rozhodně chlubí drsňáckou image i z učesané ukázky, jednoduše proto, že pořád působí jako ultimátní destilát z osmdesátkových řežeb. Vrací se k žánru ex post, ale zato v plné formě a v rámci doťuknuté koncepce s velkým návratem velkých ranařů.

Zápletka o čtyřech a půl statečných, kteří jdou zjednat pořádek daleko za americké hranice, má všechno, co si jen můžeme přát. Silnou sestavu jsme si prosvištěli minule, zas tak se nerozebíralo, že každý její člen vstupuje do akce s trochu jinou výbavou a že každý vyznává trochu jinou technologii boje.

Kopáčství Jeta Li překvapí ze všeho nejméně. Rychlonožka Jet se mimochodem zkonfrontuje ve vděčném, kontrastním souboji (malej, rychlej šikmoočko vs. velkej, silnej árijec) se švéďáckým sniperem Dolpha Lundgrena. Ten protentokrát nebude chtít být napíchnut jako v Univerzálním vojákovi, ale naopak bude chtít napichovat…

…naopak Jason Statham překvapuje, protože vrhače nožů byste od něj rozhodně nečekali.

V jeho rejstříku ale bude i standardní full-contactní kurýrovská atletika, čítající skluzy, zlámané vazy a přeseknuté tepny.

Stallone nabral nebývalou hmotu. Jako hrouda odleželého masa reprezentuje urputnější styl boje, který má rozhodně blíž k zápasu dvou mamutů než k elegantní gymnastice.

Podobně fyzicky se představuje i Randy Couture: Jeho zpomalená pěsťovka upozorňuje případné pochybovače, že Stallone nenaservíruje po stránce formální úplnou vykopávku, nýbrž tasí i momenty, které by se mohly s klidem pustit i dneska na MTV. Pokud by to diváky MTV, zvyklé na ty vyžehlené pseudodrsňáky z Rychle a zběsile, nepolekalo a nerozbrečelo...

A pak tu máme zavalitého černocha Terryho Crewse. Nevím, jestli Stallone žárlil na mohutného raubíře Heavy Duty z G. I. Joe a chtěl pro svého afroamerického hromotluka ještě větší bouchačky, každopádně právě u něj začíná slušné defilé použitých ráží a typů.

Sly to vzal zkrátka důkladně. Hodně různých zabijáků (každý dostane, jak to tak vypadá, aspoň jednu bitku muže proti muži), hodně bojových technik, hodně pálících udělátek, hodně frajerských hlášek a samozřejmě výbuchy...

...ženský...

...a mašiny.

Co je na tom nejlepší? Že nám Lionsgate tají drtivou většinu akce a schovávají ji až do kina. Víme, že má jít na porážku spousta lumpů. Vidíme přitom jen pár poletujících červených baretů…

…anebo Slye. Stojícího Slye. Hláškujícího Slye. Hláškujícího Slye mezi spoustou mrtvol. Jenže ty mrtvoly musí nejdřív někdo vyrobit, milí zlatí.

Jak na to, se nedozvíte v Radách ptáka Loskutáka, ale někde trochu jinde. Nemusím říkat kde, protože tam můžete sami dojít. Stačí nastražit uši a zaposlouchat se do spokojeného fanouškovského vrnění. A jít za ním. Když na jeho konci nebude čekat bolestivé vystřízlivění, utrousíme: "Díky". Sly pokyne a zařve: „You´re welcome!“