Máte pocit, že na vás Hollywood v posledních letech vypouští jednu hrůzu za druhou? Tak to nejste sami. Matthew Vaughn, režisér Hvězdného prachu nebo nadcházející comicsárny Kick-Ass, si totiž pustil pusu na špacír a vypadlo z něj, že současnou továrnu na sny přímo nenávidí.

Studioví producenti podle něj nemají nejmenší tušení o tom, co dobrý film potřebuje (kdo z nich někdy sám režíroval?), a žijí v dojmu, že točí pro úplné idioty. Přepalují rozpočty, nechápou, že není třeba s filmem kamsi raketově uhánět už od prvních minut, aby jim záhy "chcípnul", a především spoléhají na tržby z DVD, které zachraňují slušnou část kinopropadáků. A kam že se chlouba L.A. tímhle stylem dostane? Vaughn tvrdí, že zhruba do míst, kde se studiový systém ocitl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

To přišla éra Nového Hollywoodu, odpálená v roce 1967 gangsterkou Bonnie a Clyde, v níž se okamžitě uchytili režisérské osobnosti jako Martin Scorsese (Špinavé ulice), Steven Spielberg (Sugarlandský expres), Terrence Malick (Zapadákov), George Lucas (Americké graffiti) anebo třeba Sam Peckinpah (Divoká banda). Místo požadavků studia se začalo hrát podle vize osoby za kamerou, ve jménu větší realističnosti se kašlalo na tlumené zobrazení sexu a násilí, a vůbec šlo o velké zámořské probuzení, jehož dopad na celou kinematografii cítíme dodnes.

Anebo už ho vlastně necítíme? Vaughn je prvním známějším režisérem, který se nebojí hlasitě poukázat na to, že pravidla nastavená filmařskou elitou ze sedmdesátek pomalu přestávají platit. Jak všichni víme, adaptuje se všechno možné, jen aby nebylo třeba diváky složitě lákat na něco nového. Bují remaky a sequely, z nichž se málokomu podaří vymáčknout interesantní počin, a režiséři jsou nuceni točit tak, jak jim to studio nařídí. To znamená: Aby film vypadal co nejopulentněji či správně "oddychově" a natáhl do kina ony hloupé davy. Zbytek se poddá.

Východisko? Podle Vaughna prostě další revoluce, velice podobná té 40 let staré. V době, kdy se dá díky digitálním kamerám točit za menší peníze a internet do velké míry změnil pravidla propagace filmů (kolik dneska stojí vypustit trailer k miliónům lidí?), by se měli talentovaní tvůrci pochlapit a začít vyrábět filmy na vlastní pěst. Svoje dílo, pečlivě vyšlechtěné bez otravných připomínek ziskuchtivých kravaťáků, potom můžou střelit přímo studiu. Přesně jak to udělal Vaughn s Kick-Ass. A logicky by tak měla trh opět ovládnout kvalitní produkce.

Jako pohádka hezké, ale realita je stále taková, že si ne každý může něco takového dovolit. Pro podobný kousek potřebujete buď oslnivé portfolium, jakým zrovna Vaughn disponuje (začínal jako producent u těch nejlepších Ritchieho gangsterek), hodného mentora s otevřenou myslí a plnou portmonkou (příběh Districtu 9 nedávno líčil imf), nebo zkrátka hodně odvahy a zatraceně dobrý nápad, jímž uhranete nestudiové chlebodárce. A to je samozřejmě jen začátek dlouhé cesty ke kvalitnímu bijáku.

Už proto se dá předpokládat, že se nic nebude měnit tak rychle, jak by si někteří přáli. Vaughn zatím vytrvale odmítá nabídky ze zámoří (X-Men 3, Thor), a to samé "náhodou" dělá i jeho kamarád, autor comicsové předlohy Kick-Ass Mark Millar (kvůli nedostatku tvůrčí svobody se prý rozhodl nenapsat scénář čtvrtých X-Menů). Uvidíme tedy, jestli se k "britské revoluci" veřejně přidá někdo další.

Je jasné, že se pánům z Evropy mluví o něco lehčeji, než kdyby museli shánět práci v Americe, a určitě nelze zavrhnout úplně všechno, co nám teď posílají přes Atlantik. Přesto je dobře, že se někdo nebojí do Hollywoodu takhle obout. Třeba nám vzniklé debaty o blízké budoucnosti filmu přinesou pár příjemných překvapení. Myslíte, že se nové režisérské generaci podaří utrhnout stejně, jako tehdá Martymu a spol.?